fbpx

Chcete žít dlouhý a šťastný život? Přečtěte si rady 100letých sester 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Jedné zemřely dvě mladé dcery, druhá nemohla studovat. Přesto jsou stoleté sestry nejšťastnější na světě. Nebo to alespoň tvrdí

Zveřejněno: 20. 3. 2023

106letá Shirley Hodesová neviděla osobně svou mladší sestru, 103letou Ruth Sweedlerovou, od roku 2015. Navštěvovat se mohou už jen těžko, obě totiž žijí v různých domovech pro seniory a dělí je od sebe více než 1200 kilometrů – jedna žije v Severní Karolíně a druhá v Connecticutu. A ani jedna už není příliš mobilní.

Přesto si třikrát týdně telefonují. Hodesová používá pevnou linku. Vybrala si ji speciálně tak, aby měla obří čísla a co nejméně tlačítek. Bez ohledu na špatný zrak je schopná udělat cokoli, aby zůstala ve spojení se svým jediným zbývajícím sourozencem. Ona i její sestra byly nejmladší z osmi dětí dělnických přistěhovalců. „Rodina je pro nás zásadní,“ říká Hodesová. „Blízké vztahy jsou moc důležité. Drží vás nad vodou.“ Sweedlerová souhlasí: „Klíčem k dlouhověkosti je být šťastný, zdravý a mít v životě lásku.“

Z dálky se sestry podobají jedna druhé jako vejce vejci. Jsou to drobné, věčně rozzářené židovské ženy, s vlnitými vlasy barvy zimního sněhu. Trvají však na své individualitě, povahou si prý nejsou podobné vůbec. Hodesová ráda šťourá do života lidí, její sestra prý „chce vést hovory jen o tom, co se děje ve světě“.

Ne všichni lidé si váží toho, co v životě mají – berou to jako samozřejmost. Já taková nejsem. Ráda analyzuji situace a cítím, že jsem byla požehnána.

„Jsem hodně zvídavá,“ přiznává Hodesová. „Ale každý potřebuje jiné lidi! Život by byl prázdný, kdyby se člověk nesetkával s ostatními a nechtěl o nich vědět.“ Pokud si nedokážete užít čas, který tu strávíte, nemá cenu stovku přežít, shodují se sestry. To znamená pečovat o sebe komplexně. „Potřebujete dobré zdraví, abyste mohli žít,“ říká Hodesová. „Udržujte své tělo i mysl v dobré kondici,“ radí Sweedlerová. „Pak to máte zařízené.“

Tady je pár rad, na kterých se sestry shodly, že ke kýžené dobré kondici vedou.

1. Choďte

„Když jsem bydlela doma, chodila jsem s přáteli na procházky k přehradě. Bylo to prostě úžasné. Pětikilometrová procházka každé ráno. Do kopce i z kopce, takže si člověk opravdu zacvičil.“ Ačkoli dnes už není tak hbitá jako její sestra, Sweedlerová stále vycházkuje.

Hodesová, která žije v Severní Karolíně, má výhodu mírnějšího počasí a snaží se o každodenní procházky. Dvakrát týdně, když za ní přijede dcera, se společně projdou po areálu budovy. Hodesová vždy ráda pobývala venku. A bylo to i praktické, protože s manželem museli šetřit penězi. Procházky byly to nejlevnější, co se dalo pořídit a co ji bavilo.

2. Pečujte o své vztahy

Jako děti z chudé rodiny „jsme si vystačily s čímkoliv“, říká Hodesová. „Měli jsme možná jen to nejnutnější, ale měli jsme to.“ I když docházelo ke konfliktům, „překonávali jsme je, vycházeli jsme spolu, starali jsme se jeden o druhého. Měli jsme spoustu hádek, protože každý chtěl být slyšet! Zvyšovali jsme hlas. Ale to je v pořádku“.

Naučit se mluvit nahlas, když to bylo nutné, ale také spolu vycházet, to jim oběma dobře posloužilo. „Bylo toho hodně, co jsme musely snášet, ale díky tomu jsme se staly lepšími lidmi,“ říká Hodesová.

Život by byl prázdný, kdybyste se nesetkávali s jinými lidmi a nechtěli o nich vědět.

