fbpx

Jak se měnili upíři ve filmu? Kdysi způsobovali studený pot na čele, dnes i slzy smíchu Dalších 5 fotografií v galerii
Kristen Stewart a Robert Pattinson: představitelé upírů z „Twilight ságy". (zdroj: YouTube)

Upíři mají v naší kultuře bohatou historii, která se neodmyslitelně prolíná s kinematografií. Od prvních počinů na filmovém plátně až po současné moderní adaptace, upíři se stali nepřekonatelnou ikonou filmového průmyslu. Pohybující se mezi světem živých a mrtvých prezentují nejen hrůzu a strach, ale překvapivě i romantiku, humor a sarkasmus.

Zveřejněno: 12. 8. 2023

Zmínky o bytostech, které se živí krví nebo životní energií lidí, lze nalézt již ve starověkých kulturách. K nejvýraznějšímu vývoji upírské tématiky však došlo až v 19. století s nástupem gotické literatury. Jedním z nejdůležitějších děl, které podobu upírského žánru ovlivnily, však byl román Dracula od irského spisovatele Brama Stokera, publikovaný v roce 1897. Hrabě Drákula, charismatický a zároveň děsivý upír, se stal symbolem hororu a jeho popularita posloužila jako inspirace pro mnoho filmových adaptací Stokerova příběhu.

Svět kinematografie se s upířím žánrem poprvé seznámil ve 20. letech 20. století. Vůbec první filmovou adaptací Stokerova románu byla maďarská Drákulova smrt z roku 1921 od režiséra Karoly Lajthaye, jejíž kopie se však bohužel nedochovala. Film Upír Nosferatu režiséra Fridricha Wilhelma Murnaua z roku 1922 je jedinou (dochovanou) němou filmovou variantou slavného románu, což ale dalo ještě více vyniknout děsivé atmosféře a výtvarnému stylu, který režiséra Murnaua navždy zapsal do dějin kinematografie.

nosferatu

Upír Nosferatu v podání Maxe Schrecka. (zdroj: ČSFD)


Vdova po Bramu Stokerovi podala po uvedení filmu do kin na jeho tvůrce žalobu za porušení autorských práv. Proces vyhrála a všechny kopie měly být z toho titulu zničeny. Oficiálně se tak stalo, naštěstí pro filmovou historii film „přežil“ na několika nelegálních kopiích.

Vznik hollywoodského upíra

Po úspěchu Nosferatu začaly první oficiální adaptace Stokerova Draculy vznikat i v Hollywoodu. V roce 1931 uvedl režisér Tod Browning do kin film Dracula s legendárním Belou Lugosim v titulní roli.

Zajímavostí je, že Lugosi již ve 20. letech spolupracoval s režisérem Murnauem – v roce 1920 s ním ještě pod jménem Arisztid Olt natočil film Der Januskopf, v roce 1922 však odjíždí do New Yorku a Nosferatu, kterého Murnau ve stejném roce točil, tedy Lugosiho „dohnal“ až o devět let později v podobě obsazení do titulní role Draculy Toda Browninga.

Tato adaptace dala upírům nový rozměr, hrabě Drákula byl ztvárňen jako elegantní, záhadný a přitažlivý muž, jehož kouzlu jeho oběti snadno propadaly. Takový obraz upíra se stal šablonou pro mnoho dalších snímků a zůstává jednou z nejznámějších podob této bytosti.

bela lugosi

Bela Lugosi jako hrabě Drákula. (zdroj: ČSFD)


Po úspěchu Drákuly z roku 1931 začal upíří žánr procházet proměnami: filmový průmysl využíval upíry jako symbol věčného života a neživé krásy. Jako příklad se dá zmínit Dracula (1958), ve kterém roli hraběte Drákuly ztvárnil Christopher Lee – ano, ten Christopher Lee, který se po roce 2000 blýsknul v roli Sarumana v trilogii Pán Prstenů.

Reinterpretace upírů

S příchodem 70. let začaly hororové filmy odrážet nové sociální a psychologické prvky. Některé upíří snímky se stále držely tradičního ztvárnění upíra jako strašidelné a nebezpečné bytosti, ale jiné experimentovaly s odlišnými přístupy. V 80. letech vznikl hororový snímek Hrůzná noc (1985), v němž se upíři stali komediálními postavami, což ukázalo, že upíří tematika má potenciál kromě hororu i pro další žánry.

