fbpx

Předražené oslavy i návrat k císaři. Jak osobnosti vnímají 100 let republiky Dalších 9 fotografií v galerii
Starou kotelnu v Olomouci ozdobil v rámci Street Art festivalu nové malby plačící Masaryk

V anketě jsme se zeptali, jestli je vůbec co slavit. Je, ale spíš než bouchat šampaňským bychom se měli zamyslet

Zveřejněno: 22. 10. 2018
Přečteno 2345x

Sto let je požehnaný věk. A to i na stát. Tedy na to, co z něj zbylo. Slavíme sto let republiky a zároveň uplynulo 25 let od jejího rozdělení. Zní to trochu schizofrenicky, ale založení státu si připomínají jak Češi, tak Slováci.

Související…

Proč je relativizace okupace ze srpna 1968 nebezpečná Očima svědků 1968: Jakub S. Trojan, muž, který pohřbíval PalachaSvědectví z doby před pučem: Jak jsem šířil fake news pro Gottwalda

A připomínají si ho i osobnosti. Jak tedy oslavit oněch 100 let české státnosti? Je vůbec co slavit? A co naší republice popřát?

 

kuchar 0381214221
Zdeněk Pohlreich

šéfkuchař

Myslím, že se to slaví trochu nepřiměřeným a zbytečně drahým způsobem. Někde jsem četl, že jenom v Brně mají oslavy stát 140 milionů korun, a napadá mě, co jiného potřebného by se za to mohlo pořídit. Jenže to je přesně dnešní doba, kdy nikoho nezajímá, co bude zítra.

Osobně fanoušek žádných velkých oslav nejsem a za velké peníze už vůbec ne.

Je to jenom datum v kalendáři. Pamatuju si, když jsme vítali rok 2 000. A bylo to pryč lusknutím prstů. Chápu, že žijeme ve světě, kdy je zapotřebí tohle výročí pořádně komerčně nakrmit, ale osobně fanoušek žádných velkých oslav nejsem a za velké peníze už vůbec ne. A co říct k naší republice? Každý stát je takový, jací lidé v něm žijí.

 

michal malatny bw
Michal Malátný

zpěvák, lídr kapely Chinaski

Myslím, že to bylo zajímavých sto let a také je to nádherná číslovka. A co bych té stoleté dámě popřál? Aby ta naše republika byla šťastnější, aby ubylo zášti a zloby. Jinými slovy, abychom se všichni měli víc rádi, protože čím jsem starší, tím víc mi vadí, jak jsou na sebe lidé oškliví a zlí úplně zbytečně. 

Většinou je to proto, že nežijí ve svém osobním štěstí. Proto bych každému v této zemi přál, aby byl šťastný. Kéž jsou šťastny všechny bytosti, jak se říká. Možná to zní jako klišé, ale cítím to tak.

 

ivan klima
Ivan Klíma

spisovatel

Sto let je na republiku už dost dlouhý věk, navíc si myslím, že má za sebou celkem uspokojivé dějiny. A hlavně vydržela. Myslím si, že v tomto prostoru vydržet celé století není žádná legrace. V podstatě se jí daří, vzkvétá a má celkem uspokojivé demokratické zřízení, což je velice důležité, ale ne tak samozřejmé.

Na to, že nás je poměrně málo, o nás svět ví díky kultuře, sportu nebo vědě. A to je dobře.

I ekonomicky a kulturně prosperuje a jde o poměrně úspěšné společenství lidí. Na to, že nás je poměrně málo, o nás svět ví díky kultuře, sportu nebo vědě. A to je dobře.

 

pafko 0389398450
Pavel Pafko

chirurg, vysokoškolský pedagog

Určitě to je důvod k oslavám. K té příležitosti jsem připravil článek o T. G. Masarykovi. Hodně jsem studoval rok 1918 a vše, co tomu předcházelo. Vím, že Masaryk slíbil Slovákům v Pittsburské dohodě autonomii, a ta nebyla dodržena, takže také vím, že politici ne vždy dodržují, co slibují. Jsem napůl Čech a napůl Slovák – maminka byla z Holešovic a tatínek z Prešova, takže jsem Čechoslovák.

