Pokud do sta let neobsadíme jinou planetu, vymřeme, tvrdí Stephen Hawking. Jde jen o plané výhrůžky, nebo se tato neblahá předpověď zakládá na pravdě? A co bychom museli jako lidstvo udělat, abychom konec světa přežili?

Stephen Hawking opět vyhrožuje apokalypsou. Už loni prohlásil, že Země má před sebou posledních tisíc let. Nyní tento světově uznávaný teoretický fyzik tvrdí, že pokud se lidstvo během příštího století nestane multiplanetárním druhem, hrozí mu vymření. Není zcela jasné, jak na tuto časovanou bombu přišel, ovšem faktem je, že Hawking brzy uvede nový dokument o kolonizaci Marsu s názvem Expedition New Earth, tak se to snad dozvíme. 

Planeta volá S. O. S.

Země nepopiratelně čelí velkým problémům: změnami klimatu a přelidněním počínaje a nebezpečnými nemocemi a nárazy asteroidů konče. Než ovšem naši planetu opustíme mohutným skokem akčního hrdiny prchajícího před výbuchem helikoptéry, pojďme si ten skok trochu promyslet. Jistě by bylo úžasné mít jednu planetu bokem, pro sichr, kdyby tu naši zničilo hejno zatoulaných meteoritů, a jistě by to byl jeden z nejvýznamnějších počinů lidstva, ale co bychom pro to vlastně museli udělat?

mars giphy 1

Nový domov pro lidstvo

To je jasné jak facka, říkáte si. Mars je jasná volba. Jenže Mars není tak úplně Země: Pokus číslo 2. Pokrývá ho jedovatá zemina, na jeho povrchu mrzne a vzduch je tam nedýchatelný. Kolonie na této planetě by zřejmě byly závislé na dodávkách surovin a proviantu ze Země, což není v případě její zkázy zrovna ideální řešení. Při hledání ideálního domova č. 2 bychom se tedy měli zaměřit na planety v jiném solárním systému – Mléčná dráha jich obsahuje miliardy. Některá z nich přece musí mít vodu, zem i dýchatelný vzduch… Jenže jsme dvojče Země ještě nenašli a také jsme dosud nevyvinuli teleskop, který by dokázal exoplanety řádně prozkoumat. Navíc by cesta na planetu mimo naši sluneční soustavu trvala stovky let. Posádka takové výpravy by tedy s největší pravděpodobností zemřela, nebo by se vyvinula ve zcela jiný živočišný druh.

Čím víc, tím líp

Další otázkou je zajištění správného vývoje takové kolonie, a tedy přežití lidstva. Museli bychom ze Země vyslat velké množství lidí, abychom předešli křížení příbuzných jedinců, a tudíž genetickým vadám a také například náhodnému vymření celé kolonie v důsledku nějaké nehody.  Výpravy NASA na Mars budou zřejmě schopny najednou přepravit jen maximálně šest lidí. Americká technologická společnost SpaceX, kterou založil Elon Musk, chystá velkolepý meziplanetární transportační systém, který by na rudou planetu převezl najednou až sto osadníků. Momentálně však nejde ani tak o plán jako o obrovskou představu. 

Mezihvězdnému cestování navíc ve startu brání zcela zásadní problém. Ještě neexistuje ani koncept takové rakety či lodě, která by dokázala pojmout a udržet naživu tisícičlennou posádkou při cestě dlouhé několik století. Dejme tomu, že bychom vesmírné plavidlo o takové kapacitě a schopnostech postavili. Zcela samozřejmě by nastala ta vůbec nejzávažnější otázka veskrze politického rázu: kdo poletí a kdo zůstane? Necháme v pekle na Zemi, na umírající planetě, ty chudé a znevýhodněné?

raketa giphy

Jako doma

Pokud se opravdu chystáme usadit na nové planetě, budeme si ji nejdříve muset upravit podle svých potřeb. Jistě, můžeme naplánovat rozsáhlou rekonstrukci Marsu, jenže jen na dosažení dýchatelné atmosféry bychom museli čekat asi 100 000 let. Měli bychom se tedy prozatím připravit na éru plynových masek na zakázku s krystaly Swarovski? 

Cesta na Mars, kterou plánuje NASA, má vyjít na 1,5 bilionu dolarů. A to je cena jen za vyslání první posádky. Výprava dalších lodí s osadníky, se zásobami a potřebnými materiály by stála stovky milionů dolarů za každou. Plán společnosti SpaceX sice zní skvěle, jenže sám ředitel Elon Musk prohlásil, že nemá nejmenší představu, jak takový transportační systém do vesmíru financovat. Kdo by tedy kolonizaci Marsu platil? Americká vláda, která má svých problémů dost? Udržování kolonie na rudé planetě pravděpodobně nepatří mezi vrchní příčky na jejich seznamu priorit. A co by nám takové osídlení vlastně přineslo, tedy kromě zajištění přežití rodu? Dalo by se z Marsu něco cenného dovážet? Nebo by produkoval jen (samozřejmě parádní) vědecké objevy? Pár pozemšťanů ochotných zaplatit miliony dolarů za jízdu do světa mimozemšťanů by se jistě našlo, jenže většina z nich by se pravděpodobně chtěla ze svého výletu vrátit. 

lidi ve skafandrech giphy tumblr

Zničit, co ničí Zemi

Historie má tendenci se opakovat. Kdybychom opravdu kolonizovali novou planetu, časem bychom zřejmě čelili stejným problémům, se kterými se potýkáme teď a tady. Technologie, které s sebou přivezeme, mají potenciálně stejně ničivý dopad na životní prostředí Marsu jako na to naše, náletům asteroidů také nezabráníme a různé epidemie smrtelných nemocí by nové osadníky vyhladily ještě snáz. 

Nový seriál Stephena Hawkinga pojednává o lidské genialitě, která dobývání Marsu každým dnem usnadňuje. No, pokud dokážeme vymyslet způsob, jak osídlit zcela nový mimozemský svět, nebylo by jednodušší a levnější přijít na to, jak pomoci tomu našemu?

foto: Shutterstock, Giphy, zdroj: Popular Science

Flowee eshop protože vím co chci