Jedním z nejpopulárnějších filmů o upírech všech dob je Interview s upírem (1994), americký film režiséra Neila Jordana, který je adaptací stejnojmenného románu od Anne Rice z roku 1976. Film představuje upíry jako komplexní a rozporuplné postavy, které se potýkají s otázkami identity, morálky a smyslu života. Poukazuje na různé typy vztahů mezi upíry, jako jsou láska, nenávist, přátelství, rivalita nebo závislost. Má hvězdné obsazení: Tom Cruise jako Lestat de Lioncourt, Brad Pitt jako Louis de Pointe du Lac, Kirsten Dunst jako Claudia nebo Antonio Banderas jako Armand byli v podstatě zárukou kasovního úspěchu filmu.

louispitt

Brad Pitt jako upír Louis ve filmu Interview s upírem. (zdroj: ČSFD)


Později se upíří tematika postupně přesouvala i do jiných žánrů, včetně romantických dramat a fantasy filmů. První desetiletí 21. století přineslo novou revoluci v podobě fenoménu Twilight, který je adaptací stejnojmenné série románů od Stephenie Meyer. Filmová série představuje upíry jako nadané a atraktivní bytosti, které se zapojují do milostných trojúhelníků s lidmi a vlkodlaky.

Tato nová interpretace představila upíry jako neobyčejně krásné, romantické a citlivé, což bylo zásadní odchylkou od klasických zobrazení hrůzostrašných a temných bytostí minulých desetiletí. Sága Twilight zpopularizovala nový typ upíra, který přilákal především mladé publikum.

Další trendy

Po velkém úspěchu Twilight se upíří žánr dále vyvíjel. Let the Right One In (2008) je švédský film režiséra Tomase Alfredsona, který je adaptací stejnojmenného románu od Johna Ajvide Lindqvista z roku 2004. Film se odehrává v osmdesátých letech ve Švédsku a vypráví o přátelství mezi dvanáctiletým chlapcem Oskarem, šikanovaným ve škole, a dvanáctiletou dívkou Eli, která je ve skutečnosti upírkou. Zaměřuje se na téma dětské nevinnosti, přátelství a lásky v kontrastu s brutalitou a krutostí dospělého světa a poukazuje na konflikt upíří identity, která je závislá na lidské krvi, ale zároveň touží po lidském kontaktu. Film je známý svou stylovou černobílou estetikou, minimalistickým dialogem a atmosférickou hudbou.

Jedním z nejzábavnějších a nejoriginálnějších v poslední době je novozélandský seriál o upírech Co děláme v temnotách (2014) režisérů Taiky Waititiho a Jemaine Clementa. Natočen je ve stylu dokumentární komedie o skupině upírů, kteří sdílejí byt v současném Wellingtonu. Je součástí trendu hororové komedie, který se vyznačuje satirou, parodií a absurdním humorem. Seriál představuje upíry jako směšné a nešikovné bytosti, které se snaží vyrovnat s běžnými problémy každodenního života.

taika waititi

Taika Waititi ve filmu Co děláme v temnotách. (zdroj: ČSFD)


Posledním příkladem je Castlevania (2017–2021), americký animovaný seriál režiséra Sama Deatse, který je adaptací stejnojmenné videoherní série od společnosti Konami. Seriál je součástí trendu dark fantasy, typického komplexními postavami a epickou akcí. Je také známý svou vysokou kvalitou animace, scénáře a dabingu.

Zkrátka a dobře

Upíři jsou fascinující postavy, které odrážejí rozmanité stránky lidské povahy a společnosti. Jsou symbolem strachu, touhy, moci, smrti, ale také lásky, osamělosti a svobody. Od legendárního knížete temnoty Draculy po romantické upíry s krystalicky čistou kůží ve filmové sérii Twilight zůstávají upíři fascinujícím tématem pro tvůrce i diváky po celém světě.

Související…

Usínáte při sledování filmů? Jde tomu zabránit, ale nesnažte se za každou cenu
Michal Švehla

foto: ČSFD, YouTube, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...