fbpx
Zveřejněno: 27. 4. 2017

Co nás udržuje zdravé a šťastné v průběhu života? Kdybyste měli nyní investovat do vašeho budoucího já, kam byste vložili svůj čas a energii? Nedávný výzkum mladých lidí z přelomu tisíciletí se dotazoval, jaké jsou jejich nejdůležitější životní cíle, a přes 80 % zúčastněných sdělilo, že chtějí zbohatnout. Pro dalších 50 % z téže skupiny bylo důležité získat věhlas. Jenže jsou tohle ty pravé mety, kterých stojí za to dosáhnout?

Stále slyšíme, že se musíme opřít do práce, trochu přitlačit a dosáhnout víc. Získáváme dojem, že toto jsou hodnoty, které je třeba následovat, abychom měli hezký život. Vědci si to ale nemyslí. 

harvard shutterstock 488660107

Harvardská Studie vývoje v dospělosti je nejdelší studií života, která kdy byla provedena.

Štěstí v číslech

Co kdybychom mohli sledovat běh života tak, jak se vyvíjí v čase? Harvardská Studie vývoje v dospělosti je dost možná nejdelší studií dospělého života, která kdy byla provedena. Po 75 let sledovali výzkumníci životy 724 mužů. Rok co rok se ptali na jejich práci, osobní život a zdraví. Samozřejmě neměli ani tušení, jak se život dotazovaných vyvine. Podobné výzkumy jsou naprosto výjimečné. Skoro všechny projekty tohoto druhu se rozpadnou již během prvního desetiletí. Důvodů může být hned několik - příliš mnoho lidí ze studie odstoupí, vyschnou finanční zdroje, výzkumníci přesunou pozornost jinam nebo odejdou na onen svět a nikdo nepřevezme jejich otěže. Souhrou štěstí a vytrvalosti několika generací výzkumníků však tato studie přežila.

Okolo 60 z původních 724 mužů je pořád naživu, a ačkoliv je většině z nich přes 90 let, stále se účastní studie. Odborníci začínají nyní sledovat více než 2000 potomků těchto mužů. Čtvrtým vedoucím této studie je psychiatr Robert Waldinger. „Od roku 1938 jsme sledovali životy dvou skupin mužů. První skupina se do výzkumu zapojila v době, kdy byli studenty druhého ročníku Harvardské univerzity. Všichni dokončili univerzitu v období druhé světové války a většina z nich pak odešla do války.

chudy bohaty shutterstock 254728609

První skupina účastníků výzkumu se skládá ze studentů Harvardu, druhá z chudých chlapců z Bostonské čtvrti.


Druhá skupina, již jsme sledovali, se skládala z chlapců z chudých čtvrtí. Do studie byli vybráni právě z toho důvodu, že pocházeli z nejproblematičtějších a nejvíce znevýhodněných rodin v Bostonu ve třicátých letech dvacátého století. Většina z nich žila v činžácích, často bez teplé i studené vody. Jakmile vstoupili do průzkumu, prošli úvodním pohovorem a absolvovali zdravotní prohlídku. Tito náctiletí pak dospěli a nastoupili rozličné cesty životem. Stali se z nich dělníci v továrnách, právníci, zedníci či lékaři, a z jednoho dokonce prezident Spojených států. Ale byli mezi nimi i alkoholici či schizofrenici.

Někteří účastníci výzkumu zkrátka vyšplhali po společenském žebříčku z naprostého dna až úplně nahoru a jiní touto cestou prošli v opačném směru. Zakladatelé této studie by si ani v těch nejodvážnějších snech nepředstavili, že tu budu o 75 let později stát a říkat vám, že studie stále pokračuje. Každé dva roky mí trpěliví a oddaní kolegové osloví naše muže ze skupiny a zeptají se, zda jim mohou zaslat ještě jednu sadu otázek o jejich životě. Mnoho těch z centra v Bostonu se ptá, proč je ve studii stále chceme, když jejich život není až tak zajímavý. Muži z Harvardu se na to nikdy neptají. Abychom získali nejvěrnější obraz jejich životů, neposíláme jim pouhé dotazníky. Mluvíme s nimi v jejich obývacích pokojích, získáváme zdravotní záznamy od jejich doktorů, odebíráme jim krev, skenujeme jejich mozky a mluvíme s jejich dětmi. Natáčíme je, když mluví se svými manželkami o tom, co je trápí. A když jsme se zhruba před deseti lety zeptali jejich manželek, zda by se připojily jako účastnice výzkumu, mnoho z nich odpovědělo: No, víte, už bylo načase,“ osvětluje Robert Waldinger systém výzkumu.

samota shutterstock 484975261

Lidem, kteří trpí pocitem samoty se zhoršuje zdraví ve středním věku mnohem dříve, než společenským osobám.

Vztahy jsou klíčové

„Jaká jsou tedy ponaučení z desítek tisíc stran informací, které jsme získali z těchto životů? Netýkají se bohatství, slávy ani pracovního zápřahu. Nejjasnější zpráva, kterou jsme získali z této 75leté studie, je tato: Kvalitní vztahy nás udržují šťastnější a zdravější. Naučili jsme se tři obrovské lekce o vztazích. První je, že společenské vztahy nám opravdu prospívají a že samota zabíjí. Ukazuje se, že lidé, kteří jsou více spjatí s rodinou, přáteli i komunitou, jsou šťastnější, tělesně zdravější a žijí déle než lidé, kteří jsou do společenských vztahů zapojeni hůře.

