fbpx

Zveřejněno: 1. 4. 2017

Stejně jako kapusta bylo i hlávkové zelí, v bílé nebo červené formě, vyšlechtěno ze středomořské brukve. K léčebným účelům je používali již staří Řekové. Zdravotní účinky této zeleniny jsou nepopiratelné, tak proč ji nezkusíte také? Když to nevyjde, alespoň vás dostane z kocoviny.

Hippokratés předepisoval najemno nastrouhané zelí při nemocech močových cest. Dokonce již při stavbě velké čínské zdi bylo dělníkům podáváno solené zelí s rýží, aby byli silní a zdraví. V Římské říši ho cenili jako všelék, schopný vykurýrovat všechny možné nemoci.

Zelí hlávkové je naše nejlevnější a zároveň nejúčinnější léčivá zelenina. Zvyšuje odolnost organismu, ale také chuť k jídlu, zlepšuje trávení a zvláště účinné je při snižování kyselosti žaludku, při sklonu k obezitě a hemeroidech. Lidová medicína doporučuje používat čerstvé zelí nebo šťávu z něho při nespavosti, bolestech hlavy a melancholii.

V podobě čerstvé i kysané se využívá k prevenci avitaminózy (kurděje) a také jako močopudný a lehce projímací prostředek. Kysané zelí nebo nálev z něho se doporučuje pro pacienty s nemocnými játry a žlučovými kameny. Velkou úlevu přináší tato kúra i při rakovině jater. Naopak vařené zelí pak játra zatěžuje. Vzhledem k dobrému složení sacharidů a dalších látek je pravidelná konzumace této zeleniny velice vhodná k léčbě nemocí sleziny, slinivky a hodí se i pro diabetiky.

Čínské nebo pekingské zelí neboli brukev čínská a pekingská pochází z východní Asie a vyskytuje se ve velkém množství různých odrůd. To čínské na rozdíl od pekingského netvoří hlávky, ale volné růžice listů s výraznými žebry a tuhou, lesklou bublinatou nebo zkadeřenou čepelí. Listy tohoto druhu můžeme připravit syrové nebo lehce orestovat s kořením na woku. Vynikající je salát s česnekem, olivovým olejem, hořčicí a jogurtem. Je bohaté na vitamín A a C, prospívá proto našim očím, srdci, kůži i imunitě. Vápník obsažený v čínském zelí pomáhá ke zdravým zubům a kostem. A je také skvělé při redukci váhy. Pekingské zelí má bezřapíkaté listy se širokými bělavými žebry a tvoří růžici se středovou hlávkou.

Odvar věčného mládí

zeli v osatce shutter

Na záněty dýchacích cest si připravte zelný odvar!

Šťáva nebo odvar z této zeleniny s medem se používá při léčbě zánětu hrtanu, průdušek a dalších onemocnění dýchacích cest. Díky obsahu síry, arzenu a vápníku pomáhá i při kožních chorobách, alergiích a lupénce. Své místo má i v kosmetice - tím, že čistí krev, napomáhá lepšímu vylučování odpadních látek a mění metabolismus buněk, působí omlazujícím vlivem na pleť a pokožku, činí ji vláčnou a částečně vyhlazuje vrásky.

Už nikdy žádné prášky, v jednoduchosti je síla

Syrové zelí obsahuje velké množství vitaminu C ve formě, která se téměř neničí i při dalším zpracování. To červené ho má ještě o něco více než bílé, obsahuje také dvojnásobek železa, více fytochemikálií, například sulforafanu, který působí jako antioxidant, podporuje tvorbu přirozených enzymů a pomáhá snižovat krevní tlak a cholesterol. I červený pigment anthokyan patří mezi antioxidanty. Má hodně provitaminu A, vitaminů skupiny B, selen, chrání mozkové buňky, proto se zkoumá jeho možné využití i při prevenci a léčbě Alzheimerovy choroby. Vědci dále zjistili, že se při kvašení v zelí tvoří izotiokyanáty - látky, které pomáhají předcházet nádorovým onemocněním jater, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku. Sirnaté sloučeniny, které při vaření způsobují typický zápach, mají antibiotické vlastnosti a pomáhají v boji s infekcemi. Celulóza zlepšuje průchodnost střev a zabraňuje zácpě. Pro nízkou energetickou hodnotu se zelí doporučuje při redukční dietě a očistných kúrách.

