fbpx

S holistickou terapeutkou a bylinářkou Anetou Benediktovou o tom, proč by léčitelé měli vědět víc o klasické medicíně a proč by lékaři měli víc vědět o fytoterapii

Přečteno 3572x

Mladistvě vyhlížející dáma, v elegantním kostýmku, plná energie. Aneta Benediktová prostě představy o typické babičce bylinářce nějak nesplňuje. Přesto si prý bylinky pro osobní potřebu chodí do lesů, luk a hájů dodnes sama sbírat. Sraz jsme si dali na Festivalu Evolution a Aneta se zdála být přes veškerý shon ve výborné náladě. A taky mě hned přesvědčila o tom, že přístup k tradiční alternativní medicíně může být více než moderní.

Související…

Poptávka po bylinkách bude pořád větší, věří pěstitelKlíč k uzdravení leží v přírodě, říká bylinkářka Linda MahelováFytoterapie v těhotenství: Jaké bylinky vám pomohou?

Zakladatelka firmy Serafin, která vyrábí vlastní bylinné přípravky, vytvořila celý koncept přírodní léčby na základně toho, co se o bylinkách sama naučila. Původně však vyšla z klasického zdravotnictví. „Pracovala jsem v nemocnici a tam jsem viděla někdy dost těžké případy, které nebylo možné řešit ani klasickou medicínou. A to byl stimul, proč hledat alternativu. Za totality byl ale bohužel přístup k seminářům a knihám velmi omezený, takže učit jsem se mohla začít až po revoluci,“ říká holistická terapeutka, která v oboru pracuje už víc než 20 let.

Když dáme stranou genetiku a případné vrozené vady, většina nemocí je způsobena nějakým psychickým rozpoložením.

„Fakt, že jsem vyšla z klasického zdravotnictví, beru jako výhodu, protože mi to dalo základ znalostí o anatomii a fyziologii, na kterém jsem potom mohla stavět. Přestože celostní přístup k nemoci je jiný než ten klasický, začátek je stále stejný – onemocnění musím nějak odlišit, vědět, jakých orgánů se týká, jak ty orgány pracují a co bude fungovat.“

Funguje bylinková léčba stejně jako klasická alespoň v tom, že je na jeden problém jeden lék?

Je to mnohem komplikovanější. Zdravotní problém u dvou lidí může být stejný, například bolest břicha, ale jeden člověk ji může mít od toho, že má přivřené žlučovody, a druhý, protože má zánět na žaludku. Proto pak jednomu klientovi dám byliny na žlučník a druhému na žaludek. Vždy musíte hledat příčinu problému a podle toho přípravky nastavit.

Jak podle vás ovlivňuje psychika zdravotní stav lidí? Řešíte ji s klienty?

Když dáme stranou genetiku a případné vrozené vady, většina nemocí je způsobena nějakým psychickým rozpoložením. Podobně je to i s úrazy. I když si dejme tomu ukopnete palec, bude to proto, že jste zbrkle běžela, nepřemýšlela a nedívala se na cestu.

Každý má svou cestu, ale 90 % lidí potřebuje k uvolnění psychiky spíš pohyb a následně až meditaci.

S lidmi tedy psychiku řeším, minimálně v tom, že je nasměruji. Sama jsem vyzkoušela celou řadu technik, buddhistické meditace nebo různé typy jógy, právě proto, abych měla přehled, jaké jsou možnosti, protože každému samozřejmě sedne trochu něco jiného. Například mě moc nebaví jóga, ale jsem schopná týden sedět v buddhistickém klášteře a meditovat. Každý má prostě tu svou cestu, ale 90 % lidí potřebuje k uvolnění psychiky spíš pohyb a následně až meditaci.

Dají se podle vás chronická civilizační onemocnění vyléčit?

To je hodně široká otázka, ale já můžu dát příklad třeba cukrovky. Je potřeba se dívat na to, zda jde o cukrovku prvního či druhého typu. Když to úplně zjednoduším, u prvního typu jde o autoimunitní onemocnění, které vědecky nemá přesně zjištěnou příčinu. Z pohledu alternativní medicíny nejčastěji vzniká z důvodu velkého stresu, kdy tělo slinivku samo zlikviduje. Když budete už od začátku pracovat s psychikou, progrese u tohoto typu cukrovky se dá snížit, ale pokud už slinivka vůbec nefunguje, tak není možné onemocnění zcela zvrátit.

Na jaře a na podzim, a to říká i klasická medicína, mají největší problémy tzv. „žaludkáři“.

Pak je tu cukrovka druhého typu, které se říká stařecká, ovšem já jí spíš říkám „vyžraná“, protože vzniká z nezdravého životního stylu. Tu má tedy každý ve vlastních rukách. Já můžu klientovi ukázat cestu, ale pokud mi řekne, že tělo musí jít do hrobu zhuntované a že bez bůčku a alkoholu si nedokáže život představit, pak je to jeho volba.

Při své práci vycházíte z takzvaného čínského pentagramu. Můžete vysvětlit, co to je a jak funguje?

