fbpx

Co také řeší Ukrajinci ve válce: Riskovat doma, nebo jít s covidem do krytu? 1 fotografie
zdroj: Profimedia

Ruský útok na Ukrajinu na sebe strhl pozornost médií a zprávy o covidu-19, které do té doby plnily přední stránky tištěných i internetových magazínů i na Ukrajině, kvůli tomu ustoupily do pozadí. Virus ale nezmizel, nabírá na síle a například v metru ukrajinských měst, kde se lidé ukrývají před bombami, se šíří nebezpečnou rychlostí. A spolu s běženci se šíří i za hranicemi země

Zveřejněno: 31. 3. 2022

Stejně jako mnoho jiných zemí zaznamenala teprve před několika týdny prudký nárůst pozitivních případů covidu-19 kvůli vysoce nakažlivé variantě omikron i Ukrajina. Jak informuje ukrajinský magazín Kyjev Independent, poslední vrchol další vlny pandemie zde nastal začátkem února, kdy pozitivně vycházelo až 60 % prováděných testů.

V době, kdy začala ruská ofenziva, bylo podle ukrajinského ministerstva zdravotnictví očkováno jen 38 % populace a ve chvílích, kdy se ruské jednotky valily na Ukrajinu, se denní nárůst případů s covidem-19 pohyboval kolem 25 tisíc.

Nakazit, nebo zemřít?

Ukrajinci protiepidemická opatření, jako je nošení ústenek a sociální distancování, příliš nedodržovali ani před Putinovým útokem, po něm se ovšem situace logicky ještě zhoršila a koncem února dosáhla pandemie dalšího vrcholu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) prochází nyní Ukrajina jednou z nejhorších koronavirových vln od počátku pandemie.

Do evropských zemí včetně Česka proudí statisíce ukrajinských uprchlíků. Mohlo by to ovlivnit tempo šíření pandemie daleko za hranicemi Ukrajiny

A nemocní čelí ve světle kritické situace těžkému dilematu: Mají riskovat nakažení ostatních a chránit se před bombovými atakami v provizorních krytech v metru, nebo mají zůstat doma a čekat na smrt? Kyjev Independent zmiňuje příběhy konkrétních lidí.

Pozitivní na začátku invaze

Serhij Fokin se to, že je pozitivní na covid-19, dozvěděl v den, kdy byla zahájena ruská ofenziva. Kyjev už byl bombardován, ale laboratoře stále fungovaly a nabízely testování. Ačkoliv kromě kašle neměl výraznější obtíže, necítil se úplně dobře.

Rozhodl se tedy nepřipojit se k sousedům, kteří nazítří za hluku sirén v panice utíkali k protileteckému krytu, a raději zůstal na chodbě svého bytu poblíž nosné zdi, o níž je známo, že výbuchům odolává lépe než ostatní. Jednak nechtěl ostatní nakazit, jednak nechtěl své nemocí vysílené tělo vystavovat spánku na studené podlaze v krytu. „Zemřít při bombardování je jen jedna možnost,“ říká reportérce z Kyjev Independent s tím, že špatný spánek by ale jeho zhoršujícímu se zdraví přitížil zcela jistě.

Strach o matku byl větší

Další obyvatelka Kyjeva Kateryna Ilčenko se nakazila přímo v protileteckém krytu během prvních dnů rozsáhlé invaze. V jednom prostoru se před ostřelováním skrývalo zhruba 30 lidí.

„Ten prostor byl poměrně velký, ale nebylo tam téměř žádné větrání,“ říká Kateryna. Poté, co se nakazila, v krytu sice zůstala, ale začala používat ústenku. Pro svou léčbu toho příliš neudělala, jen pila více horkých tekutin než obvykle. „Abych byla upřímná, covid-19 nebyl můj největší problém,“ svěřila se s tím, že měla starost o matku, která uvízla v Irpinu, satelitním městě za Kyjevem.

Zničené nemocnice

Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) potvrzují, že válka vytváří příznivé podmínky pro šíření infekčních nemocí, protože místa, kde se lidé schovávají před ataky, jsou přeplněná a zdravotní péče je z důvodu nutnosti řešit prioritně zranění související s válkou významně omezená.

Jak Kyjevu Independent sdělil ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Liaško, k 6. březnu bylo ruskou válkou poškozeno nebo zničeno 34 ukrajinských nemocnic, informoval také o útocích na auta s kyslíkem určeným pro pacienty s covidem-19.

Jen lokální problém?

Přestože jsou některé laboratoře i nemocnice mimo provoz, už patnáctý den války, tedy 10. března, evidovalo ukrajinské ministerstvo zdravotnictví 6 700 nových případů covidu-19, ve stejný den bylo hospitalizováno asi 5 700 pacientů s tímto onemocněním.

Ačkoliv se zvýšené šíření covidu-19 může zdát jako lokální ukrajinský problém, taky by s přihlédnutím k faktu, že do jiných evropských zemí včetně Česka proudí desetitisíce až statisíce ukrajinských uprchlíků, mohlo ovlivnit tempo šíření pandemie i daleko za hranicemi Ukrajiny.

Související…

Ukrajinský pátek Karla Křivana: Kde je evropské společenstvo prstenu?
Karel Křivan

foto: Profimedia, zdroj: Kyiv Independent

Tipy redakce

Práce jako smysl života: V Americe se „workismus“ stal novým náboženstvím

Práce jako smysl života: V Americe se „workismus“ stal novým náboženstvím

V roce 1930 napsal ekonom John Mayard Keynes esej nazvanou Economic Possibilities...

Severní magnetický pól se hýbe a pohyb se pořád zrychluje. To ohrožuje Zemi

Severní magnetický pól se hýbe a pohyb se pořád zrychluje. To ohrožuje Zemi

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...