fbpx

Tisíce jaderných zbraní: Pokud Putin stiskne tlačítko, pojede v tom celý svět 2 fotografie
zdroj: Shutterstock

Ruský prezident Vladimir Putin 27. února oznámil, že jaderné síly jeho země byly uvedeny do „vysoké pohotovosti“. Současná situace je podle atomových vědců „scénářem noční můry“, který se ruskému vůdci povedlo přivést k životu. Jaderné zbraně má totiž devět zemí a nikdo přesně neví, kolik jich je

Zveřejněno: 20. 4. 2022

Kolik jaderných zbraní ve světě existuje, kdo je má a jak mocné jsou? Analytici, kteří se zabývají jadernými zbraněmi, i Asociace pro kontrolu zbrojení odhadují, že devět států světa – Čína, Francie, Indie, Izrael, Severní Korea, Pákistán, Rusko, Spojené království a Spojené státy – má celkem asi třináct tisíc jaderných hlavic. Tento odhad je však založen pouze na veřejně dostupných informacích. Těchto hlavic by mohlo být mnohem víc, což jmenované státy pochopitelně nezveřejňují. Co by se se všemi těmito zbraněmi stalo, kdyby to Putin „spustil“?

„Víme, které země mají jaderné zbraně, ale nemusíme nutně vědět, kolik těch zbraní mají. Izrael například svůj program veřejně neprezentuje,“ přibližuje pro Live Science Anne Harringtonová, docentka mezinárodních vztahů na Cardiffské univerzitě ve Spojeném království. Od konce studené války omezily jak USA, tak Rusko svůj jaderný arzenál a jejich jaderné zásoby jsou mnohem menší, než byly na jejím vrcholu. V roce 1967 měly Spojené státy 31 225 jaderných zbraní, uvedl list Homeland Security News Wire.

Kolik přesně jaderných zbraní je ve vysoké pohotovosti, lze jen spekulovat. Ale ke startu by mohly být připraveny do 15 minut.

V době kolapsu Sovětského svazu v roce 1991 zůstalo na euroasijské pevnině rozmístěno okolo 35 000 hlavic, alespoň podle zprávy Harvard Kennedy School, jejímž autorem je Graham Allison, analytik národní bezpečnosti. Rusko dnes podle lednového přehledu zveřejněného Asociací pro kontrolu zbrojení uvádí, že má 6 257 jaderných hlavic, zatímco Spojené státy jich přiznávají 5 550. „Toto drastické snížení je však hlavně kvůli tomu, že státy demontují vysloužilé hlavice,“ říká pro Live Science Sara Medi Jonesová, aktivistka kampaně Campaign for Nuclear Disarmament (CND).

Jak se arzenál mění?

V roce 2021 se počet rozmístěných jaderných hlavic opět zvýšil, navíc všech devět jaderně vyzbrojených států svůj arzenál buď modernizuje, nebo navyšuje. „Ačkoli je těžké s konečnou platností přesně říct, jak se jaderný arzenál mění, soudíme, že Čína, Indie, Severní Korea, Pákistán a Spojené království a možná i Rusko počet jaderných zbraní ve svých vojenských zásobách zvyšují,“ říká Matt Korda, vedoucí výzkumný pracovník a projektový manažer projektu Nuclear Information Project ve Federaci amerických vědců.

„Pokud jde o to, kolik jaderných zbraní je „ve vysoké pohotovosti“, lze jen spekulovat. USA a Rusko ale část svých jaderných zbraní v pohotovosti udržují, což znamená, že by mohly být připraveny ke startu do 15 minut,“ uvádí. 

Jen jeden Car Bomba

Jiné země jako Čína, Izrael, Indie a Pákistán uchovávají své jaderné zbraně v centrálním úložišti, ze kterého by v případě potřeby musely být nejprve vyjmuty, aby mohly být spojeny s nosnými systémy. A to může trvat dny, nebo dokonce i týdny. Další velmoci, jako je Velká Británie, mají jaderné zbraně rozmístěny na ponorkách s balistickými raketami, ale jsou udržovány v režimu běžné připravenosti a jejich příprava ke startu by netrvala déle než několik dní. Jaderné zbraně se pak samozřejmě liší svou ničivou silou.

car bomba

Jaderné zbrani jménem Car Bomba se také mezi odborníky říká Velký Ivan (zdroj: Armyweb)


V současném arzenálu Spojených států je nejsilnější bombou B83 s náloží o síle 1,2 megatuny. Je tedy šedesátkrát silnější než bomba svržená na japonské Nagasaki v roce 1945. Podle Archivu jaderných zbraní je B83 v „aktivní službě“. Ničivá schopnost B83 však bledne ve srovnání s nejsilnější bombou, která kdy byla vyrobena, a to sovětským „Carem Bomba“, která měla sílu 50 megatun a byla tedy asi dva a půl tisíckrát silnější než zbraň, která zničila Nagasaki. Car Bomba byla zbraň, která měla demonstrovat vojenskou sílu Sovětského svazu. Žádné její další verze nebyly k dnešnímu dni vyrobeny.

