Existují dva věky, které nám měří čas. Prvním z nich je věk chronologický a zná ho každý z nás. Je vepsán do našeho rodného listu a zamrká na nás vždy, když z peněženky vyndáme občanku. Počet let, které už máme za sebou, je ale jen orientační číslo. Důležitější je náš biologický věk, o kterém řada z nás nemá ani tušení. Právě biologický věk určuje, jak vypadáme, jak se cítíme a jakého věku a v jaké kondici se dožijeme.

O tom, jak budeme vypadat a jak se budeme cítit, rozhoduje celá řada věcí. Záleží nejen na tom, jaké máme geny, ale také, jak se o sebe staráme, co jíme, zda jsme nemocní, vystresovaní, a také na tom, zda jsme bohatí či chudí. Všechno, co v životě prožíváme, má na naši tělesnou schránku podstatný vliv. „Všichni se někdy dostali do situace, kdy mu dva stejně staří lidé připadali, jako by mezi nimi byl věkový rozdíl několika let,“ vysvětluje primářka Anti-Aging kliniky A2C MUDr. Monika Golková. Jak to, že dva stejně staří lidé vypadají každý úplně na jiný věk? Je za tím právě biologické stáří.

shutterstock 395917492

Zkoumané myši s abnormálně menším příjmem kalorií žily dvakrát déle.

Podstata věku

„S hodnotami chronologického a biologického věku se v medicíně proti stárnutí pracuje dlouho. Už více než před deseti lety byly na A2C Anti-Aging klinice používány testy, kterými se měřil biologický věk jednotlivých orgánů, mezi které patří například svaly, plíce, střeva, játra nebo mozek. Na základě výsledků pak byla pacientům doporučována různá režimová opatření typu diet a doporučení pro fyzickou i duševní aktivitu, jejichž smyslem bylo povzbudit jednotlivé orgány, zlepšit jejich stav a funkce,“ doplňuje primářka.

Měření a následné srovnání chronologického a biologického věku přineslo zajímavé, někdy až alarmující výsledky. Nezřídka byl u čtyřicetiletého pacienta definován mozek padesátníka a plíce šedesátníka. Samozřejmě docházelo i k opakům, kdy měl stejně starý pacient hodnoty třicetiletého člověka.

„Rozdíl mezi chronologickým a biologickým věkem může být až dvacet let. A to i u jednotlivých orgánů. Jak se ukázalo, i v tomto případě všechno souvisí se vším. Vzhled odráží zdraví a zdraví velmi koresponduje s tím, jak se o sebe člověk stará. Tato myšlenka samozřejmě není ničím nová, to, co nové je, jsou metody umožňující ovlivnit vzhled, zdraví i to, kolika let se dožijeme v dobré kondici,“ dodává lékařka.

Medicína proti stárnutí

Právě tomu, abychom biologicky nebyli o mnoho starší, než by mělo odpovídat chronologickému věku, se věnuje anti-aging medicína. Od všeobecného lékařství se liší jednou podstatnou věcí – neléčí nemoc jako takovou a její následky, nemocem se naopak snaží předcházet.

Smyslem této vědecké disciplíny je omlazování organismu nejen navenek, ale také zevnitř. „Anti-aging je novým a nejrychleji rostoucím medicínským směrem 21. století, který spojuje výhody klasické západní medicíny s uměním medicíny východní. Obor vznikl jako odezva stárnutí světové populace,“ popisuje Monika Golková, která je průkopnicí anti-aging medicíny v České republice. 

Primářka připomíná, že v současné době je jeden člověk z deseti starší šedesáti let. „V roce 2050 bude starší šedesáti let jeden člověk z pěti a o sto let později, tedy v roce 2150, bude starší šedesáti let jeden člověk ze tří. Právě proto je podstatou anti-agingu snižovat náš biologický věk, který není jen o číslech, ale ukazuje naši pravou vitalitu.“

shutterstock 530551297

Není potřeba chodit na botox. Smyslem anti-aging medicíny je omlazování organismu.

Jak zjistíme náš biologický věk?

Biologický věk se měří na základě několika testů, které mapují naše stravovací návyky, fyzickou aktivitu a schopnost regenerace organismu. Každý pacient podstoupí odběr krve a laboratorně se mu změří délky telomer. 

Telomery jsou čepičky, které se nacházejí na konci našich chromozomů a v organismu se podílejí na mnoha pochodech. Umožňují např. správné buněčné dělení, a pokud jsou v pořádku, zamezují vzniku rakovinového bujení či buněčné smrti. „Telomery se starají o stabilitu během procesu buněčného dělení a chrání naši DNA. V každém organismu probíhá replikace, tedy dělení buněk, během kterých se kopírují informace, jež jsou v naší DNA zakódovány. Jak se buňky dělí, dochází ke zkracování těchto telomer, což v určité míře koresponduje s naším zdravím i s tím, jak náš organismus stárne. Telomery neukazují, jak rychle nám ubíhá čas, nebo kolik nám ho zbývá, ale upozorňují na rizika onemocnění orgánů, což se následně do našeho biologického věku promítá,“ vysvětluje Monika Golková.

