fbpx

Roušky snad odhodíme v červnu, pandemii odnesly hlavně děti, říká Libor Grubhoffer 1 fotografie
zdroj: Profimedia

Covid se od podzimu masivně poprvé šířil i mezi dětmi. Komplikace jim ale přináší i několik týdnů od prodělání nemoci. Takzvaný PIMS-TS syndrom, tedy zánětlivý postcovidový syndrom, může přitom vést až k selhání srdce a postihuje i děti, které byly do té doby zcela zdravé. Nejen o tom, ale i o blízké pandemické budoucnosti jsme si povídali s profesorem Liborem Grubhofferem

Zveřejněno: 10. 2. 2022

Jen v Česku byl už PIMS diagnostikován celkem 500 dětských pacientů. A i děti na tento syndrom umírají. Jedná se o nebezpečné multisystémové onemocnění, postihující mnoho orgánů včetně srdce, u něhož může vést až k selhání. Postup může být velmi rychlý, v podstatě ze dne na den. Platí přitom, že PIMS se projevuje velmi různě, třeba jako zánět slepého střeva, srdeční arytmie nebo jako halucinace. O jakou nemoc se vlastně jedná? Může situaci zlepšit větší proočkovanost dětí? Na otázky Flowee odpovídal přední český virolog a ředitel Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, profesor Libor Grubhofer.

Dá se říct, že je PIMS vlastně úplně nová nemoc? Nebo se jen jedná o další stádium covidu?

Jedná se o postcovidový syndrom u dětí, ve své podstatě je to zánětlivý stav, objevující se s určitým časovým odstupem, asi tří týdnů od nákazy covidem-19, tady až po odeznění vlastního onemocnění.

Proč se PIMS rozvine až takovou dobu po prodělání covidu, když se organismus z nákazy vlastně zdánlivě dostane?

Stále ještě nejsou známy příčiny a důvody pro rozvinutí této nežádoucí multisystémové poruchy, nelze zatím vytipovat dětské pacienty, u kterých tato patologická reakce v podobě orgánového selhávání hrozí.

Pandemická vlna omikronu a její zklidnění, které se projeví zploštěním pandemické křivky, nastane někdy na konci března či začátku dubna.

Přesto je už jasné, že výkonným mechanismem pro takovou oddálenou patologickou reakci je přehnaná reakce imunitního systému postiženého dítěte. Takové stavy umí medicína léčit prostředky tlumícími nežádoucí zánětlivou reakci s cílem předejít postižení srdečního svalu, případně selhávání dalších orgánů.

Dá se tedy alespoň nějak odhadnout, zda dítě PIMS postihne?

Dosud je opravdu velmi problematické rozpoznat v dostatečném předstihu takovýto zvrat ve fázi rekonvalescence dítěte po prodělaném covidu. Připomíná to situaci s cytokinovou bouří, ke které jsou náchylní někteří dospělí pacienti stonající s covidem.

Na základě této paralely lze usuzovat, že rozpoznání hrozícího postcovidového syndromu PIMS by mohlo usnadnit stanovení prozánětlivých cytokinů a nalezení příslušného cytokinového nebo jiného markeru ve zvýšené přítomnosti v krvi dítěte.

Ale PIMS postihuje jen některé děti. Už tušíme které?

To se právě neví a o to vážnější je onemocnění covidem každého jednotlivého dítěte. Obecně šířená a neustále opakovaná zkušenost, že děti prodělají covid-19 a ani o tom nevědí, je tedy velmi nebezpečná. Ve skutečnosti je PIMS jakousi ruletou a u každého nemocného dítěte je třeba nepodcenit zdravotní stav ve fázi rekonvalescence po covidu-19.

Už dlouho se mluví o postcovidovém syndromu i u dospělých, je to třeba přetrvávající únava, nechutenství, nevracející se čich nebo chuť. Je to stejný syndrom jako PIMS, nebo se jedná o něco jiného?

U dospělých má postcovidový syndrom jiný charakter, ten je dán zpravidla časově dlouhou regenerací postižených částí dýchacího aparátu. U podstatné části pacientů po komplikovaném průběhu to jsou často následky tromboembolické nemoci, vyžadující postupné rozpouštění trombů, v horším případě jejich chirurgické odstranění.

Covid-19 je sice příkladem akutního respiračního onemocnění, ale podobně jako jiné viry respiračních onemocnění, například viry chřipky, je i nový koronavirus schopen se šířit v organismu nakaženého člověka i do jiných orgánů než jenom do plic, a tak vyvolávat multisystémová onemocnění. Jejich překonání se často zkomplikuje až do postcovidového syndromu.

Myslíte, že by situaci zlepšila větší proočkovanost dětí? U menších dětí se rodiče zatím vakcinace spíše zdráhají... Může tedy očkování zabránit těžkému průběhu PIMS, stejně jako zabraňuje těžkému průběhu covidu?

Zcela jistě, očkování i malých dětí od pěti let jejich věku je významným nástrojem pro snížení či úplnou eliminaci možnosti postcovidového syndromu PIMS u dětí. Očkování totiž sekundárně vyloučí možnost zánětlivé reakce v imunopatogenezi ohrožujícího syndromu PIMS.

