fbpx

Nemoc v podstatě neexistuje, tvrdí muž, který léčil Jágra 2 fotografie
Zdroj: Se svolením Pavla Šímy

Léčitel Pavel Šíma diagnostikuje zdravotní problémy z duhovky a tvrdí: Máme jen zanesený organismus. Kromě Jaromíra Jágra pomohl i Dominiku Haškovi nebo Dagmar Patrasové

Zveřejněno: 2. 10. 2023

„Uložil mě na lehátko, do ruky vzal injekční stříkačku naplněnou nějakou směsí a tu mi bez dlouhého rozmýšlení stříkl přímo do nosu. V tu chvíli mě začala šíleně pálit v hlavě, nahrnuly se mi slzy do očí,“ vypráví mi moje sestra. No a léčitel prý nemilosrdně prohlásil: „Musíš to vydržet, jinak by tě to usazené svinstvo postupně zabilo.“ Praktiky, kterými Pavel Šíma čistí organismus, mi připadají vcelku drsné. Když se mi ale dostala do rukou i jeho kniha, tak doporučení ohledně zdraví zněla celkem logicky. Jeho „čištěním“ navíc prošly i takové hvězdy jako hokejisté Dominik Hašek, Jaromír Jágr, ale byla u něj třeba i herečka Dagmar Patrasová. Začínám být zvědavá, co je tento záhadný muž zač, tak se nakonec vydávám přímo do Kamenice, kde má provozovnu, abych ho vyzpovídala.

Od autobusové zastávky je to jen pár minut pěšky a pak už mě vítá zelený domek se zahradou plnou květin a bylin, s několika jezírky a dřevěnými přístřešky. U dveří nevidím žádný zvonek, tak nesměle klepu a vstupuji dovnitř. Pavel Šíma mi jde naproti a musím uznat, že na svůj věk vypadá velmi dobře. „Chovejte se jako doma,“ hlaholí, energie má evidentně na rozdávání. V konzultační místnosti s okny vedoucími do zahrady už čeká klientka a Pavel (hned si potykáme) mě prosí, abych počkala, že ještě bude chvíli pracovat. Já jsem jedině ráda, celé sezení alespoň uvidím na vlastní oči.

Stanovit diagnózu je pro „Heřmánka“, jak mu tady lidé říkají, úkol na tři minuty. Po krátkém seznamovacím rozhovoru s pacientkou následně „čte“ z její oční duhovky, které orgány volají o pomoc. Říká, že oči jsou jako displej, který mu přesně ukáže zdravotní stav. Pak už následuje onen výše zmíněný bylinný prostřik nosu. Po této drsné terapii pak ještě vybírá přírodní čaje a koupele přesně na míru. Paní se svěřuje se svými nemocemi, ale Pavel jí rázně vysvětluje: „Nemůžete mít zánět dutin, protože žádný zánět dutin neexistuje. Za vaše problémy mohou jen usazené škodliviny.“ Pacientka jen nesměle přikyvuje. Když odchází s taškou plnou bylinek, sedám si na její místo.

Býval jsi úspěšný sportovec. Kde se v tobě vzala touha pomáhat přírodními prostředky?

Už od dětství jsem byl často, jak se říká, nemocný a klasickou západní medicínou jsem se „léčil“ tak dlouho, až jsem se ve 37 letech dostal do kómatu. Když jsem se z něj nakonec probral, neušlo mi, že ten den na stejném pokoji v nemocnici zemřeli dva lidé. Věděl jsem, že už tam dál nechci být, a přestože jsem byl hrozně slabý, řekl jsem lékařům, že jestli mě nepustí, tak zavolám policii. Tak mě pustili.

Představte si, že když každý den nosíte tričko, musíte ho pak dát vyprat, aby bylo čisté. A s tělem je to podobné.

Od té doby jsem začal hledat jiné cesty, až mi přišla do cesty paní léčitelka a bylinářka Božena Kamenická. Ta na mě hned při první návštěvě zařvala, ať už nikdy nesahám na prášky. Díky ní mi došlo, jak jsem byl těmi jedy zanesený a opravdu od té doby žádné pilulky neberu. Spoléhám čistě na přírodu a na vlastní tělo.

Opravdu ti pro diagnostiku stačí pohled do očí pacienta?