Je třeba obdivovat, co se v osmnáctém roce podařilo. A i dneska si stojíme velmi dobře.

Je to skvělé, že vznikla republika, ale ti, co ji chystali, si to představovali jinak. Zpočátku si ani nemysleli, že by se rozbilo Rakouskou-Uhersko, ale že by mohly vzniknout jeho dvě autonomní části. Pak se to celé rozpadlo a dnes se zase dáváme dohromady v rámci EU. Každopádně je třeba obdivovat, co se v osmnáctém roce podařilo. A i dneska si stojíme velmi dobře.

 

daniel barta
Dan Bárta

zpěvák a hudebník

Sto let republiky je fajn a je to určitým způsobem i důležité. Když si vezmu, kolika tvary česká společnost za ten čas prošla, je to mediálně určitě zajímavé výročí. Sto let vypadá dobře a můžeme se tím teď vztahovat k Masarykovi a jeho partě, která to celé umožnila.

Také se ale můžeme dostat až pod slupku, čili nemít jen obrázek fousatého Masaryka na koni, ale s historickým vědomím, které teď máme, revidovat pohled na celou naši společnost. A dostat se k tomu, kdo jsme, kam jdeme a jestli si třeba do budoucna umíme představit, že bychom ten stát někdy zase rozpustili. Třeba v něčem větším a smysluplnějším.

 

petra hrebickova anketa
Petra Hřebíčková

herečka

Dnešní doba je naprosto jiná. Všechno je hrozně rychlé, každý rok mi připadá, jako kdyby uběhlo dalších sto let. Rychle se mění lidé, společnost, příroda i klimatické podmínky. Myslím si, že před sto lety jsme byli v tom dobrém slova smyslu větší vlastenci, což se už vytrácí.

Měli bychom být opatrní, ale nikoliv lhostejní.

Proto se ani tolik nestaráme o naši zem, ani o politiku. A necháváme se uchlácholit sliby. Určitě bychom se měli víc zaměřit na celkové dění a také začít víc pomáhat druhým. Sebe z toho nevyjímám. Měli bychom být opatrní, ale nikoliv lhostejní.

 

jiri strach anketa
Jiří Strach

režisér

Českou státnost nevnímám jako posledních sto let, ale sahá pro mě mnohem dál až ke svatému Václavovi a Vojtěchovi. Tam jsou podle mě skutečné pilíře české státnosti. To, že se pak někdo rozhodl, že už nebudeme mít císaře pána, ale pana prezidenta, je už něco jiného. Když se na to ale kolikrát dívám, tak bych radši toho císaře pána zase měl.

 

janda 0366773604
Dalibor Janda

zpěvák a skladatel

Osobně jsem pro návrat monarchie, takže řeči o státnosti mě nezajímají. Jak chcete oslavovat Československo? Slováci tady už ani nejsou… Prostě se mě na to radši neptejte. Jenom jsem si všiml, že všechny mocnosti, které měly po první světové válce ve znaku orlici, zanikly – Rusko, Rakousko-Uhersko, Prusko i Srbové.

Dnes sbírám sošky a busty císařů a mám je na své zahradě.

Zabýval jsem se genealogií a dostal se k předkům ze šlechtického rodu z oblasti dnešní Litvy. Také jsem zjistil, že můj prapraděda prohrál svou manželku v kartách. Dnes sbírám sošky a busty císařů a mám je na své zahradě.

foto: Profimedia a Věra Keilová

Věra Keilová

Věra Keilová

Novinářka a spisovatelka. Zabývá se zdravým životním stylem, duchovním poznáním a také píše rozhovory s osobnostmi veřejného života.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.