fbpx

Zveřejněno: 13. 9. 2018
Přečteno 6982x

Pacienti se schizofrenií mají zřejmě velkou naději, že se budou moct lépe zařadit do společnosti. Před pár dny jsem se zúčastnila tiskové konference 100 tisíc neviditelných. Jde o projekt, v němž se spojily tři konkurenční farmaceutické firmy Janssen Cilag, Lundbeck a Ely Lilly a spolupracují v něm i další partneři včetně těch mediálních. Za cíl má napravit pošramocený obraz schizofrenie ve veřejnosti a seznámit ji s nejmodernějším způsobem léčby.

Související…

Šikana mezi sourozenci zvyšuje riziko psychických poruch v dospělostiPětina lidí nemá za život žádné psychické problémy. Co dělají jinak?Psychopatie postihuje nejen lidi, ale i organizace

Na podobné konference je samozřejmě potřeba nahlížet trochu s nadhledem. Jde o reklamu, nejde o reklamu? Na tiskovce ovšem kromě známé psychiatričky či lékařů promluvila i sama pacientka trpící touto nemocí. A nová udržovací léčba jí očividně pomohla. Jedná se o takzvanou moderní injekční metodu. Stačí jediná dávka antipsychotické látky a pacient může několik týdnů úplně normálně fungovat.

Nepřítel dopamin

Schizofrenie je závažná duševní choroba, která postihuje zhruba 1 % populace. V České republice mezi námi žije zhruba 100 000 lidí, kteří tímto onemocněním trpí. Samotné onemocnění se projevuje tak, že mozek postiženého nezpracovává vjemy stejným způsobem jako mozek zdravý.

I obyčejný šum mozek člověka trpícího schizofrenií zpracuje třeba jako hlas.

Schizofrenii způsobuje nadměrná produkce dopaminu v některých jeho částech, čímž v mozku vzniká chemická nerovnováha. I obyčejný šum pak mozek zpracuje třeba jako hlas. Postižený toto chybné zpracování považuje za pravdivé a pod vlivem těchto bludů a halucinací pak jedná.

Nerozklíčovatelný chaos

S velkou nadsázkou si můžeme představit některé z projevů asi takhle: V televizi si pustíme večerní zprávy, nečekaně se vypne zvuk a zapne se k nim hlasový záznam ze včerejšího zpravodajství. Náš mozek bohužel nevyhodnotí, že k sobě tyhle dvě věci vůbec nepatří, marně se bude snažit celý tenhle chaos rozklíčovat, spojit nespojitelné a dát námi vnímané realitě alespoň trochu smysl.

Byly doby, kdy jsem brala i 14  až 16 prášků denně, přibrala 50 kilo, byla jsem unavená a celkově zpomalená.

Kvůli tomuto odlišnému vnímání reality se jedinec stává pro své okolí naprosto nevyzpytatelným. V zájmu rodiny a přátel je pak dostat tohoto člověka za pomocí vhodné léčby zpátky do reality. Dosud však dlouhodobě účinná forma léčby neexistovala, a lidé trpící schizofrenií tak často končili v hospitalizaci.

Alžběta Klímová i přes svou diagnózu schizofrenie vystudovala vysokou školu a vychovala dvě dcery. Sama ovšem přiznává, že i její cesta k nalezení té správné léčby trvala 25 let. „Byly doby, kdy jsem brala i 14  až 16 prášků denně, přibrala 50 kilo, byla jsem unavená a celkově zpomalená,“ říká. Dnes se úspěšně léčí moderní injekční metodou a teď se snaží šířit osvětu.

100 tisíc neviditelných

V posledních letech nebyla v Česku tomuto onemocnění a možnostem jeho léčby věnovaná příliš velká mediální pozornost. To se teď snaží změnit osvětová kampaň 100 tisíc neviditelných, jejímž cílem je zbavit veřejnost strachu ze schizofrenie a nemocné seznámit  s novou možností léčby. Organizátoři kampaně chtějí ukázat, že díky vhodně zvolené léčbě mohou nemocní vést úplně normální, kvalitní život a bez problému splynout s okolím, tedy stát se „neviditelnými“.

Pokud si v průběhu léčby pacient své onemocnění sám uvědomí, je mnohem větší pravděpodobnost, že bude chtít v léčbě pokračovat.

Zmíněná injekční forma léčby funguje tak, že je pacientovi jednou za několik týdnů podána antipsychotická látka injekčně, a to přímo v ordinace lékaře. Není tedy nutné neustále myslet na každodenní režim užívání léků. Injekční forma už navíc natolik pokročila, že nemá na rozdíl od léků téměř žádné vedlejší účinky, a i přes vyšší cenu injekcí jsou náklady na léčbu mnohonásobně nižší než hospitalizace.

Další skutečností, která hovoří ve prospěch injekcí, je fakt, že pacientům umožňují dlouhodobě zažít zkušenost s naší realitou. Uvědomí si tak rozdíl mezi vnímáním světa s medikací a bez ní. Pacient totiž léčbu, vzhledem k tomu, že si své onemocnění často neuvědomuje, sám od sebe málokdy nastoupí. Nejčastěji jej k tomu přesvědčí až příbuzní a lékaři. Pokud si pak v průběhu léčby své onemocnění sám uvědomí, je mnohem větší pravděpodobnost, že bude chtít v léčbě pokračovat.

pacient hospitalizace

Pacient se schizofrenií nemusí skončit v hospitalizaci. Musí ale své onemocnění přijmout a zvolit nejvhodnější léčbu


Na rozdíl od prášků, u kterých není výsledek stabilní ani v průběhu dne, je účinek injekcí po celou dobu několika týdnů stále stejný a účinnost léčivé látky aplikované tímto způsobem pak v organismu v průběhu dnů ani týdnů nekolísá.

Co léčbě brání?

Proč tedy psychiatři svým pacientům evidentně účinnou injekční léčbu často nenabízejí? Psychiatrička a soudní znalkyně Marta Holanová vidí důvod i v tom, že většina psychiatrů nemá ve svých ordinacích zdravotní sestru. Což znamená, že by objednávání a pravidelnou aplikaci injekcí museli řešit sami. Částka za jednu injekci se navíc pohybuje okolo 8 000 korun a pojišťovna ji lékaři uhradí až zpětně.

Doktorka Holanová si proto dokonce sama zřídila kontokorent na částku milion korun. Díky tomuto druhu léčby se v její ordinaci prý podařilo zvýšit kvalitu života více než 550 pacientům se schizofrenií, kteří za ní na injekční léčbu ambulantně docházejí. Léčba tedy vypadá nadějně, pokud nejde jen o reklamu, pak nezbývá než gratulovat. Pacientům i farmaceutům.

foto: Shutterstock, zdroj: 100 tisíc neviditelných

Klára Ponczová

Klára Ponczová

Klára odešla pracovat z Googlu za bar, z baru do školky a ze školky do Flowee. Občas se jí teď stýská po dětech. A alkoholu.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.