Ano, tuhle schopnost jsem získal právě díky kómatu, kdy vám naskočí rezervní mozkové buňky, které mají určité zvláštnosti. Například jeden můj pacient Václav Švejcar, bývalý námořník, který nikdy nemaloval, se tomu po kómatu začal věnovat a stal se z něj vynikající malíř. Já tedy díky kómatu začal „vidět“ do lidí. Na kolegu sportovce jsem se třeba podíval a řekl mu: „Ty máš špatné levé koleno.“ A on se hrozně divil, jak jsem to poznal. V tu dobu už jsem si i začal vytvářet vlastní filozofii na pomoc lidem s očistou organismu. Fungovalo to a nakonec mě vyzval zástupce vrcholových sportovců z ministerstva obrany, abych to dělal jako profesi na Strahově, což se také v 90. roce stalo. Postupem času za mnou začali chodit nejen sportovci, ale i trenéři, příslušníci jejich rodin a stále se to rozrůstalo. Teď se tomu věnuji 28 let a mým čištěním prošly tisíce lidí.

jaromir jagr

Diagnostika z oka, mix bylinek na čištění a nejmenovaný hokejista může hrát do padesáti. Zdroj: Profimedia


Stále nechápu, jak můžeš diagnostikovat stav organismu, když jsi nic nestudoval…

Víš, jednou mi známý řekl, že mě vezme za jasnozřivcem. Já jsem Kozoroh, všechno si musím „osahat“, tak mi to přišlo jako bláznivý nápad, protože jsem těmhle věcem nevěřil. Nakonec jsem tam ale jel a musím říct, že mě přesvědčil. Věděl o mně tolik věcí, například to, jak se má maminka jmenovala za svobodna. A kromě jiného mi řekl, že té pomoci lidem už jsem se věnoval i v minulých životech. Tudíž schopnosti, které teď mám, se pouze obnovily.

Při vytváření filozofie čištění jsi nějaké učitele měl?

Kdepak, já jsem samouk. Kdysi jsem dělal asi půldenní rozhovor s nějakým léčitelem z Pekingu, který se mě na to také ptal a říkal, že to není možné. Myslel si, že jsem to převzal od rodičů. Jenže maminka byla v domácnosti a táta nádražák. Vlastně nic nečtu, ani noviny, jen jsem o lidském těle přemýšlel, čerpal z vlastních zkušeností a řídil se selským rozumem. A ono to fungovalo a funguje dodnes.

Tvrdíš, že nemoc neexistuje, jen zanesení organismu...

Ano, představte si, že když každý den nosíte tričko, musíte ho pak dát vyprat, aby bylo čisté. A s tělem je to podobné. Každý den chodíme po ulicích, dýcháme špinavý vzduch, jíme chemikálie a jsme čím dál víc zanesení. Právě ta špína v těle se neustále ukládá a je zdrojem bakterií, pak zákonitě přichází „nemoc“, tedy zanesení těla. Lidem se také zhoršuje zrak, uši, zuby, pokožka, začnou jim padat vlasy. A je to jen proto, že nepomáhají tělu tu špínu vylučovat a naopak ho dál zanášejí chemickými léky.

Myslím, že psychika se odvíjí od zdravotního stavu člověka. Čím víc jsme zanesení, tím hůře se cítíme i psychicky a naopak.

Odolnost těla je do jisté míry dána také dědičně, proto když má žena zhoršené zdraví a špatně fungující orgány, příroda často zařídí, aby nemohla otěhotnět, protože její dítě by tak mělo horší fyzické predispozice. Až když se paní vyčistí, vše zase funguje tak, jak má. Proto mi také přijdou hloupé metody Ludmily Mojžíšové, která se snaží ženy násilím uvolňovat cviky. Když tělo nechce „dovolit“, má to svůj důvod.

Chodí za tebou tedy i neplodné ženy?

Ano, samozřejmě. To je tady naprosto běžné. Čistí se, pak mě přijedou navštívit a řeknou, že se jim konečně podařilo otěhotnět, nebo už děti mají.

Řešíš s lidmi i psychiku?

Myslím, že psychika se odvíjí od zdravotního stavu člověka. Čím víc jsme zanesení, tím hůře se cítíme i psychicky a naopak. Na první místo kladu fyzické zdraví.

Právě z důvodu čištění organismu doporučuješ každému pacientovi prostřiky nosu. To je trochu neobvyklé…

Ale funguje to. Lidské tělo má tři otvory určené k tomu, aby vracelo ven, co nepotřebuje. A v prvé řadě jsou to dýchací cesty. Všichni denně vdechujeme do plic spoustu nečistot, které se nám, pokud se jich nezbavíme, ukládají v těle. Když lidé smrkají a kašlou, není to žádná nemoc, jak vás přesvědčují doktoři, ale přirozený způsob, kterým se chce tělo zbavit nežádoucích látek. Proto je dobré to vylučování škodlivin podporovat. To, co lidem vpravuji do nosu, je smíchaná přeslička s anýzem v poměru 3:1. Kdysi jsem se bavil s nějakou starší paní a ptal jsem se jí, jak se dřív mylo nádobí. Říkala, že za pomoci přesličky.

Pavel Šíma (67)

Vystudoval mechanizaci zemědělské výroby v Mladé Boleslavi. Dříve se úspěšně věnoval desetiboji, házené a dalším sportům. Je otcem čtyř dětí. Přírodní medicínou se zabývá 28 let a jeho rukama prošly desetitisíce lidí včetně několika známých osobností. Ve volném čase rád zahrádkaří, fotografuje, stále sportuje a od roku 2017 je členem seniorské reprezentace v golfu. Je autorem dvou úspěšných knih o zdravém životním stylu.

