fbpx

Flowee City otvírá debatu: Má smysl stavět v Letňanech úřednickou čtvrť? Kolik lidí si vlastně jezdí vyřizovat razítka na ministerstva? A nezůstaneme někde na půl cesty?

Zveřejněno: 7. 2. 2019
Přečteno 541x

Už několikrát nám český premiér ukázal, že jeden den je to tak a druhý den zcela naopak. Nápad na vybudování vládní čtvrti, která by se nacházela v okrajové části Prahy, tedy v Letňanech, ovšem šéfa kabinetu drží už víc než rok. Budoucnost projektu, o kterém se hodně mluví, je zatím asi dál než ve hvězdách.

Jeden den se dočteme, že vládní čtvrť má šanci, abychom byli jen o pár dní později informováni, že se celý projekt zase komplikuje, protože starostové chtějí s Babišem tak trochu kšeftovat. Je tedy téměř jisté, že do konce aktuálního mandátu Babišovy vlády se do země nekopne, natož aby se vládní úředníci stěhovali z centra města.

Vtipné je také to, že Andrej Babiš nechce na okraj Prahy přesunout všechny úředníky, nýbrž jen asi třetinu z nich.

Premiér v jednom svém prosincovém „čau lidi“ facebookovém příspěvku vypočítal, že by celá akce vyšla daňové poplatníky na deset miliard, a ty by se údajně vrátily do pěti let – stát by ušetřil za pronájem a provoz ministerských budov, další miliardy by inkasoval za prodej těch, které vlastní.

Kdo by koupil byty?

Zdá se ale, že premiér nedomyslel kalkulaci do důsledku. Navíc se chytil do své vlastní pasti. V rozhovoru pro Pražský deník uvedl, že uvolněné budovy mohou sloužit jako muzea a galerie. To ale nejsou úplně výdělečné instituce, takže by je stejně musel financovat stát. Jediné, na čem by mohl stát reálně ušetřit, by byly budovy, které by od něho odkoupily soukromé subjekty. Sám Babiš uvádí, že by se z nemovitostí, jež nemají historickou hodnotu, mohly stát byty.

V horším případě vyrazí daňový poplatník do centra a pak ještě do Letňan.

 

Kdo by je ale při současných cenách bydlení v Praze (natož v centru) obýval, to se můžeme jen dohadovat. Vtipné je také to, že Babiš nechce na okraj Prahy přesunout všechny úředníky, ale jen asi třetinu z nich. Pro ony dvě třetiny se tedy většinou nic nezmění, stejně tak jako pro daňového poplatníka, který se cestě do centra nevyhne, bude-li potřebovat zařídit agendu, kterou „přesunutí“ úředníci nebudou vyřizovat. V horším případě vyrazí do centra a ještě do Letňan.

letnany 0158686059

Bude se na poli v Letňanech úředníkům dařit tak dobře jako syslům?


Ale pojďme dál. Zkušenosti s tím, kdy něco staví veřejný sektor, máme bohaté. Tunelový komplex Blanka nebo dálnice hovoří za vše. Blanka měla původně stát 17,2 miliardy korun a první auta jí měla projíždět v roce 2011. Realita je ovšem jiná: náklady přesáhly čtyřicet miliard korun a ke zprovoznění došlo až v září 2015. Stavební předpisy se nijak zásadně nezměnily, proto není úplně jasné, proč by tomu mělo být v případě výstavby vládní čtvrti jinak.

Praha není Berlín

Andrej Babiš se zřejmě inspiroval vládními čtvrtěmi zahraničních metropolí. Naposledy takový areál vyrostl v Berlíně, jenže ne někde na okraji, nýbrž v samotném centru. V někdejší zemi nikoho na bývalé hranici mezi východní a západní části města, kdysi rozděleného zdí. Těžištěm berlínské vládní čtvrti je opravená budova Bundestagu, vedle které stojí moderní parlament. Součástí je také rozlehlý park, který navazuje na Tiergarten – druhý největší městský park v Berlíně, který zabírá plochu více než dva kilometry čtvereční. Jde tedy o zcela něco jiného než plánované úřednické „ghetto“ kdesi za Prahou.

Ani v ostatních zemích nenajdeme něco jako vládní čtvrť, která by byla umístěná v dosahu městského dálničního okruhu jako nějaké velkokapacitní nákupní centrum.

Ale ani v ostatních zemích, které s Českou republikou sousedí, nenajdeme něco jako vládní čtvrť, která by byla umístěná v dosahu městského dálničního okruhu jako nějaké velkokapacitní nákupní centrum. Vídeň, Varšava i Bratislava si potrpí na úřednická sídla v centru.

Související…

Vratislav Filler z Auto*Matu: V Praze není pro cyklisty prostor ani bezpečíPavel Novotný: Jsem skvělý politik, ale mimo Řeporyje jsem nevolitelný

Jistou raritou je nizozemský Haag. Ačkoli je hlavním městem Amsterdam, sídlem vlády a dalších důležitých státních institucí je právě zmíněné třetí největší nizozemské město. Nicméně ani zde nejsou úřady vystrčeny na okraj. Haag je vládním městem už od konce 16. století a na tradice se tam zkrátka dbá.

Andrej Babiš se naopak řídí chladnou kalkulací. Nevidí důvod, proč by měly důležité úřady sídlit v centru města. Inu, nic proti, taková úvaha je jistě legitimní. Notabene pokud jste si jako jedno z předvolebních hesel dali „řídit stát jako firmu“. Problém je ale v tom, že firmu nelze řídit na základě kalkulací střílených od boku. Kde tedy budou úředníci za pět let sídlit, to nikdo netuší. Ale v Letňanech to zcela jistě nebude.

foto: Profimedia

Zdeňka Musilová

Zdeňka Musilová

Vystudovala matematiku a ekonomii na brněnské Masarykově univerzitě. Je učitelka máma čtyř dětí.

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.