V této zelenině dále najdeme řadu vitamínů skupiny B, ve vnějších listech se nachází vitamin E, H, K, beta karoten, kyselina listová, nikotinová a pantotenová, sodík, draslík, hořčík, měď, železo, zinek, fosfor, chlór, mangan a jód. Navíc v ní objevíte i tzv. vitamín U - antiulcusový faktor (název vitamínu U je odvozen od slova ulcus - vřed). V zelí se nachází i cholin, inulin, organické kyseliny a mnoho dalších užitečných látek. Jeho listy obsahují bílkoviny, cukry, tuky, aminokyseliny, celulózu, hořčičné glykosidy a brasikové faktory omezující vychytávání jódu štítnou žlázou. Při poruchách štítné žlázy se tedy nedoporučuje konzumace zelí bez potravin s vyšším obsahem jódu, jako jsou sardinky a mořské řasy. Tato rada se týká hlavně majitelů účinných odšťavovačů umožňujících předávkování v dobré víře, že se starají o své zdraví.

Zázrak nade vše

kysane zali shutter

Kysané zelí vám do "žil" vlije mnoho vitaminu C!

Kysané zelí patří bez přehánění k našim národním pokladům a plně se vyrovná japonskému misu nebo korejskému kimči. Námořníci je používali proti kurdějím - smrtelné chorobě z nedostatku vitamínu C. V kysaném zelí je ho totiž dokonce víc než v tom čerstvém a ve 200 g se skrývá obvyklá celodenní nezbytná dávka. Konzumace takto upravené zeleniny stimuluje střevní peristaltiku a nejen komplexně podporuje zdraví, ale působí i proti kocovině. Dále obsahuje kyselinu listovou – vitamín B9 – který zlepšuje využití vitamínu C v organismu, a vitamín K. Během kvašení se vytváří velké množství kolinu (součást vitamínů komplexu B), který hraje důležitou roli v metabolismu tuků a snižuje hladinu tuků v krvi. Šťávu z kysaného zelí proto nevylévejte, ale pijte ji, je velmi zdravá.

V zakysané formě tohoto pokrmu naleznete i spoustu mikroorganismů a enzymů, které zlepšují trávení a vstřebávání živin. Podporuje látkovou přeměnu, snižuje krevní tlak a zrychluje odvádění odpadních látek z těla. Zvyšuje celkovou odolnost organismu proti infekcím a aktivizuje imunitní systém v boji proti virům a bakteriím, proto je výbornou prevencí nachlazení a chřipky. Dle nejnovějších výzkumů je také účinným afrodiziakem.

Způsob výroby kysaného zelí údajně převzali ve středověku Slované od Tatarů. Nakrouhané zelí se osolí (na 1kg asi polévková lžíce soli) a okoření kmínem, podle chuti lze přidat i jalovcové bobule, cibuli, jablka nebo mrkev. Důkladně se promačká a natlačí do nádoby, nejlépe kameninové. Nepustí-li dostatek šťávy, přilijeme převařenou vodu se solí a zatížíme. Po dobu kvašení kontrolujeme, aby zelí bylo pod vrstvou vody, která brání přístupu kyslíku. V případě potřeby můžeme dolít solným roztokem s převařenou vodou. Vynikající jsou hrnce "zelňáky" s ochrannou drážkou na vodu. Při teplotě kolem 21°C se nechá kvasit 3 týdny až 2 měsíce. Při kvašení se přeměňují cukry a škroby na kyselinu mléčnou, která zelí konzervuje a má lahodnou chuť. Pokud se zelí skladuje za správných podmínek, vydrží mnoho měsíců.

V kuchyni se zelí uplatňuje v syrovém stavu jako salát, dušené jako příloha k masům a přidává se i do polévek a zeleninových směsí. Zatímco to červené se hodí spíš k drůbeži nebo ke zvěřině a ochucuje se kromě soli, cukru a kmínu také jalovčinkami, bílé vaří v každém kraji každý jinak. Při jeho přípravě se můžeme inspirovat za hranicemi a používat ho i jako náplň do štrúdlu (Rakousko), zelných závitků (Polsko) nebo do rybího nákypu (Švédsko).

Malý trik k lepší chuti

Abychom získali základ na perfektní salát, budeme muset nejprve zelí nakrájet na nudličky a promíchat je se solí. Ta uvolňuje vodu a živiny z listů, které tvoří vynikající médium bohaté na cukry a růstové faktory mikroorganismů pro fermentaci, a zároveň brání jeho zkažení. Z nasoleného zelí je třeba vymačkat co nejvíc tekutiny, mačkáme tak dlouho, až je křehké a koupe se ve vlastní šťávě. Takto připravený vynikající zelný salát plný vitamínů nám v chladnu vydrží několik dnů.

Text: Eva Leňová, Akademie léčivé výživy

Foto: Shutterstock

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...