Je známo, že ve starověké Číně si služby lékaře mohli dovolit jen ti nejbohatší lidé a panovníci, a lékař se musel zaměřit hlavně na prevenci nemocí. Svou odměnu dostával jen v případě, že jeho klient byl zdravý. Jakmile onemocněl, bralo se to jako selhání lékaře a následovaly dost drsné postihy. Proto byly vypracovány systémy prevence, které vycházely z přírodních cyklů a následně cyklů, které probíhají v nás. Pravidla čínského pentagramu patří do složitého učení akupunktury, meridiánů, akupunkturních drah a bodů, kde se uplatňuje celostní pohled na člověka. Člověk je součástí přírody a vesmíru, v jeho organismu se všechny orgány a buňky mezi sebou vzájemně ovlivňují a ovlivňují se také navzájem s přírodou a vesmírem, takže vzniká kompaktní celek.

Když se během roku řídíte podle pentagramu, je to ta nejefektivnější prevence.

To vše je nádherně zpracováno právě v čínském pentagramu, který vypadá jako pěticípá hvězdice, na každém vrcholu jsou uvedeny určité orgány, který měsíc v roce k nim patří, jaký prvek, smyslový orgán, chuť, emoce. Tyto vzájemné vazby tvoří základ čínské medicíny a přesně vystihují fungování našeho organismu v kontextu s přírodou a vesmírem.

A tomu ti lidé s bůčkem uvěří?

My všichni podvědomě tyhle vazby našeho těla na přírodu vnímáme. Třeba na jaře začíná všechno růst, tráva voní a všichni mají přirozenou potřebu se čistit. Vychází to z toho, jaké vnitřní orgány jsou v danou dobu na vrcholu aktivity. Na jaře jsou to třeba játra. V létě hodně lidí bolí nohy, protože je to období žil a cévního sytému, nebo na jaře a na podzim, a to říká i klasická medicína, mají největší problémy tzv. „žaludkáři“.

benediktova

Pokud vycházíme z Hippokrata, tak klasická medicína s tou alternativní rozhodně slučitelné jsou


Je to proto, že na podzim je vrchol činnosti slinivky a žaludku a na jaře jater a žlučníku, tedy základních trávicích orgánů. Často se neodlišuje, jestli bolest v oblasti žaludku je od žaludku jako takového, nebo od žlučníku. Prostě se říká „bolí mě žaludek“.

Jak může každý z nás tyhle zásady využít v praxi?

Řídit se podle nich, pokud tedy chceme něco preventivně dělat pro své zdraví. I my vždycky na začátku měsíce píšeme na našich webových stránkách a na Facebooku, jaký orgán je důležité podporovat a jak to udělat. A když se během roku řídíte podle pentagramu, je to ta nejefektivnější prevence. Děláte pro tělo to, co je pro něj v daném období přirozené. Neznásilňujete ho.

Měli bychom jíst potraviny, které teď zrají, jako například dýně, hrušky, jablka, kořenovou zeleninu...

Naopak není dobré se třeba v prosinci nebo lednu rozhodnout, že si chci čistit žlučové kameny, které mám ve žlučníku několik let. Pokud to není akutní, tak je to úplně to nejhorší, co můžete udělat, protože příroda spí a tělo chce také klid. Jestliže se chci čistit, ideální čas je jaro nebo pozdní léto, protože právě v té době podle čínského pentagramu nastává vrchol činnosti trávicích orgánů, a ty na očistu reagují přirozeně.

Říkala jste, že na podzim má vrchol činnosti slinivka a žaludek. Co je tedy nejlepší preventivní opatření v této době?

Slinivku máme všichni spojenou s trávením, ale samozřejmě i s metabolizací cukru, takže v tomto období bychom neměli příliš jíst sladkosti, což samozřejmě lidé vždycky špatně nesou. Také bychom se měli obklopovat barvami, které teď přírodě začínají vládnout a podpoří v nás přirozeně energii, tedy všechny odstíny žluté, oranžové nebo hnědé. A totéž se týká i jídla. Měli bychom jíst potraviny, které teď zrají, jako například dýně, hrušky, jablka, kořenovou zeleninu...

Když přírodní terapeut nebude vědět, co jeho klient užívá za léky a jak reagují s bylinami, pak může udělat víc škody než užitku.

Co se týká bylin, na slinivku je výborný kořen pampelišky, také bylina kondurango, která nejvíc roste v Jižní Americe, a její kúra obsahuje látky povzbuzující tvorbu trávicích enzymů slinivky. Takže je to takový přírodní pancreolan. Na slinivku je také výborný kořen čekanky, ale třeba i puškvorce.

V Čechách se v poslední době mluvilo o takzvaném zákonu o léčitelství, který by měl nastavit určitou formu pravidel a kontroly v přírodní medicíně. Jak se na to díváte?

Určitě bych byla pro vytvoření zákona, jaký je třeba v Německu, kde musí mít každý léčitel nějaké základní zdravotnické vzdělání a znalosti, tedy základy anatomie, fyziologie, přehled o medicinální léčbě. Když jsem před lety začínala, lidé většinou brali jednu nebo dvě tablety třeba na tlak, a to bylo vše. Dneska ke mně chodí čtyřicetiletí, kteří užívají pět, šest léků, a sedmdesátiletí třeba deset. A když přírodní terapeut nebude vědět, co jeho klient užívá za léky a jak reagují s bylinami, pak může udělat víc škody než užitku.

