fbpx

Reportérka BBC Natalie Lisbonaová vyrazila do Izraele za profesorkou Yael Haneinovou, specialistkou na detektory lži. Jaká je jejich historie a budoucnost? Před třemi tisíci lety se v Číně k odhalování lhářů používala ústa plná rýže, v budoucnu budou detektory lži díky chytrým kamerám fungovat i na dálku

Zveřejněno: 24. 3. 2022

Profesorka Yael Haneinová přilepila reportérce na levou stranu obličeje několik elektrod. Následovaly pokyny – pohni očima, zamrkej, usměj se, zkus se uvolnit. To vše byla příprava k tomu, aby se zjistilo, jak dobrá lhářka Natalie Lisbonaová je.

Yael Haneinová vede tým, který působí na Tel Aviv University a jenž vyvinul novou metodu detekce lži. Říká, že identifikovali dva typy lhářů – ty, kteří nevědomky pohnou obočím, když řeknou lež, a ty, kteří nedokážou ovládat velmi lehký pohyb koutků rtů. Software a algoritmus nyní dokážou odhalit 73 % lží, na zvýšení úspěšnosti se dále pracuje.

Pokud zůstala zrnka rýže suchá, bylo rozhodnuto, že je osoba vinna. Teorie byla taková, že pokud by testovaný člověk lhal, byl by vystrašený nebo nervózní, a proto by měl sucho v ústech.

„Když se snažíte skrýt lež, jednou z věcí, kterým se snažíte vyhnout, je jakákoli reakce těla,“ říká profesorka Haneinová. Různé metody detekce lži se používají tisíce let. Jeden z prvních zdokumentovaných příkladů pochází z roku 1000 před naším letopočtem, kdy si podezřelí v Číně museli naplnit ústa suchou rýží. Po určité době byla zrnka rýže zkontrolována, a pokud zůstala suchá, bylo rozhodnuto, že je osoba vinna. Teorie byla taková, že pokud by testovaný člověk skutečně lhal, byl by vystrašený nebo nervózní, a proto by měl sucho v ústech.

Zpochybňované polygrafy

První stroje na detekci lži neboli polygrafy byly vynalezeny počátkem 20. století. Nejznámější z nich je „analogový polygraf“, který má obvykle tři nebo čtyři hroty naplněné inkoustem, které tančí po proužku pohyblivého papíru. Podezřelý odpovídající na otázky má senzory připevněné k prstům, pažím a tělu a přístroj měří dechovou frekvenci, puls, krevní tlak a pocení. Ohledně přesnosti těchto strojů se vedou spory, takže vědci a technologické firmy po celém světě pracují na vývoji pokročilejších polygrafických systémů.

Doktor Sebastian Speer na nizozemské Erasmus University v Rotterdamu využívá k odhalování lhářů magnetickou rezonanci. Tým doktora Speera sleduje při reakcích na otázky změny ve skenu mozku. „V podstatě vidíme různé oblasti mozku, které jsou silněji aktivované, když se někdo rozhodne podvádět,“ říká doktor Speer.

Jedním ze špičkových systémů detekce lži, který se již používá, je EyeDetect od firmy Converus z amerického Utahu. Zaměřuje se na mimovolné pohyby očí, které mohou lháře prozradit. Subjekt testu je požádán, aby odpověděl na několik otázek. Software pro sledování pohybu očí přitom studuje jejich reakce. Výsledek je pak poskytnut do pěti minut, přesnost je prý 86 až 88 %.

Když je to v očích

Generální ředitel Converusu Todd Mickelsen uvádí, že EyeDetect test využívají úřady a firmy k prověření mnoha věcí: „Může to zahrnovat předchozí trestné činy, užívání drog v minulosti nebo současnosti, nenahlášené disciplinární řízení, lhaní při výběrových řízeních, vazby na teroristy.“ Je ovšem nutné dodat, že zákonnost používání podobných zařízení se v jednotlivých zemích značně liší.

Elektrody budou časem nahrazeny videokamerami a softwarem schopným rozpoznat lháře na dálku, nebo dokonce přes internet na základě pohybů obličejových svalů.

Ve Velké Británii jsou polygrafy používány probační službou při dozoru nad lidmi odsouzenými za sexuální delikty už od roku 2014, nyní se zvažují i v souvislosti s pachateli domácího násilí. Britské firmy mohou zaměstnancům nabídnout test na odhalení lži, ale pro zaměstnance tato „nabídka“ není povinná. V USA se pravidla využívání detektorů lži liší stát od státu, přičemž celoamerické federální zákony stojí z hlediska legislativy nejvýše.

Kalifornie například povoluje důkazy z testu detekce lži v případech trestního soudu na státní úrovni, pokud s tím obě strany souhlasí, ale ve státě New York to není povoleno za žádných okolností. Americké policejní síly obecně nemohou vyžadovat, aby podezřelá nebo zatčená osoba podstoupila test. Federální zákon na ochranu zaměstnanců brání firmám testovat žadatele o zaměstnání polygrafem.

Zvládnou to i kamery

Bývalý důstojník CIA Christopher Burgess varuje, že na detektory lži by se nemělo pohlížet jako na něco, co dokazuje vinu či nevinu zločinců nebo špionů a dodává, že tato zařízení nejsou zcela přesná. On sám byl v polovině 90. let neprávem postihován na základě chybného výsledku testu.

Vědci z Tel Avivu doufají, že elektrody budou časem nahrazeny videokamerami a softwarem schopným rozpoznat lháře na dálku, nebo dokonce přes internet na základě pohybů obličejových svalů. Jak podle nich vypadá budoucnost detekování lhářů? V bankách, při policejních výsleších, na letišti nebo při online přijímacích pohovorech budou kamery s vysokým rozlišením vycvičené k identifikaci pohybů obličejových svalů schopny rozlišit pravdivá tvrzení od lží. To už je vlastně ale předpověď, která nemá daleko ke katastrofickým vizím světa ovládaného „velkým bratrem“.

Související…

Co máte v kufru? Evropské hranice budou hlídat detektory lži na bázi AI
Jan Handl

foto: Shutterstock, zdroj: BBC

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...