fbpx
Jaroslav Němec: Zachraňme Transgas, dům pro dva gigantické počítače Dalších 3 fotografií v galerii
Jaroslav Němec, zastupitel Prahy 2 za Pirátskou stranu

Transgas a nádraží Vyšehrad? #tochci! říká v rozhovoru pro Flowee Jaroslav Němec, zastupitel městské části Praha 2 za Pirátskou stranu. A dodává: Dvojka má možnost být ještě lepším místem k životu

Zveřejněno: 18. 2. 2019

Piráti o sobě často říkají, že jsou „jiní politici“, a často se vymezují vůči  tradičním stranám. Jaroslav Němec, profesí, tělem i duší architekt, je toho ukázkovým příkladem - politiku bere ne jako způsob obživy, ale cestu, jak přispět k řešení problémů v jeho milované profesi. A protože na Praze 2, kde jako zastupitel působí, má práce až nad hlavu, vznikal tento rozhovor více než týden. Naposledy se mi omlouval, že mi nestačil poslat připomínky přes den, protože celý den jednal o Transgasu. Jednu z dominant Vinohrad bere jako své osobní téma.

V současné době se budova Transgasu začíná bourat. Jste pro nebo proti?

Transgas musím jako pirát milovat už jen proto, že jde o nejkrásnější „case“ na světě. Jde o stavbu dispečinku, což není nic jiného než krabice pro dva sálové počítače General Electric PAC 4010. Ty musely být komplikovaně odděleny od vibrací z vinohradských železničních tunelů a okolního hluku. Kvádr má výšku 7,5, délku 48 a šířku 24 metrů. Má těžkou izolační fasádu, která je sestavena z 18 tisíc žulových dlažebních kostek, aby budovu, která stojí přímo na železničním tunelu, dostatečně zatížily. Estetika se zde kloubí s praktickou funkcí. Prostě krása.

Chceme spokojená sousedství, kde nebudou lidé obtěžováni „hotelem v bytě sousedů“.

Ale k otázce: Jsem jednoznačně pro zachování. Přímo před očima se nám ztrácí celá jedna vrstva vývoje architektury. Stavby mizí jako na běžícím pásu a je možné, že úplně ztratíme pojem o tom, jak se stavělo v 60. a 70. letech 20. století. Transgas je jedinečnou ukázkou moderní architektury právě tohoto období. Druhý můj důvod pro zachování je ten, že by tuto velmi dobrou architekturu měla nahradit tuctová administrativní budova, která k řešení složité problematiky místa nijak nepřispívá. 

A kdyby se místo Transgasu mělo postavit něco progresivního? 

Pokud by měl Transgas nahradit jiný, současný architektonicky kvalitní dům, tak je to úplně jiná diskuze. Navíc nyní vlastník budovy, poté co dostal povolení demolice od stavebního úřadu Prahy 2, pozemek prodává. Reálně tedy hrozí, že zde za pár týdnů budeme mít prázdnou parcelu a tak to zůstane mnoho let.

A proč vlastně HB Reavis teď Transgas prodává, když konečně dosáhl svého?

Dokumentace, díky níž je možné stavbu odstranit, sice splnila zákonné povinnosti a povolení bylo vydáno, demolice a především novostavba na místě Transgasu budou však technicky velice obtížné. Nemluvě o nebezpečí, které nelze nevnímat, poškození železničních tunelů, na které je bývalý dispečink přímo usazen. V tom místě tvoří terén hlavně nestabilní navážky a sutě, skrz něž vedou dva mělce uložené železniční tunely a pod nimi i tunel metra. Transgas si s tím tehdy dobře poradil – každá jeho budova je založená zvlášť a jiným způsobem, navíc jsou to stavby díky ocelové konstrukci relativně lehké. Návrh novostavby zakládání vyřešené nemá, ostatně nemá ani územní rozhodnutí, jsou to vlastně spíše schémata a vizualizace. Nechci zde strašit, ale nedávné neštěstí v Mikulandské ulici, nebo propady ve Stromovce při stavbě tunelu Blanka jsou varováním, že není možné tyto skutečnosti brát na lehkou váhu. Náročnost a rizikovosti takové novostavby zpochybňuje ekonomickou výnosnost celého projektu – o tolik víc metrů čtverečních obestavěné plochy prostě nepřinese. 

Pořádáte architektonické výstavy, jak vnímáte architekturu Prahy 2?

