fbpx

Smích zmírňuje bolest, posiluje imunitu a zlepšuje trávení, tvrdí Karel Nešpor 1 fotografie
Se svolením Karla Nešpora

S bývalým primářem Léčebny v Bohnicích o tom, jak rozdávat jedinou užitečnou návykovou látku: úsměv

Zveřejněno: 20. 6. 2023

Kdysi jsme s předním českým odborníkem na návyková onemocnění Karlem Nešporem přinesli poměrně vážný rozhovor, který se týkal závislostí. Tentokrát chceme ukázat i druhou, méně vážnou tvář této osobnosti. Karel Nešpor je totiž také propagátorem pohodového žití a schopnosti usmívat se v tiché vnitřní radosti.

Bývalý primář v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích ovšem v žádném případě neradí, abychom si malovali věci narůžovo. To je podle něj jenom poukázka na zklamání zabalená v hedvábném papíře. Spíš je podle něj třeba zlepšit vnímání vnějšího světa a svých možností. Obzvláště ženy dělají všechno možné, aby vypadaly mladě a hezky, a přitom by podle Nešpora stačilo, kdyby se víc usmívaly. O tom, jak se uklidnit, pěstovat zdravé emoce a smát se, napsal i několik knih.

Je člověk jediný tvor, který se směje?

Podobně jako lidé se smějí i primáti. Smích je projev dobré nálady, která se u různých zvířátek projevuje odlišně. Třeba kočka, když přede, tak se vlastně také usmívá, ale na svůj kočičí způsob.

Je možné, aby byl člověk dobře naladěn pořád?

Být dobře naladěný ve dne v noci je nadlidské. Ale i takových deset procent dobré nálady navíc podstatně zlepší kvalitu života. Co se smíchu týče, je to prosté. Stačí přimhouřit oči tak, že se v koutcích očí udělají vějířky vrásek. Ústa můžeme nechat zavřená, ale zuby se nedotýkají, a ústní koutky táhneme směrem k uším. Dobrá nálada může u druhých lidí vyvolávat úsměv.

Někomu je smutno a ani o tom neví. Takový člověk by se měl naučit lépe vnímat své emoce.

Není však radost jako radost. Důležité je, z čeho pramení, jak je silná a jak dlouho trvá. Hodně intenzivní, dlouhotrvající a škodolibá radost zhoršuje schopnost vnímat sebe i okolí. Takový člověk pak může uklouznout i na banánové slupce.

Pokud se člověk snaží mít pozitivní přístup k životu, usmívat se, přestože uvnitř cítí zoufalství, může mu to uškodit?

Pojem „pozitivní přístup“ raději nepoužívám, protože je neurčitý a mnohoznačný. Malování věcí narůžovo je každopádně vždycky poukázka na problém. Někomu je smutno a ani o tom neví. Takový člověk by se měl naučit lépe vnímat své emoce, protože teprve pak s nimi dokáže pracovat. Jinému člověku je smutno, ví o tom, ale dokáže se usmát a přeladit. To ho uklidní. Lépe pak vnímá sebe i okolí. Díky tomu si uvědomí i výhody dané situace, což je užitečné a zdravé.

Proč je dnes tolik lidí psychicky nemocných? Souvisí to s moderní civilizací a dobou?

Budu se držet svého oboru. Spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele byla v Česku v 30. letech 20. století přibližně třetinová v porovnání s tou dnešní. V minulosti bylo také mnohem méně problémů s drogami a hazardem. Zneužívání alkoholu, drog a hazard mohou napodobit téměř jakoukoliv duševní poruchu. Mnozí lidé, s nimiž jsem se setkal, se léčili bez úspěchu se vším možným. Pak začali abstinovat a ejhle, jejich problémy zázračně zmizely. Střízlivost dělá divy.

Říká se „když nemáš nic, dej aspoň úsměv“. Kdo to zkusil, ví, že úsměv se  pak rychle šíří…

Emoce se snadněji šíří od výše postavené osoby k níže postaveným, od rodičů k dětem a tak dále. Nadřízení mají proto vždy větší odpovědnost za emoční atmosféru na pracovišti.

Co byste poradil všem vystresovaným škarohlídům?

Důvody, proč se někdo necítí dobře, bývají různé. Nemusí to být jenom stres a vyčerpání. Třeba v případě nějaké velké ztráty je smutek naprosto normální a vlastně i zdravý. Pomáhá přijmout novou situaci a vyrovnat se s ní.

Tělesné změny, k nimž dochází při smíchu a dobré náladě, jsou měřitelné a podobají se těm, které nastávají při relaxaci.

Tak či onak k překonání smutku prospívá změna životního stylu spojená se zvýšenou fyzickou aktivitou. V létě je lepší ráno cvičit nebo jít na procházku, protože horké poledne není pro namáhavé cvičení ideální. Na mém webu je volně ke stažení slušná sbírka relaxačních nahrávek. Stačí si některou vybrat a používat ji nejlépe denně.

Jsou nějaké rozdíly mezi tím, jak a čemu se smějí lidé v různých kulturách?

Důležitější než kultura je věk. Čím jsme mladší, tím víc se smějeme.

Jaký vliv má smích a dobrá nálada na naše zdraví?

Tělesné změny, k nimž dochází při smíchu a dobré náladě, jsou měřitelné a podobají se těm, které nastávají při relaxaci. Dochází přitom ke zmírnění bolesti, posílení imunity, zlepšení trávení a člověk je celkově tvořivější a spokojenější.

Související…

Karel Nešpor: Máme hodně závislých, kteří umějí jen pít a pracovat
Kateřina Hájková

foto: Se svolením Karla Nešpora, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...