Tak jsem si vyvodil, že tahle bylina má schopnost rozpouštět usazeniny a začal jsem ji lidem předepisovat. Někdy však kúra nezabrala úplně podle očekávání. A tehdy jsem pochopil, že usazené nečistoty, které se v těle postupně a dlouhodobě hromadí, mohou časem zvápenatět. Nejen vápenné usazeniny, ale i tuk účinně uvolní anýz. Když jsem ho přimíchal k přesličce v daném poměru, rázem bylo po problémech. Prostřiky nosu doporučuji už dětem od čtyř let, samozřejmě to musí být formou zábavy. Samy pak za mnou chodí a chlubí se, že „frňákovaly“. Já je hodně chválím a snažím se tak v nich vypěstoval zdravé zvyky, jak pomáhat tělu v čištění.

Co dalšího lidem doporučuješ?

Aby se odstěhovali na venkov, kde je čistý vzduch. Ženám také doporučuji méně pracovat. Myslím hlavně přílišnou duševní práci, kterou se přetěžuje mozek, řídicí orgán celého těla. Když je vyčerpaný prací s informacemi, už nemůže tak dobře plnit svou „velitelskou“ funkci. Ženy nejsou tak fyzicky odolné jako muži, proto by se měly šetřit. Také lidem říkám, že nemusí tolik jíst, klidně stačí jedno jídlo denně a nejlépe až po druhé hodině odpoledne, protože do té doby se organismus čistí. Navíc když příliš jíme, jsme pak mnohem víc unavení, protože tělo na zpracování stravy spotřebuje hodně energie. Když se zvíře nažere, je také líné. A s lidmi je to podobně.

Rýma není nemoc, je to přirozený způsob, jakým se tělo zbavuje špíny, kterou jsme dýchali na ulicích.

Také doporučuji pití bylinných čajů a bylinkové koupele, které uvolňují spodní část těla a dezinfikují zvenku. Skvělé je i otužování, protože bakterie nemají rády zimu, a samozřejmě pití dostatku teplé vody, která, na rozdíl od studené, neubírá tělu energii a pomáhá vyplavovat škodliviny. Navíc lépe rozpouští usazeniny, jako když myjete nádobí.

I alkohol v přiměřené míře schvaluješ…

Ano, ve vínu i pivu je řada prospěšných látek – hořčinů, které podporují trávicí systém. Malé pivo před jídlem je lék, také šťopička tvrdého alkoholu dobře vydezinfikuje střeva. Jen pokud je člověk překyselený, nedoporučuji alkohol vyrobený z ovoce, protože ovoce okyseluje organismus. Místo toho jsou lepší obilné nebo bylinné likéry, které jsou zásadité.

A léky zakazuješ úplně? Ve všech případech?

Ano, to totiž nejsou léky, ale pilulky s vedlejšími účinky. Když cítíme bolest, tak nám doktoři dají prášky na utlumení, přitom bolest je jasné znamení, že se organismus potřebuje zbavit něčeho, co mu vadí. Nebo nám „léčí“ rýmu, ale rýma není nemoc, je to přirozený způsob, jakým se tělo zbavuje špíny, kterou jsme dýchali na ulicích. Léky však škodliviny nevyplaví, jen je obalí a zakonzervují. Tělo má po čase tendenci se jich zase zbavit, vytvořený obal naruší a lidé pak mají opakovaně vymyšlené angíny a chřipky. Na ty potom znovu dostanou prášky. Je to tedy takový začarovaný kruh, který má udržet lidi v nemocenském stavu. Systém potřebuje lidi nemocné, aby měl z čeho přežívat.

Jak lidé na vaše doporučení reagují?

Dříve to bylo horší. Chodily sem davy „ovcí“, které si myslely, že na ně jen položím ruku a ony se uzdraví. Když potom ti lidé zjistili, že pro zdraví musí také něco udělat, začali odpadávat. Dnes to funguje tak, že klienti sem chodí spíš na doporučení od známých, to je mnohem lepší systém. Ti, kteří se čistí, vidí výsledky, a těm ostatním už předem vysvětlí, co je čeká.

Vychováváš si do budoucna nějaké nástupce?

Tisíce lidí si vychovávám. Když mi kdysi novináři řekli, že bych si měl otevřít vlastní školu, odpověděl jsem, že má škola je má provozovna. Člověk se u mě čistí a na vlastní kůži zažije to, co jsem mu předtím řekl, učí se přímo tou zkušeností. Mám tedy nástupce v těch 55 tisících lidí, kterým jsem pomohl. A ti mohou mou filozofii předávat dál. Navíc mě tahle práce pořád baví, a pokud bude třeba, chci se jí věnovat do 99 let. Pak si ještě budu do 112 užívat...

Související…

Novoroční čočka? Přinese hojnost a ještě vyčistí organismus
Táňa Pikartová

foto: Se svolením Pavla Šímy, Profimedia, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...