Profese kurátora mi umožňuje vidět okolí z různých pohledů. Mám možnost se setkávat s architekty a umělci a jejich tvorba je pro mne inspirací. Město je fascinující organismus, který mě nepřestane snad nikdy bavit. Jsem vyloženě městský člověk. Architektura je vše, co nás obklopuje, obyčejný patník či jen kupka sena na poli. Je to „archikultura“, která ovlivňuje naše životy, jaké máme pocity, jak vnímáme své okolí a zda jsme v životě spokojení. Ale o tom bych tu mohl povídat hodně dlouho. Mám oblíbený pojem – „hynoucí krása“, to jsou právě ty domy, které jsou dnes neudržované a leckdo by je označil za „ošklivé“.

jardanemec vysehrad pracovni skupina

Pracovní skupina Nádraží Vyšehrad. Jaroslav Němec uprostřed vzadu, v popředí vlevo Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy


V Praze 2 jsou některé jedinečné stavby, kromě Transgasu se mi líbí třeba i „Digitálky“ u Palackého náměstí, kde máme naše pirátské centrum, ale uvědomuji si, že to může být vnímáno už jako profesní deformace (smích). Usilujeme o záchranu nádraží Vyšehrad, loni jsme sbírali podpisy pod peticí, v rámci kampaně se to stalo nakonec prioritou všech stran na Praze 2, z čehož mám velkou radost. Zároveň jsem inicializoval, aby vznikla na magistrátu Pracovní skupina k nádraží Vyšehrad, která bude formulovat postoj hlavního města k této kauze a splnění slibu, že budeme usilovat o jeho odkoupení a rekonstrukci. O mnoha jednotlivých stavbách a historické stavební hodnotě Prahy 2 by se ale samozřejmě dalo hovořit hodiny a hodiny, společně s Prahou 1 tvoří základní urbanistickou kostru historického osídlení Prahy. Na rozdíl od Prahy 1 ale naše městská část naštěstí ještě není tolik poznamenána negativy masového turismu, i když tlaky už tu jsou také.

Předpokládám, že narážíte na Airbnb, které výrazně mění strukturu obyvatel centrálních městských čtvrtí. V některých částech Prahy 2 jsou dokonce rezidenti v menšině. Je čas na regulaci? Pokud ano, jak by měla vypadat?

Je to jedno ze zásadních témat pro celou centrální Prahu, nejen pro dvojku. Za celou existenci Airbnb na českém trhu vláda nepředložila jediný návrh, jak aktualizovat příslušné zákony. Důsledkem nečinnosti jsou vysoké ceny nájmů, stovky milionů korun ušlého příjmu pro obce, jako je Praha 2, a v neposlední řadě nespokojenost v soužití sousedů. Piráti v parlamentu představili návrh zákona, který přenese povinnost vybírání místních poplatků z provozovatelů přímo na Airbnb. Tak to funguje v řadě podobně turisticky vytížených měst, jako je Praha. Ubytovatelům poskytujícím byt přes Airbnb či podobné platformy tím usnadní byrokracii a zároveň zvýší příjmy obcí, jako je Praha 2. Návrh Pirátů vychází vstříc především požadavkům obyvatel, které může „hotel v bytě sousedů“ obtěžovat. Každý, kdo bude chtít podnikat v ubytování a bude mít zájem poskytovat byt v rámci Airbnb na víc než 60 dní, by měl tuto skutečnost nahlásit společenství vlastníků a získat od něj souhlas.

To je dost tvrdý postoj…

Dnešní stav není výhodný pro nikoho. Provozovatelé musí vést několik evidencí a řešit agendu poplatků na úřadech. Obyvatelé jsou obtěžováni a snižuje se kvalita jejich bydlení, protože chybí pravidla pro provoz sousedního bytu coby domácího hotelu. Obce přicházejí o stovky milionů korun na poplatcích a ceny nemovitostí dále rostou. Chceme, aby lidé nebyli vystěhováváni ze svých bytů zvyšujícími se cenami nájmů, chceme, aby lidé z „dvojky“ ve svém pražském obvodě zůstali. Chceme spokojená sousedství, kde nebudou lidé obtěžováni „hotelem v bytě sousedů“.

Jste dlouholetým členem Pirátské strany. Je přímý pirátský styl kompatibilní se zaběhnutou praxí politických matadorů?

Otázka je spíš, co jsou „tradiční strany“, například TOP 09 oficiálně vznikla o pár týdnů později než Piráti. Pokud tím myslíte třeba ODS, tak už podle výsledku vyjednaných radničních koalic v různých městských částech je vidět, že spíš než o strany jde o lidi. A to je příklad třeba i ČSSD, jejich zástupci se ovšem do zastupitelstva Prahy 2 nedostali, ač kandidovali za Dvojku sobě (Zelení, ČSSD, KDU-ČSL a nezávislí kandidáti), kteří mají čtyři mandáty.

Jaroslav Němec (40)

Předseda politického klubu České pirátské strany Zastupitelstva městské části Praha 2, člen Výboru pro kulturu, výstavnictví, cestovní ruch a zahraniční vztahy Zastupitelstva hlavního města Prahy, člen MS Piráti Praha 2. Člen Pirátů a Klubu za starou Prahu, místopředseda spolku Kabinet architektury (člen ICAM – Mezinárodní konfederace architektonických muzeí). Jako kurátor architektonických výstav je spoluautorem mnoha výstavních projektů nejen u nás, ale i v dalších zemích střední Evropy. Zároveň je spolueditorem a grafikem publikací o architektuře a historii. Jeho zájmem je architektura, památková péče a umění.

V rámci povolebního vyjednávání jsme na dvojce jednali se všemi a se všemi jsme nalézali programové průniky, problémy byly opravdu personální a někdy je to spíš problém mezi lidmi z jedné politické strany.