Prožitek samoty se ukazuje jako toxický. Lidé, kteří jsou izolovanější, než by chtěli, zjišťují, že jsou méně šťastní. Jejich zdraví a funkce mozku se ve středním věku zhoršuje dříve než u socializovanějších jedinců. Smutným faktem však zůstává, že v jakémkoliv okamžiku se více než jeden z pěti Američanů cítí osamělý. Je známo, že se tak můžete cítit i v davu nebo v partnerství. Druhá velká lekce, kterou jsme získali, je, že velkou roli hraje hlavně kvalita blízkých vztahů. Ukazuje se, že žít uprostřed konfliktu je pro naše zdraví velmi špatné. Například vysoce konfliktní manželství je v konečném důsledku horší než rozvod. Naopak život uprostřed dobrých, srdečných vztahů plní ochrannou funkci,“ tvrdí americký psychiatr.

rodina shutterstock 292698278

Nejlépe se daří těm, kteří se oddají vztahům s rodinou, přáteli a komunitou.

Nejšťastnější rovná se nejzdravější

„Jakmile jsme ve sledování mužů dospěli až do jejich osmé dekády, chtěli jsme se podívat zpět na jejich produktivní věk a zjistit, zda bychom uměli předpovědět, kdo dospěje do šťastného, zdravého osmdesátníka a kdo ne. Jakmile jsme dali dohromady všechno, co jsme o nich věděli ve věku padesáti let, nebyla to jejich úroveň cholesterolu, která předpovídala, jak zestárnou. Byla to míra, do jaké byli spokojení ve svých vztazích. Lidé, kteří byli nejspokojenější ve svých vztazích v padesáti letech, byli ti nejzdravější ve věku osmdesáti let. Dobré, blízké vztahy nás zdá se umí ochránit před některými nástrahami stárnutí. Ženy a muži v nejlepších partnerských vztazích hlásili jako osmdesátníci, že ve dnech, kdy zažívají větší fyzickou bolest, zůstala jejich nálada stále dobrá. Ale v případě lidí v nešťastných vztazích se jejich fyzická bolest ještě umocnila emocionálním strádáním,“ pokračuje Robert. 

Dobré vztahy ochrání i mozek

Třetí největší lekcí o vztazích a našem zdraví je, že dobré vztahy ochraňují nejen naše tělo, ale i náš mozek. Být v oddaném vztahu s dalším člověkem je pro osmdesátníka ochranou, takže lidé, kteří mají vztah, ve kterém si můžou být jistí, že se v nouzi mají na koho obrátit, si svou paměť uchovají svěží po delší dobu. Osoby ve vztazích, kde se jeden na druhého nemůže spolehnout, pociťují úpadek paměti dříve. Dobré vztahy ale nemusí být pořád bezproblémové. Někteří z našich osmdesátiletých párů se umí hašteřit den po dni, ale pokud cítí, že se na sebe můžou spolehnout, když bude třeba, neubírají tyto hádky na ostrosti jejich paměti zhola nic,“ vysvětluje Waldinger.  

S rodinou a  přáteli v zádech se vám bude dařit

„Zpráva, že dobré blízké vztahy jsou pozitivní pro naše zdraví a všeobecnou pohodu, je moudro staré jako lidstvo samo. Proč je tak těžké toho dosáhnout a tak snadné to ignorovat? Inu, jsme lidé. Co bychom opravdu chtěli, je rychlá náprava, něco, co můžeme získat, co zlepší naše životy a uchová je tak. Vztahy jsou chaotické a komplikované a námaha vynaložená k opatrování rodiny a přátel nebývá vzrušující ani okouzlující. Také je celoživotní, nikdy nekončí. Lidé v našem 75letém výzkumu, kteří byli nejšťastnější v důchodu, byli ti, kteří si dál hledali nové přátele místo bývalých kolegů v práci. Stejně jako ti mladí z přelomu tisíciletí z oné nedávné studie i naši muži opravdu věřili, že sláva, bohatství a velké pracovní výkony jsou tím nejdůležitějším předpokladem spokojeného života. Po 75 letech výzkumu však naše studie ukazuje, že lidé, kterým se dařilo nejlépe, jsou ti, kteří se oddali vztahům s rodinou, přáteli a komunitou,“ dodává na závěr Robert Waldinger.

Čtěte také: 

Video: Znáte vzorec na štěstí? Deepak Chopra vám ho prozradí

Chcete být šťastní? Učte se od Bhútánu

Kdo je Brad Pitt jsem nevěděl, říká představitel Dalajlámy z filmu Sedm let v Tibetu

 

 

zdroj: http://nahoda.com/

Tipy redakce

Fake news nejen o covidu: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Fake news nejen o covidu: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Pohyb severního magnetického pólu se zrychluje. To ohrožuje Zemi

Pohyb severního magnetického pólu se zrychluje. To ohrožuje Zemi

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...