Když lidé sledují video ze země pustošené válkou, mají tendenci pociťovat nejprve etické a morální reakce. Racionalita přichází ke slovu až později. Tým psychologů z univerzity v Pensylvánii vyvinul testy a matematické modely, které tyto empatické úsudky umí zachytit a kvantifikovat.
Intuitivními morálními a empatickými reakcemi se zabývala již řada studií. V drtivé většině případů shodně zjistily, že určité vjemy mohou vyvolat okamžité morální a empatické hodnocení, a to i v případě, že jsou zaměřeny na potlačování těchto pocitů. Vědci z Pensylvánské univerzity ale svůj zájem zacílili konkrétnějším směrem. Rozhodli se zjistit, jak lidé morálně reagují na svět kolem sebe.
Cítí empatii?
Podle Daryla Camerona, asistenta psychologie a výzkumného pracovníka na institutu pro etiku na univerzitě v Pennsylvánii, poukazuje mnoho výzkumů na význam intuitivních reakcí v morálním životě. Tato skutečnost prý může kriminologům a psychologům pomoci lépe porozumět patologickému chování. Cameronova laboratoř se v současné době pokouší tyto poznatky aplikovat na vězněné osoby.
„Psychopati jsou lidé, kteří vám přesně řeknou, co je morálně správné a co špatné,“ vysvětluje na webových stránkách univerzity v Pensylvánii Cameron. „Často se ale domnívají, že postrádají emocionální intuici, která je u běžných lidí zodpovědná za etické chování,“ dodává. Jeho kolegyně Victoria Springová, absolventka psychologie, uvedla, že nový test, který vyvinula jejich laboratoř, se od ostatních liší tím, že vylučuje sebehodnocení. Což je poměrně významné.
Afektivní intuice má podle vědců za následek impulsivní a často podvědomé chování psychopatických jedinců.
Jak totiž vlastně poznáte, že někdo cítí empatii? Můžete se samozřejmě zeptat. Lze ale předpokládat, že odpověď dotazovaného bude podbarvena různými motivačními faktory. Že bude reagovat na to, co si myslí, že si myslíte vy, nebo že řekne to, co si myslí, že si vy nebo společnost přejete, aby říkal.
Jak se rozhodujeme
Cameron se Springovou a dalšími kolegy tedy vyvinuli jedinečný způsob identifikace empatických pocitů, který obchází zapojení sebehodnocení velkým obloukem. Takové jednání se odborně nazývá morální kategorizace. Do studie se zapojilo 444 lidí. Jejich úkolem bylo sledovat na monitoru počítače vždy dvě slova, která se zde mihnou závratnou rychlostí, doslova mžikem oka. První slovo bylo primární, druhé cílové. Účastníci byli požádáni, aby učinili morální úsudek o tom, zda je cílové slovo špatné, dobré nebo neutrální.
Automatická empatie vzniká z náhlého rozhodnutí. Když vás ovlivní okolí, může empatie přejít
Mezi morálně nesprávná slova patřila třeba genocida, krádež, mučení, mezi morálně neutrální písknutí, volný čas, průchod. Vědci zjistili, že lidé mají tendenci hodnotit druhý pojem na základě prvního. Byl-li tedy první pojem morálně negativní, hodnotili tak i slovo druhé. Byl-li naopak pozitivní nebo neutrální, ztotožnili s úsudkem i druhé slovo. Tento jev nazývají afektivní intuicí, která má podle vědců za následek impulsivní a často podvědomé chování psychopatických jedinců. Mimo to může souviset s rozhodovacím procesem v reálném světě.
Automatická empatie
Podobně se studovala i empatie, charakterizovaná jako schopnost sdílet a rezonovat se zážitky jiných bytostí, jako je třeba bolest. Série studií byla publikována časopisem Emotion a v jejím rámci bylo přijato 617 účastníků. Přístup byl podobný studii o morálních soudech. Rozdíl spočíval jen v tom, že místo slov byly zúčastněným promítány obrazy. Účastníci byli požádáni, aby první snímek ignorovali a později řekli, zda byla zkušenost zobrazená na cílovém druhém snímku bolestivá či nikoliv.
Automatická empatie, kterou studie odhalila, je podle všeho spojena s dobročinností.
Obsahem prvních i druhých snímků byla různá vyobrazení bolestivých stavů, jako je třeba jehla propichující ruku. Cameron uvedl, že první obraz, ať zobrazoval bolest či nikoliv, ovlivnil reakci člověka na cílovou fotografii. Automatická empatie, kterou studie odhalila, je podle všeho spojena s dobročinností. Zjištění o automatických morálních a empatických reakcích mohou podle autorů studií do budoucna významně ovlivnit nový teoretický vývoj a praktickou aplikaci ve studiu lidské morálky.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Penn State News