Říká se, že v regionální politice je racionální uvažování důležitější než stranická příslušnost. To je asi fakt. Kde je pro vás hranice, s kým byste do koalice už nešli?

V tomhle máme na dvojce jednu výhodu, komunisti tady nemají šanci a nahnědlé strany tu ani raději nekandidují. Na dvojce vlastně není z těch relevantních stran žádná, se kterou by nešlo spolupracovat. Vyhrazujeme se pouze proti konkrétnímu politickému stylu a klientelismu.

Jak se vám osobně vlastně na „dvojce“ žije?

Velmi dobře, z okna vidím hradby Vyšehradu, krásný mohutný kaštan, a když vyjdu z domu na ulici, je tu plno příjemných podniků, kaváren, kde potkávám lidi ze sousedství. Jsem táta tří holek. S dětmi se rádi procházíme místními parky a trávíme čas na hřištích. Dětských hřišť je v Praze 2 poměrně dost, málokteré je ale navržené tak, aby děti tvůrčím způsobem rozvíjelo. I hřiště může být ukázkou kvalitní architektury a důvtipného designu. To mi však připomíná, že jsem bohužel ke své nelibosti zaznamenal snahy téměř o polovinu zmenšit dětské hřiště na Výtoni. To je absolutně nepřípustné, hřiště by naopak potřebovalo zvětšit, už dnes doslova praská ve švech.

Možná proto pak jdou rodiče s dětmi radši do nákupních center. Patří tyhle stavby do centra města? Například Palác Flora nebo Palladium...

Obří nákupní centra mají dobře popsaný efekt, tím je vylidnění center měst. Není však třeba démonizovat developery. Oni jen dělají svou práci, snaží se maximalizovat zisk z investice. Úkolem městských plánovačů, urbanistů je usměrnit jejich ambice. Mají moderovat dialog mezi developery a občany. Mají to dělat tak, aby výsledná tvář města byla konsensem, který přináší víc než jen zastavěnou plochu, ale doslova buduje městské společenství. Přináší to konflikty, ale úkolem územního plánovaní je tyto konflikty řešit v dialogu se všemi zainteresovanými, aniž by stranilo zájmům jedné strany.

jardanemec jinypolitik

Mezi "jinými politiky", jak se Piráti rádi označují, působí Jaroslav Němec (druhý zprava) ještě hodně konzervativně


Proč vlastně moderní architektonické výtvory vzbuzují takové kontroverze? Řešil se Tančící dům, řešil se Kaplického blob.

Stavebníci, chci se v tomto příkladu vyhnout slovu developeři, se často „vymlouvají“ na dlouho trvající proces povolování, přitom se však v Praze staví. Ovšem už přes třicet let nevzniká žádná progresivní architektura, dokonce tu vzniká velmi málo dobré architektury a už téměř vůbec žádná dobrá architektura veřejných budov. To vnímám jako zásadní chybu.

Pokud se nebudou stavět kvalitní veřejné budovy, nesmíme se divit, že ani soukromý sektor nemá potřebu kvalitních architektů.

V Praze se veřejné budovy staví na základě klientelistických vazeb, kde hraje roli domluva s místními firmami a v rámci současné architektury někdy až s podprůměrnými architektonickými bardy, především však bez regulérních architektonických soutěží. Příkladem může být dosud nedostavěná radnice Prahy 8 na Palmovce. Přesně na tyto stavby má být vypsaná mezinárodní architektonická soutěž. Opačným příkladem, a to jde o rekonstrukci budovy, je nová radnice Prahy 7, zde proběhla architektonická soutěž a projekt se podle jejího výsledku realizuje.

Architektonické a urbanistické soutěže však nejsou všespasitelné, jsou tu i příklady soutěží, které mají bohužel průměrný výsledek. Dobrá soutěž se pozná podle dobré poroty a dobrého zadání. A to se v Praze stále učíme, pokud bych to měl říct kulantně. Příkladem může být i špatné zadání soutěže na Národní knihovnu, která pak měla logickou soudní dohru, a výsledkem je, že Národní knihovna má depozity na okraji Prahy.

Co pro vás vlastně architektura představuje?

Jde o umění, které slovy Le Corbusiera „překračuje otázky užitku“. Pokud se nebudou stavět kvalitní veřejné budovy, nesmíme se divit, že ani soukromý sektor nemá potřebu kvalitních architektů. Přitom dobré příklady kvalitních veřejných staveb nebo spolupráce obce se soukromými stavebníky  máme z daleko menších českých měst, stačí se podívat do Litomyšle nebo kousek za Prahu do Dolních Břežan.

Kdybyste jako Piráti mohli obratem změnit na Praze 2 jednu věc, co by to bylo?

Zachráníme a opravíme nádraží Vyšehrad!

Související…

Proč místo úřednické čtvrti nevybudovat pražskou Silicon Valley?Co všechno může umět opravdu chytrá zastávka MHDV Mexiku můžete platit za MHD odpadky

foto: Archiv Jaroslava Němce, zdroj: Piráti Praha 2

Tipy redakce

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.