Co myslíte, že v tomto ohledu přinese omikron? Ten sice není tak nebezpečný, ale zase se jím nakazíme skoro všichni. Bude více případů PIMS, nebo méně?

Zatím nelze s jistotou porovnat zkušenost s PIMS u dětí, které prodělaly onemocnění předcházející variantou delta a současnou variantou omikron. Nižší virulence, tedy patogenita omikronu, by mohla dávat naději i nižšího rizika PIMS. Jednoznačně to bude možné říci až po ustoupení omikronové vlny.

Už tušíme, jestli je omikron opravdu tím „hodným“ koronavirem, který nás z pandemie dostane?

V těchto dnech jsme ještě úplně nedosáhli kulminace omikronové vlny, a tak nemůžeme dělat ukvapené závěry o variantě omikron coby variantě „hodné“. Omikron mutuje a zatím stačil vyvinout tři subvarianty, z nichž jsou všechny nakažlivější, tedy rychlejší v soutěži o vazbu na povrchový receptor vnímavých buněk. Za měsíc až dva budeme moudřejší, do té doby jsou to pouhé spekulace.

Jak myslíte, že bude vypadat jaro? Objevují se názory, že by se život mohl vrátit do normálu. Jak to vidíte vy?

Pandemická vlna omikronu a její zklidnění, které se projeví zploštěním pandemické křivky, nastane někdy na konci března či začátku dubna. To znamená, že incidenční číslo nemocných za sedm dnů a na sto tisíc obyvatel se dostane pod hodnotu sto a reprodukční číslo bude 0,8 nebo nižší. To by měla být zpráva pro vládu a ministerstvo zdravotnictví zvolnit protiepidemická opatření, aby se život mohl vrátit do normálu.

Myslíte, že se ještě někdy mohou kvůli koronaviru vrátit lockdowny?

Pevně doufám, že nikoliv, ostatně i politicky a zejména ekonomicky je to velmi problematické řešení. Muselo by dojít k opačné proměně cirkulujícího koronaviru nákazy covidem-19, jeho nakažlivost by musela být zase o kousek větší než u omikronu a virulence či patogenita by se musela vrátit na úroveň varianty delta nebo alfa, potom by byl lockdown patrně nevyhnutelný.

Kdy myslíte, že definitivně odhodíme roušky? Pokud vůbec někdy?

Určitě je odhodíme, odhaduji na začátku června, vrátíme se k nim v září při nástupu podzimní vlny, s tou bychom v realistickém scénáři měli rozhodně počítat. Uvidíme, zda se nám ještě po několik příštích let bude SARS-Cov-2 zjevovat, potom v rozumném režimu budeme respirátory používat. Lidé budou nosit respirátor vždy, když na ně něco takzvaně „poleze“, podobně jako Japonci.

Když shrneme poslední měsíce, myslíte, že očkování nakonec se zvládáním pandemie významně pomohlo?

Zcela určitě, moderní generace vakcín proti covidu-19 s obrovským nasazením při jejich vývoji, přesněji dokončování jejich vývoje, potvrdily, jak významným nástrojem plošného nasazení proti covidu-19 jsou. Jedná se o mimořádně kvalitní preparáty očkovacích látek proti covidu-19 a v současných dnech probíhá řešení logistiky očkovacích dávek nové proteinové vakcíny proti covidu-19.

LIBOR GRUBHOFFER

Vystudoval biochemii a mikrobiologii v kombinaci s virologií. Je spoluzakladatelem a koordinátorem přeshraničního studijního programu Biologická chemie mezi Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Keplerovou univerzitou v rakouském Linci. Působí jako vedoucí Laboratoře molekulární ekologie vektorů a patogenů; emeritní rektor Jihočeské univerzity a děkan její Přírodovědecké fakulty, aktuálně je ředitelem Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a členem Učené společnosti ČR. Kromě výše zmíněné specializace se zabývá klíšťaty a klíšťaty přenášenými patogeny.

Stávající vakcíny, které byly připravené proti původní wuchanské variantě, chrání svým širokým spektrem vazebných specifit protilátek i proti omikronu.

Kdo myslíte, že na covid doplatil úplně nejvíce? Děti, rodiče, prarodiče?

Úplně nejvíce děti, jejich fyzické i psychické dispozice mají značný regenerační potenciál, ale už to trvá dlouho, a tak i regenerační procesy začínají váznout a u citlivějších dětí pozorujeme nežádoucí dopady.

Rádi připomínáme, že jakási forma „válečného stavu“ v nekonečné pandemii může mít i pozitivní dopad v podobě nových komunikačních dovedností při používání elektronické komunikace, ale to jsou spíše draze vykoupené benefity v této šlamastyce pandemie čínského koronaviru.

Související…

Pandemie neočkovaných? Jak vidí přední čeští virologové problém odpíračů vakcín
Kateřina Hájková

foto: Profimedia, zdroj: Biologické centrum AV ČR

Tipy redakce

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...