fbpx

O síle českých bylin a bylinkové revoluci s bylinářem Martinem Kolárem

Zveřejněno: 22. 8. 2018
Přečteno 3689x

Bylinář Martin Kolár z Týnce nad Sázavou je svérázná postava, která je do svého povolání zamilovaná. Nebo možná spíš do svého poslání. Ctí spojení s přírodou, neboť ve své práci vychází z jejích zákonů, ale zároveň sleduje nejnovější vědecké studie, které mnohé jeho poznatky potvrzují. Bylinky zkrátka kráčí společně s lidmi na cestě zdravým životem od počátku věků. A i v 21. století je fytoterapie nejvíce používanou léčebnou metodou na světě.

Související…

Klíč k uzdravení leží v přírodě, říká bylinkářka Linda MahelováTrpíte migrénami? Zde je pět bylinek, které pomohouFytoterapie v těhotenství: Jaké bylinky vám pomohou?

Podle Martina jsou bylinky živí tvorové stejně jako lidé. Přistupujeme-li k nim s úctou a láskou, odmění se nám svojí léčivou silou. Základních bylin u nás roste asi stovka. Které to jsou? A proč se dá mluvit o „české bylinkářské revoluci“?

Ani bylinky se nevyhnou módním trendům. Jaké byliny se dnes dostávají do popředí zájmu a proč?

Je jich hodně. Ale v poslední době se třeba o popularitu kotvičníku postarali vrcholoví sportovci, kteří jej začali používat jako legální doping. Extrakt z plodů kotvičníku totiž dokáže zvýšit hladinu testosteronu až o neuvěřitelných 30 procent.

Velmi populární je divoký česnek medvědí, který si dokáže poradit se zlatým stafylokokem a dalšími bakteriemi, viry, kvasinkami i plísněmi.

Do popředí zájmu se dnes dostává také pupečník asijský neboli gotukola, protože se ukazuje, že by mohl být přírodním lékem na Alzheimerovu nemoc. Květ jeřábu ptačího zase dokáže velmi rychle srovnat hladinu ženských hormonů – estrogenů. Velmi populární je divoký česnek medvědí, který si dokáže poradit se zlatým stafylokokem a dalšími bakteriemi, viry, kvasinkami i plísněmi. Stále větší popularitu si díky léčivým schopnostem získávají houby – lesklokorka, hlíva a žampiony. Mykoterapie je ostatně uznávanou léčbou především v Asii, kde má dlouhou tradici. Pomocí hub se léčí zejména poruchy imunity a onkologická onemocnění.

Je pravda, že jsou byliny vhodné zejména při chronických onemocněních? A mají nějaké vedlejší účinky?

Bylinky jsou výborné i v rámci prevence. Všem doporučuji pravidelné bylinné očisty střev, lymfatického systému nebo jater. Jsme totiž obklopeni nejrůznějšími jedy, takže je na místě detoxikace našich tělesných schránek. Vedlejších účinků se u bylinek bát nemusíme.

U chronických problémů jsou bylinky příjemnou alternativou k syntetickým lékům, které náš organismus zatěžují.

Ze své praxe bych jen upozornil na možný problém u autoimunitních onemocnění, kdy nejsou vhodné byliny zvyšující imunitu, například echinacea, divizna či třezalka. V poslední době se hovoří o možné hepatotoxicitě některých bylin a z tohoto důvodu se také stahují z trhu stovky léků. Odbourávání škodlivých látek v játrech totiž může v některých případech vést k otravě. Ze známějších bylinek se možná toxicita pro játra předpokládá u kostivalu nebo podbělu. U chronických problémů jsou bylinky příjemnou alternativou k syntetickým lékům, které náš organismus zatěžují.

Jak byliny nejlépe sbírat a zpracovat?

Bylinky sbíráme ráno po opadnutí rosy nebo i přes den. Nejlepší je ale zpracovat co nejčerstvější surovinu jako čaj, pro výrobu mastí nebo ji naložit do alkoholu. Pokud chceme bylinky usušit, tak ideálně ve stínu na dobře větraném místě. Vlhčí bylinky můžeme nechat sušit na sluníčku při teplotě do 40 stupňů Celsia. Sušené části rostlin ztrácejí rychle účinek, takže nejpozději po roce je dobré zásoby obnovit.

Kolik u nás roste léčivých rostlin a jaká mají specifika?

Základních bylin je kolem stovky, ale celkově nám naše příroda nabízí několik set léčivých rostlin. Ve fytoterapii není podstatná kvantita, spíše umění využít z bylinek to nejlepší. Zkušení bylináři mají svůj hvězdný tým a obvykle si vystačí s pár desítkami bylin. Bylinkářka a spisovatelka Maria Treben používala asi jen 20 bylin a její věhlas přitom přesáhl celou Evropu.

Obyčejná pampeliška se může brzy stát novým lékem na rakovinu – to ukazují i vědecké studie.

Myslím, že české byliny jsou mocné, protože i naše příroda je výjimečná. Tyto boží léky máme hned vedle sebe a není důvod dovážet exotické byliny nebo hledat něco zázračného na druhém konci světa. Třeba taková obyčejná pampeliška se může brzy stát novým lékem na rakovinu – to ukazují i vědecké studie.

Jaké byliny nám příroda nabízí v druhé půlce léta a na podzim?

Druhá polovina léta vybízí ke sběru plodů a kořenů léčivek. Můžeme ale ještě nasbírat i květ divizny na dýchací systém, protizánětlivě působícího heřmánku nebo nať zlatobýlu na močové cesty. Z kořenů se nám může hodit čekanka a pampeliška na játra, kozlík na nervový systém, lopuch na vlasy. Plody hlohu na srdíčko, bezinky na záněty nervů, kaštany na cévy, šípky na celkové posílení a plod lichořeřišnice jako přírodní antibiotikum.

Účinnost fytoterapie nepřímo potvrzuje fakt, že současná legislativa zakazuje uvést na bylinné přípravky jejich působení na konkrétní potíže…

Po sametové revoluci se zdálo, že nastává bylinková renesance, dokonce šlo o jakousi euforii. V roce 2006 se však objevila zprvu nenápadná eurosměrnice omezující informace o bylinkách. Přiznám se, že při svém optimismu jsem si tohoto nařízení nějakou dobu vůbec nevšímal.

bylin

Úřady mohou svými zákazy bylinkářství paradoxně pomoci, tvrdí Martin Kolár

Trvalo to do okamžiku, kdy nás navštívila kontrola z potravinářské inspekce, která nám dala měsíc na to, abychom odstranili neschválená zdravotní tvrzení u všech našich bylinných přípravků. Poptávka po nich začala být asi příliš velká.

Úřední zákazy můžou mít nakonec zcela opačný efekt, protože si lidé začnou bylinky sbírat sami a nastane opravdová bylinková revoluce.

Určitou naději můžeme spatřovat v tom, že byliny mají zřejmě ještě větší sílu, než jsme sami tušili. Jinak by farmaceutické firmy nevytvářely takové úsilí k potlačování informací o jejich léčivých účincích. Je to dnes opravdu napínavé, nicméně budoucnost vše ukáže sama. Úřední zákazy můžou mít nakonec zcela opačný efekt, protože si lidé začnou bylinky sbírat sami a nastane opravdová bylinková revoluce.

foto: Autorka

Věra Keilová

Věra Keilová

Novinářka a spisovatelka. Zabývá se zdravým životním stylem, duchovním poznáním a také píše rozhovory s osobnostmi veřejného života.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.