fbpx

A proč je pro nás tak těžké naše nepravdivá přesvědčení změnit?

Zveřejněno: 12. 10. 2018
Přečteno 3391x

Kanadský psychiatr Ralph Lewis píše pro server Psychology today o tom, jak se formují naše přesvědčení a proč je tak těžké je změnit. Sám zastává názor, že by nám prospělo, kdybychom byli ohledně našich přesvědčení skeptičtější a přistupovali k nim více vědecky. Podívejme se společně na to proč.

Přesvědčení fungují jako myšlenkové zkratky

Přesvědčení šetří mozku energii, umožňují mu destilovat komplexní informace, rychle je rozdělit do kategorií, vyhodnotit a učinit na jejich základě závěry a zajistit tak naše přežití. Často však kvůli nim sklouzáváme k velice jednoduchým a nepřesným závěrům: Pokud například "b" následuje hned po  "a", potom "a" často považujeme za příčinu "b". Při hledání řešení naše mozky preferují povědomé závěry před těmi neznámými.

Související…

Naše vzpomínky jsou zkreslené. Stejně jako to, co si sami o sobě myslímeVysoké IQ? Kritické myšlení je důležitější, přináší větší spokojenost S Tygrem v kleci: Osvoboďte své myšlení z klece starých návyků

Mozek vytváří vzorce tam, kde žádné nejsou

Tohle může nebo nemusí být později identifikováno a opraveno kognitivními mechanismy na zjišťování chyb. Nakonec dojde ke kompromisu mezi efektivitou a přesností. Mozek se přitom bude ze všech sil snažit, aby nová informace zapadla do námi vytvořeného rámce vnímání reality. Raději podpoříme naše přesvědčení dalšími vrstvami zkreslujících vysvětlení, než abychom přijali důkazy, opustili je nebo zásadně restrukturalizovali.

Věříme hlavně tomu, co vnímáme smysly

Vnější svět poznáváme primárně skrze naše smysly a je pro nás těžké přijmout, že tohle je jen naše subjektivní vnímání, může být zkreslené a že se nutně nemusí jednat o zkušenost s objektivní realitou, pokud něco jako "objektivní realita" vůbec existuje. Lidé mají tendenci věřit v pravdivost svých smyslů a svého vnímání, dokonce, i když zažívají halucinace nebo je jejich vnímání jiným způsobem zkreslené.

Od pravěku tíhneme k zachování vnitřní stability

Primitivnější části našeho mozku, zodpovídající primárně za dýchání, pumpování srdce, udržování tělesné teploty a dalších endokrinních procesů…  se nerady nechávají vzrušovat a věří, že nejlepší pro tělo je stabilní, povědomý přístup k vyhodnocování informací o světě.

Váš mozek si časově a energeticky náročnější investici velice rád rozmyslí.

Radikální změna systému našich přesvědčení a vytváření nového pohledu na svět vyžaduje zapojení těch částí mozku, které se podílejí na vyšších úvahách a výpočtech, což je časově a energeticky mnohem náročnější. A tuhle investici si váš mozek dvakrát "rozmyslí".

Chceme působit konzistentním dojmem

Další faktor, který zvyšuje náš odpor ke změně našich přesvědčení, je úzce spjat s tím, jak vnímáme sami sebe. Chceme se chovat konzistentně, chceme, aby naše chování korespondovalo s našimi přesvědčeními. Připustit, že o své pravdě nejsme už tak přesvědčení a že je s námi něco od základu špatně, je docela trapné a může nás to vyjít docela draho. Přitom na našich přesvědčeních může stát celá naše reputace a občas na nich stojí celý náš život.

 Připustit, že už nejsme přesvědčeni o své pravdě, je nejenže trapné, ale může nás to přijít velice draho.

Investice do změny by nás pak mohla vyjít dost draho, když vezmeme v potaz materiální a finanční investice závislé na těchhle přesvědčeních nebo dosud budovanou pracovní kariéru. Tenhle životní převrat pak může způsobit nesnesitelné osobní ztráty – finanční, sociální i vztahové.

Společenský rozměr našich přesvědčení

Spousta z našich přesvědčení je naučená a pochází z dob útlého dětství – od našich rodičů a dalších autorit. Spousta dalších je produktem tisíciletí lidské kultury. Lidé se často nechají ovládnout přesvědčivými jedinci nebo působivými myšlenkami. Takhle mnohem snáze měníme svá přesvědčení – adoptujeme ta od jiných autorit a ty předchozí zavrhneme. Jsme náchylní k vlivu charismatických ideologů a společenských hnutí. Zvláště pak tehdy, nabízejí-li nám nová přesvědčení a novou totožnost, která nám přinese větší pocit sounáležitosti, úctu, uznání a zvýší naši cílevědomost.

rodice deti konflikt

„Pro některá z našich nejzásadnějších přesvědčení nemáme vůbec žádné důkazy kromě toho, že lidé, které milujeme a kterým věříme, tato přesvědčení zastávají. Vzhledem k tomu, jak málo víme, je důvěra, kterou k našim přesvědčením chováme, naprosto absurdní a zároveň pro náš život naprosto zásadní.“ Laureát Nobelovy ceny Daniel Kahneman, 2002

Přistupme k celé věci více vědecky

Víra a intuice jsou pro lidský mozek mnohem přirozenější než vědecký přístup, který vyžaduje trénink. Jde o metodu, která se systematicky pokouší překonat naše intuitivní a kognitivní omyly a postupovat podle důkazů bez ohledu na naše předchozí přesvědčení, očekávání, preference nebo osobní investice.

Vědecké metody a následná zjištění, jak mimo jsme jako lidstvo byli ohledně tolika věcí, však byly klíčem k fascinujícímu společenskému pokroku.

Schválně si představte, jak by to vypadalo, kdyby každý z nás dokázal aplikovat vědecký přístup kritického myšlení a zvídavosti do našich osobních životů a mohl zažít skvělý pocit, který nastane poté, co si ověříme, zda jsme ohledně něčeho důležitého měli pravdu nebo ne.

zdroj: Psychology Today

Klára Ponczová

Klára Ponczová

Klára odešla pracovat z Googlu za bar, z baru do školky a ze školky do Flowee. Občas se jí teď stýská po dětech. A alkoholu.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.