Švédští výzkumníci z Institutu Karolinska ve své studii, nejrozsáhlejší svého druhu, potvrdili, že lidé v kreativních profesích mnohonásobně častěji trpí duševními nemocemi než běžná populace. Obzvláště silné spojení odhalili mezi psaním a schizofrenií.

V roce 2011 výzkumný tým potvrdil, že umělci a vědci pocházejí zejména z rodin, v nichž se vyskytuje bipolární porucha a schizofrenie. Na základě tohoto zjištění provedl novou studii rozšířenou o další psychiatrické diagnózy, jako jsou schizoafektivní poruchy, deprese, úzkosti, nadměrná konzumace alkoholu a drog, ADHD, mentální anorexie a sebevražedné tendence. Do výzkumu bylo zahrnuto 1,2 milionů pacientů v ambulantní péči i jejich příbuzní až k bratrancům druhého stupně. Ukázalo se, že v těchto rodinách s psychiatrickou diagnózou je výskyt umělecky založených jedinců až sedmkrát vyšší.

kreativni2

Umělci patří mezi nejohroženější skupinu lidí se sklonem k duševním nemocem

Nejohroženější jsou spisovatelé

Nejohroženější skupinou z hlediska rizika rozvoje duševní choroby jsou spisovatelé. U nich je riziko vzniku schizofrenie, deprese, úzkostí, závislostí i sebevražedných pokusů až o 50 % vyšší než u běžné populace. Obecně nejrozšířenější duševní nemocí zasahující umělecké a vědecké kruhy je bipolární porucha, která život nejvíce komplikuje tanečníkům, vědcům, fotografům a opět spisovatelům.

Když mysl nedokáže vypnout

Následující výzkum provedený v Institutu Karolinska hledal biologické příčiny souvislosti duševních nemocí a tvořivosti. „Studovali jsme mozek a dopaminové D2 receptory a ukázalo se, že dopaminergní systém zdravých, vysoce kreativních lidí a lidí se schizofrenií je podobný,“ potvrdil spoluautor studie Fredrik Ullén. „Prokázali jsme, že velmi kreativní lidé mají nižší hustotu D2 receptorů v thalamu než lidé méně kreativní. Nízká hustota D2 receptorů je typická také pro schizofreniky. Tento stav může být i příčinou nižšího stupně filtrace signálů přicházejících z prostředí,“ vysvětluje Dr. Ullén.

Na toto zjištění navázali vědci z Torontské a Harvardovy univerzity a potvrdili další spojitost – kreativní a duševně nemocní jedinci se vyznačují velmi nízkou hladinou latentní inhibice, což je schopnost ignorovat podněty, které pro nás nejsou relevantní. Lidé s nízkou úrovní latentní inhibice jsou mimořádně otevření a flexibilní v myšlení, které je divergentní neboli rozbíhavé. Dokážou do hloubky přemýšlet o mnoha věcech najednou, mají zbystřené vnímání a zažívají pocity hlubokého vhledu i mystické a náboženské zkušenosti. Takové myšlení je předpokladem tvůrčí práce, ale i náchylnosti k duševním onemocněním. Takoví jedinci jsou totiž vystaveni nadměrnému toku nadbytečných informací z prostředí, které nedokážou ignorovat či ihned zapomínat – jejich mysl je tak doslova zaplavena.

kreativni1

Kreativní lidé, mezi něž patří i vědci, neumí většinou vypnout

Léčit? Neléčit?

Podle Simona Kyaga, konzultanta v oboru psychiatrie, mohou výsledky výzkumu vést k přehodnocení přístupu k duševní chorobě. „Pokud přijmeme fakt, že některé jevy spojené s duševní nemocí jsou prospěšné, otevřeme tak cestu pro nový přístup k léčbě. V takovém případě musí lékař a pacient dospět k dohodě, co je třeba léčit a za jakou cenu. V psychiatrii a medicíně jsou nemoci tradičně viděny černobíle, přičemž léčba vede k potlačení všeho, co je považováno za patologické. Ukazuje se však, že duševní nemoci jsou mnohem barvitější, a mohou dokonce do života pacienta vnášet důležité hodnoty,“ uzavírá Kyaga.

foto: Shutterstock

Flowee eshop protože vím co chci