Přírodní léčba musí být přizpůsobená tomu, co má člověk předepsané od klasického lékaře.

Ale netýká se to jen léčitelů. Do poradny mi také chodí lidé, kteří předtím navštěvovali nějakého čínského lékaře. Všeobecně proti nim nic nemám, ale když kolikrát vidím ty nehorázné částky a nevalné výsledky, mám pochybnosti o tom, zda jsou to opravdu vystudovaní lékaři. A z mých zkušeností ani oni neřeší interakce mezi bylinami a léky. To je podle mě velký problém, který by se také měl řešit.

Ani klasičtí lékaři nebo lékárníci o vzájemném působení bylin a léků asi moc nevědí…

Nechci všechny házet do jednoho pytle, ale u většiny je to bohužel tak. Heslo některých lékařů „byliny nepomůžou ani neublíží“, není vůbec pravdivé. Všechny medikamenty vyšly z něčeho přírodního, buď z bylin, koření nebo z hub, a až potom se vytvořila jejich syntetická forma. Například dnešní aspirin na ředění krve zhruba do 50. let minulého století vyráběla firma Bayer z byliny tužebník jilmový. A teď si představte, že někdo bude brát léky na ředění krve a já mu z neznalosti, nebo že se ho na to vůbec nezeptám, k tomu dám právě tužebník, který je poměrně dost silný. Pak se mu krev naředí několikanásobně víc a on v nejhorším případě může vykrvácet.

Nejlepší je, když příchozí klient žádné chemické léky neužívá, potom je přírodní léčba snazší.

Také například lidem, kteří chodí na chemoterapie, někteří lékaři říkají, že z bylin mohou užívat cokoli. Ale to je absolutní neznalost. Chemoterapie vám snižuje funkčnost imunitního systému. A teď si představte, že na ni ráno jdete, imunitní systém je rapidně oslaben, aby rakovinné buňky nerostly, ale do toho jdete a koupíte si třeba čaj nebo kapsle z vilcacory, protože jste někde četla, že působí proti rakovině. Ale vilcacora naopak silně imunitní systém stimuluje, takže pak je vaše tělo samozřejmě extrémně zatížené. Proto musí být přírodní léčba přizpůsobená tomu, co má člověk předepsané od klasického lékaře.

Když tedy znáte bylinky, které by pacientovi mohly pomoci, ale on bere i léky, které s tím nejdou dohromady, jak to řešíte?

To je velmi individuální. Většinou ke mně lidé chodí s tím, že hledají alternativu. Vždy si s klientem tedy promluvím o lécích, které bere, a vysvětlím mu, jak účinkují. Pak se to nějak pokusím propojit s bylinkami, i když mu ze začátku třeba vůbec nedám přípravky přímo na nemoc, na kterou se léčí, ale právě například na psychiku, aby se cítil lépe.

Aneta Benediktová

Holistická terapeutka a bylinářka. Absolvovala střední zdravotnické vzdělání, dále řadu kurzů a škol včetně masérského kurzu, školy akupunkturních masáží, všechny úrovně školy reflexní terapie, kurz tradiční čínské medicíny u MUDr. R. Růžičky, školu fytoterapie, kurz poradce v oblasti zdravé výživy. Na základě svého dlouholetého studia a praxe vytvořila vlastní koncept léčby. Nasazuje bylinnou přírodní léčbu, pracuje s jídelníčkem i meditačními technikami. Ke stanovení diagnózy používá takzvanou irisdiagnostiku, což je diagnostika z oční duhovky.

Pro tyto lidi je velmi důležité, aby relativně rychle pocítili efektivitu přírodní léčby a pojali k ní důvěru. Aby ale ke mně někdo přišel, a já mu hned vysadila léky, to nedělám. Nejlepší je, když příchozí klient žádné chemické léky neužívá, potom je přírodní léčba snazší.

Mohou se podle vás klasická a přírodní medicína v budoucnu vzájemně podporovat, nebo jsou neslučitelné?

Nedávno jsem četla zajímavou knihu o Hippokratovi, který je považován za zakladatele moderní medicíny. Jeho nemocnice však fungovaly podobně jako dnešní alternativní léčba. Pacienti v nich měli naprostý klid, také jakousi podobu dnešní lázeňské péče, bylinnou péči a pak samozřejmě i tu „moderní“, jak ji chápeme dnes. Pokud tedy vycházíme z Hippokrata, tak samozřejmě slučitelné jsou. Bohužel tato ideální představa je podle mého názoru dnes i v dlouhé budoucnosti s ohledem na peníze a lobby farmaceutického průmyslu nerealizovatelná.

foto: Archiv Anety Bedediktové, zdroj: Searfin byliny

Milada Kadeřábková

Milada Kadeřábková

Redaktorka, idealistka, majitelka kočky, občas paličatá, schopná nadchnout se téměř pro cokoliv. Když nepíše, doučuje angličtinu.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.