V domově důchodců, kde Hodesová žije, lidé neustále přicházejí a odcházejí a ona miluje tu rozmanitost. „Udržuje to můj zájem! Sedím s novými lidmi, navazuji konverzaci, vyptávám se jich, aby se mi otevřeli.“ Tímto způsobem se můžete hodně naučit. Říká, že „nikdy nevíte, co se v člověku skrývá“.

Obě ženy mají na své zemřelé manžele hezké vzpomínky. „Není nic lepšího než dobré manželství,“ říkají. „Měla jsem skvělého manžela a úžasné děti,“ opakuje Hodesová.

3. Čtěte a čtěte

„Čtěte, ať neustále rozvíjíte svou mysl,“ radí Hodesová. Obě ženy sdílejí vášeň pro literaturu a umění, která je chytla už v mládí. „Byli jsme čtenářská rodina a nemuseli jsme utrácet peníze za knihy, protože knihovna byla blízko,“ říká Hodesová.

„Když jsem jako malá dostala průkazku do knihovny, byla to ta nejlepší věc, která mě potkala,“ říká Sweedlerová. Nyní je v knižním kroužku, ale ne v takovém, kde členové především popíjejí víno a pomlouvají: „Čteme příběhy a diskutujeme o nich.“ Přitahují ji zejména černošští autoři, protože ji seznamují s různými zkušenostmi a úhly pohledu. „Pokud rádi čtete, nikdy nebudete osamělí,“ říká Sweedlerová. „Každá kniha je váš přítel.“

Zajímá mě všechno, žiju tady a teď. Neohlížím se zpátky, dívám se dopředu.

4. Jezte střídmě

První věc, kterou Sweedlerová řekne, když se jí zeptáte na tajemství, jak se dožít 100 let, je: „Nikdy nekouřit a nepít.“ Kromě toho však nemá příliš konkrétních informací o tom, co do svého těla dávat a naopak. Prý jí „docela dobrou stravu a snaží se vyhýbat zákuskům“.

„Ráda jsem jedla jednoduchou, vyváženou stravu bez přílišného množství sladkostí,“ říká Hodesová. Prý se také řídí pokyny, které se naučila v kurzu výživy Červeného kříže, jejž absolvovala během druhé světové války. Ačkoli se snaží omezit živočišné tuky a pije odstředěné mléko, po večeři si ráda dá trochu zmrzliny. Zdá se, že základem je, aby se v jídle, stejně jako ve všem ostatním, nešlo do extrémů.

5. Zaměřte se na to pozitivní

„Jsem šťastný člověk,“ říká Hodesová. „Přestože jsem si prošla nemoci i problémy, překonala jsem je.“ Jako chytré dítě přeskočila jeden ročník. Ale vysoká škola nepřipadala v úvahu. Už jako teenagerka pracovala a po maturitě musela vydělávat peníze.

Při pomyšlení na to, co mohlo být, si trochu posteskne. „Moc jsem se toho nenaučila, ale škola mě bavila.“ Chtěla by náročnější kariéru na vysoké úrovni, ale nelituje ničeho, prý měla v životě velké štěstí. Pomáhá jí k tomu i její dispozice. V zásadě je veselý člověk, optimista. „Ne všichni lidé si váží toho, co v životě mají – berou to jako samozřejmost. Já taková nejsem. Ráda analyzuji situace a cítím, že jsem byla požehnána.“

Sweedlerová si prožila mnoho smutku: Obě její dcery zemřely poměrně mladé. Přesto, proč trávit život s pocitem hořkosti nebo se zabývat výčitkami? Už jako dítě ji obdivovali za její pozitivní přístup. „Když jsem vešla do třídy, učitelka mi říkala: ,Dobré ráno, sluníčko!‘ Protože jsem byla tak veselá.“ Teď je jí 103 let a nic se nezměnilo. „Zajímá mě všechno, žiju tady a teď,“ říká Sweedlerová. „Neohlížím se zpátky, dívám se dopředu.“

Související…

Chcete žít do sta let? Přijměte životní styl Blue Zones!
Jana Tobrmanová Čiháková

foto: Shutterstock, zdroj: Cnbc.com

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...