Celé vyšetření trvá zhruba 4 hodiny a na základě výsledku zjistíme, jak na tom celkově jsme. Součástí procesu je jediný celosvětově uznávaný ALCAT test na vyšetření na potravinovou intoleranci, měření oxidativního stresu a testování mozkových neurotransmiterů. Lékaře také zajímá fyzická aktivita člověka a jeho potíže se spánkem.

Jakmile celým tímto kolotočem projdeme, lékař získá cenné informace o našem těle, o tom, co se v něm děje, a jak se náš životní styl odráží na funkčnosti jednotlivých orgánů. Pak je nám na míru vystaven individuální stravovací plán, různé diety, doporučení, jak moc bychom měli být fyzicky aktivní, návrhy k podpoře mozkových neurotransmiterů a podobně. „Na této úrovni platí pouze preventivní opatření a opatření vedoucí k optimálnímu fungování organismu. Nejde o léčbu. Věk, ani ten biologický, zatím léčit nelze. Léčíme až nemoc. V tomto případě je vhodné včas poznat svoje tělo a věnovat mu odpovídající odbornou preventivní péči. To se samozřejmě následně odrazí na našem biologickém věku,“ říká primářka Golková. Vyšetření bychom podle ní měli každoročně opakovat.

shutterstock 532006042

Zvládnete vypít 1000 litrů červeného vína denně?

Méně kalorií, delší život

Zajímavé je, že délku lidského života je možné ovlivnit také kalorickou restrikcí. Už v roce 1934 vědci z Cornell University zjistili, že myši s abnormálně nízkým příjmem kalorií žijí dvakrát tak dlouho než jejich kolegyně, které měly přístup k potravě bez omezení. Objev byl natolik zajímavý, že se jím začali odborníci více zabývat. Vědci z americké MAYO Clinic pak přišli na spojitost snížení přísunu kalorií a prodloužení života u červů, ryb a mušek octomilek. A to až o 40 %. V laboratorních podmínkách byl podobný posun v délce života zaznamenán také u opic.

Tím, že omezíme denní přísun kalorií, dochází k biochemickému procesu, jehož součástí je snížení metabolismu, které patrně souvisí s nižší tvorbou volných radikálů. A ty, jak známo, mohou vyvolat například rakovinové bujení. Kromě těchto pochodů dochází také k aktivaci genů "dlouhověkosti", které se nazývají sirtuiny (SIR).

„Během hladovění dochází u člověka k aktivaci genu nazvaného SIR1, který pomocí enzymů chrání DNA buněk před poškozením, čímž prodlužuje jejich život a zpomaluje proces stárnutí,“ vysvětluje Monika Golková. Nic se ale podle primářky nemá přehánět. Aby byla restrikce účinná, nesmí být příliš přísná, protože pak by mohlo dojít k ohrožení funkcí jednotlivých orgánů. Zároveň ale musí být dostatečná, protože jinak k aktivaci genů nedojde. Prozatím se ukazuje optimální restrikce o 25 % při zachování přísunu všech životně důležitých látek. V současné době mluvíme pouze o teorii, dlouhodobé studie na dobrovolnících ještě nejsou hotové.

Zázračný resveratrol

Jednou ze zázračných látek, které nám pomohou k vitalitě a kráse, je takzvaný resveratol. Jde o látku, která se ve velké míře nachází v červeném víně. Resveratol je silný antioxidant pocházející z rostlin, u kterých plní velmi důležitou funkci. Pokud rostlinu napadne škůdce, dojde k vyloučení resveratolu. Smyslem procesu je bakterii či plíseň zahubit vlastními silami.

A podobně to funguje také u nás, u lidí. Na základě četných studií bylo prokázáno, že má resveratrol pozitivní účinky na lidské zdraví, je prevencí v rozvoji kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny, obezity, vysoké hladiny cholesterolu i dalších problémů, a dokonce stimuluje geny dlouhověkosti –nám již známé sirtuiny. Stejně ale jako kalorická restrikce, tak i využití resveratrolu má jeden háček: „Výzkum byl proveden pouze na zvířatech, na lidech prozatím ne. Pokud by se mělo dosáhnout stejných výsledků také u lidí a vycházeli bychom z dávkování u myší, museli by lidé vypít více než 1000 litrů červeného vína denně,“ doplňují odborníci z Mayo Clinic. A to by asi ani ti nejoddanější milovníci vína na světě nezvládli.

Primářka Anti-Aging kliniky A2C MUDr. Monika Golková bude o fenoménu anti-aging medicíny přednášet na Ájurvédské večeři, která proběhne 6. listopadu v domě Černá labuť v pražské ulici Na Poříčí. Více o akci ZDE.

foto: Shutterstock, zdroj: Anti-Aging klinika A2C

Flowee eshop protože vím co chci