Strategická nebo taktická

Vodíkové bomby, jako je B83 nebo Car Bomba, využívají jadernou fúzi, zatímco atomové bomby se spoléhají na štěpení. Pokud jde o ničivou kapacitu, neexistuje žádné srovnání. Vodíkové bomby mají „potenciál být tisíckrát silnější než atomová bomba,“ uvádí článek v časopise Time. „Dalším klíčovým rozdílem je, zda je jaderná zbraň kategorizována jako strategická, nebo taktická,“ uvádí šéf výzkumu a vedoucí projektu Nuclear Information Project ve Federaci amerických vědců Matt Korda.

„Na první pohled se zdá logický předpoklad, že nestrategické zbraně mají oproti těm strategickým nižší sílu. Je to obvyklé, ale neplatí to vždy,“ dodává Matt Korda. Dokonce i takzvané nízkoúčinné jaderné zbraně ovšem mají schopnost být neuvěřitelně destruktivní. Nová hlavice W76-2, která je ve výzbroji amerických ponorek, má sílu přibližně pět kilotun, tedy pět tisíc tun.

Válku nelze vyhrát

„Neexistuje způsob, jak použít jadernou zbraň bez eskalace krize a vraždění civilistů,“ říká Samuel Hickey, výzkumný analytik neziskové organizace Center for Arms Control and Non-Proliferation. „Právě v lednu 2022 vůdci Číny, Francie, Ruska, Spojeného království a Spojených států společně potvrdili, že následky odpálení jediné jaderné hlavice by byly katastrofální, a proto k jadernému konfliktu nesmí nikdy dojít,“ dodává Hickey.

Vodíkové bomby mají tisíckrát větší potenciál než bomby atomové, ale i takzvané nízkoúčinné jaderné zbraně jsou neuvěřitelně destruktivní.

Každá země má pro jaderné zbraně vlastní skladovací systém. Skladovací zařízení jsou často umístěna pod zemí, aby se omezilo jejich poškození při náhodné detonaci a aby byla chráněna před případným útokem. „Ve Spojených státech jsou jaderné zbraně uchovávány pod kryptografickým kombinačním zámkem, aby se zabránilo neoprávněnému použití,“ přibližuje Hickey. Teoreticky má pravomoc schválit jejich použití pouze prezident.

Důvěra neexistuje

Vzhledem k tomu, že první úder jadernou zbraní by se se vší pravděpodobností setkal s okamžitou odvetou a mohl by rozpoutat globální jadernou válku, existuje šance, že by všechny jaderné zbraně mohly být pro vyšší dobro vyřazeny z provozu? Existuje byť jen teoretická budoucnost bez jaderných zbraní? „Nemyslím si, že se to stane,“ říká Holger Nehring, šéf katedry soudobých evropských dějin na University of Stirling ve Skotsku. „Jaderné zbraně jsou formou odrazení před jaderným útokem, takže státy nemají skutečný zájem se jich zbavit.“

Tomu, že by se svět jaderných zbraní zbavil úplně, by musela předcházet velmi vysoká důvěra mezi všemi státy v mezinárodním systému a toho se pravděpodobně nepodaří dosáhnout. Andrew Futter, profesor mezinárodní politiky na univerzitě v Leicesteru v Anglii, souhlasí. „Pravděpodobně jsme nyní dosáhli bodu, kdy je další velké snížení počtu jaderných zbraní nepravděpodobné,“ uvedl pro Live Science. Nejen ten jaderný, ale i nejaderný svět nyní napjatě očekává, co za kroky nevyzpytatelný ruský prezident podnikne v další fázi svého šílenství.

Související…

Do 30 minut budou rakety u cíle: Může Putin opravdu rozpoutat jadernou válku?
Jan Handl

foto: Shutterstock a Armyweb, zdroj: Scientific American

Tipy redakce

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....