fbpx

Hnutí za otcovská práva: Upíráme mužům rodičovské kompetence? 2 fotografie
zdroj: Shutterstock

Společnost automaticky předpokládá, že o děti se stará žena, a to vůči otcům někdy není vůbec fér. Hnutí za práva otců by proto mohl být skvělý nápad – kdyby se ho ovšem neujali američtí konzervativci, alt - right aktivisté a toxičtí exmanželé

Zveřejněno: 3. 2. 2024

Dominik šel se svou tříletou dcerou na procházku do parku. Když dorazili ke svému oblíbenému hřišti, na lavičkách okolo seděly samé ženy. Jako jediný muž byl středem pozornosti.  Dcerka se nadšeně rozběhla k pískovišti, zakopla, odřela si kolínko a začala hrozně hlasitě řvát.

Matky kolem zbystřily. V očích se jim zračilo dojetí nad tím, jaký je Dominik skvělý otec, že bere holčičku sám na procházku, ale zároveň se trochu obávaly, jestli situaci zvládne sám. Jedna mu nabídla pomoc, kterou ovšem vůbec nepotřeboval – o své dítě byl schopen se postarat stejně dobře jako jeho žena. Nepanikařil, šel dceru utěšovat a holčička pomalu přestávala plakat.

Paní šla Dominika pochválit, jaký je to šikovný tatínek, že hlídá mamince dítě, aby si mohla odpočinout. Dominik se zamyslel, jestli by ta paní vyjádřila stejný obdiv, kdyby na jeho místě stála manželka.

Jediné, co muž nezvládne, je kojení

Paní doktorka a učitelka ve školce chtějí mluvit hlavně s maminkou, u rozvodu se děti svěřují především do péče matky, zaměstnavatelé při narození dítěte nepočítají s otcovskou dovolenou a na pánských záchodech nejsou přebalovací pulty. A když jde tatínek s dětmi na dětské hřiště, je tam za hvězdu. Matky tam bývají jaksi automaticky.

Cílem není upozornit na nespravedlivé upírání rodičovských kompetencí nebo přemýšlet o tom, jak se stát zdravým mužským vzorem pro své děti. Ústředním tématem je muž jako oběť, kterého vykořisťuje matka jeho dětí.

Pečující matka je standard, pečující otec i v 21. století stále zvedá obočí. Někdy je chválen za naprosto základní činnosti, které má rodič ovládat. Když se ale rozhodne zůstat doma s malým dítětem a živitelem rodiny se stane žena, může sklidit posměch nebo mají jeho blízcí starost, že to sám bez pomoci nezvládne. Proto se také svobodný otec od příbuzných dočká pomoci spíš než svobodná matka – automaticky ho totiž považují za méně kompetentního. Bylo by skvělé, kdybychom k otcům přistupovali stejně jako k matkám – kromě kojení totiž zvládnou úplně všechno.

Muži jsou noví Židé trpící pod globálním feminazi režimem

Aktivisté z Hnutí za práva otců (Father´s Rights Movement – zkráceně FRM) lobbují za otcovská práva,  ale neuvažují o problematice otcovství příliš konstruktivně, protože jejich hnací silou je nenávist k ženám a k matkám jejich dětí obzvlášť.

Jejich cílem není upozornit na nespravedlivé upírání rodičovských kompetencí nebo přemýšlet o tom, jak se stát zdravým mužským vzorem pro své děti. Ústředním tématem je  muž jako oběť, kterého vykořisťuje matka jeho dětí. FRM argumentuje, že otcové jsou vystavováni systematické diskriminaci ve společnosti, která jednoznačně straní ženám a je ovládána zlými feministkami, které se proti nim spikly.

FRM přitahuje toxická individua jako vosy med. Jejich typickým členem bývá rozvedený bílý muž, volič republikánů, příznivec alt - right a toxický křesťan (takový, který je homofobní a upírá ženám právo na potrat).

Ženy jsou vykreslovány jako pomstychtivé zlatokopky. Falešně obviňují otce z týrání, domácího násilí,  je pro ně pouhým nástrojem, jak „vyhrát“ rozvod. Ex - manželky parazitují na mužích tím, že požadují nekřesťansky vysoké výživné (což je v několika málo případech pravda). FRM také bojují za možnost tzv. papírového  potratu. Pokud otec s dítětem nechce mít nic společného, měl by být zbaven povinnosti platit výživné. Pokud matka otci lhala o tom, že brala antikoncepci, bylo by to i namístě.

Syndrom zavrženého rodiče

FRM se obzvláště v USA a v Kanadě snaží ovlivňovat legislativu a průběhy soudů, v USA se jim to občas daří. Díky nim se ujal trend obhajoby na základě Syndromu zavrženého rodiče (Parental Alienation Syndrome – PAS), což je pseudovědecká teorie, kterou vyvinul americký psycholog Richard Gardner 

Gardner tvrdí, že v případech, kdy žena obviní manžela ze sexuálního zneužívání nebo týrání dítěte, je obvinění ve většině případů falešné. Matka očerňuje otce jak před soudem, tak před dětmi, aby k němu nechtěly.  Navíc dětem vtloukají do hlavy, aby u soudu lhaly, že je tatínek sexuálně zneužívá. Někdy jsou prý děti natolik zmanipulované, že tomu samy věří – nelze se proto spoléhat na jejich výpovědi.

frm

Aktivisté FRM v irském Derry.


Gardnerův recept na takovou situaci je násilně dítě matce odebrat a svěřit ho do výhradní péče otce. Matce je zapovězen styk s dítětem na několik měsíců, aby dítě nemohla ovlivňovat, pomlouvat (ex) manžela a narušit budování vztahu s otcem. 

Často se stává, že matky svoje sexuálně zneužívané dítě unesou, za což se můžou dostat do vězení a rodičovská práva ztratit napořád. Dítě pak znova uvidí, až mu bude 18, do té doby ho má v péči sexuální predátor.

Poznámka: Falešná obvinění ze zneužívání se skutečně stávají, ale jsou poměrně vzácná. Podle dlouhodobého výzkumu nezávislé vědecké organizace je jich mezi 1 a 7,6 %.

Aktivistům nejde ani tak o děti jako o moc

Nepochybně je mezi členy FRM část skutečných mužských obětí, kterým jejich (ex) manželka ublížila, ale sociolog Michael Flood tvrdí, že aktivistům z FRM nejde tolik o jejich děti jako o moc nad dětmi a nad manželkou a ušetření na výživném. Pokud se jim podaří svoje děti dostat do péče, tak se o ně většinou postupem času přestanou starat a péči přesunou na svoji aktuální partnerku, svoji matku nebo jakoukoliv jinou ochotnou ženu, která je právě při ruce.

Naštvaní otcové jsou i ve střední Evropě. Českou mutací Hnutí za otcovská práva je  Unie za práva otců, která mimo jiné na svých stránkách sdílí konspirační teorie o zneužívání dětí v článku Brusel – pedofilové řídí naše vládní úřady a jsou v čele soudnictví. Vymezují se také proti potratům a podporují Hnutí pro život.

Související…

Tátové by se v žádném případě neměli do péče o děti jen „zapojit“
Zdeněk Strnad

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...