fbpx

Ukrajina: Co tam vlastně Putin chce získat? 1 fotografie
zdroj: Profimedia

Co ruského prezidenta Vladimira Putina žene vpřed v jeho expanzivních choutkách a proč si vzal na mušku zrovna Ukrajinu? Proč právě teď a jaké mohou být jeho další požadavky?

Zveřejněno: 25. 2. 2022

Ruští představitelé denně záměr invaze na Ukrajinu popírali. Stejně působil i sám ruský prezident Vladimir Putin, když se setkal s francouzským kolegou Emmanuelem Macronem a když mluvil po telefonu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Britský novinář Simon Tisdall ale už 12. února upozornil na dva základní problémy. S ohledem na Putinův vztah k pravdě zaprvé jen málo západních představitelů věří tomu, co Putin slibuje. A za druhé, Putin se ani nesnažil vysvětlit, proč, pokud tedy měly být jeho záměry mírové, byla více než polovina ruských ozbrojených sil shromážděna na ukrajinských hranicích. Teď už je to tedy jasné. Tisdallovy dva problémy byly vyřešeny, zaprvé Putin blafoval a zadruhé vojáci na hranicích nebyli na dovolené. Nicméně jeho analýza shrnující ruské potíže a záměry zůstává v platnosti a stojí za pozornost.

Co tedy Putina žene vpřed? Existuje mnoho teorií. Putin prý chce znovu vybudovat ruskou sféru vlivu ve východní Evropě. Jde o území zahrnující především bývalé sovětské republiky, jako jsou nyní nezávislé Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Gruzie a Ukrajina.

Země na mušce

Často si totiž stěžoval na jejich „ztrátu“ po rozpadu Sovětského svazu. Putin také doufá, že ukáže Západu (a vlastně i Rusům), že země je stále supervelmocí, i když podle většiny měřítek (snad kromě počtu jaderných zbraní a velikosti území) jde o kolabující středně velkou mocnost.

Putinovi vadí, že se o Ukrajinu velmi živě zajímá NATO a politici z Kyjeva mají blízko k Evropské unii.

Proč si Putin vzal na mušku zrovna Ukrajinu? Obává se, že pro Rusko je tato strategicky důležitá země, která s ním sousedí na jihozápadě, až moc daleko v příklonu na západ. Putinovi vadí, že se o Ukrajinu velmi živě zajímá NATO a politici z Kyjeva mají blízko k Evropské unii. Ještě horší je, že z Putinova pohledu je Ukrajina demokracií se „svobodou“ slova a „svobodnými“ médii, která si „svobodně“ volí své představitele. Rusové totiž v praxi žádné takové svobody nemají, a pokud by následovali příklad Ukrajiny, Putin by se u moci dlouho neudržel. V širším měřítku je Putin podle Tisdalla nostalgický revizionista, který považuje Ukrajinu za nedílnou součást historického Ruska a její ztrátu za symbol ruské porážky ve studené válce.

Návrat sféry vlivu

Proč zrovna teď? Putin možná cítí slabost Západu. NATO bylo loni poníženo v Afghánistánu a Joe Biden, který vedl kampaň za ukončení válek, nikoli zapojování se do nových, přeorientoval americkou zahraniční politiku a vojenské zdroje na Čínu, nikoli na Evropu. Putin potřebuje velké vítězství, aby posílil svou domácí pozici, obhájil svou protizápadní politiku, omluvil nekontrolovatelnou korupci režimu a ospravedlnil útrapy, které Rusové snášejí v důsledku západních sankcí uvalených po jeho prvním útoku na Ukrajinu v roce 2014. Putin tehdy anektoval Krym a de facto ovládl východní oblast Donbasu.

Jaké jsou Putinovy ​​požadavky? K ukončení patové situace by Putin mohl chtít, aby NATO slíbilo, že nikdy nepřijme Ukrajinu (ani Gruzii a Moldavsko) za členy. Chce, aby se západní aliance stáhla z jeho pohledu „frontových“ zemí, jako je Polsko, Rumunsko a Bulharsko, tedy bývalí členové zaniklé Varšavské smlouvy. Její součástí bylo i Československo, jehož území i po rozdělení na Česko a Slovensko stále v Putinových očích patří do bývalé sféry vlivu Sovětského svazu. Putin dále chce, aby Kyjev přijal autonomní status pro oblast Donbasu a vzdal se nároků na Krym (v rámci tzv. Minských dohod).

Putin chce omezit nebo úplně zastavit rozmístění nových amerických raket středního doletu ve východní a jižní Evropě. Ještě ambicióznějším cílem je přepracování evropské „bezpečnostní architektury“, aby znovunastolil silný vliv Ruska a rozšířil jeho geopolitický dosah. Simon Tisdall své shrnutí předpokládaných Putinových požadavků končí velmi důležitou poznámkou, že většina bodů je proti srsti USA, z čehož plyne současná globální krize.

Související…

Rusko chce ovládnout Arktidu. Chlubí se jaderným torpédem či válečnými ledoborci
Ivan Verner

foto: Profimedia, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Práce jako smysl života: V Americe se „workismus“ stal novým náboženstvím

Práce jako smysl života: V Americe se „workismus“ stal novým náboženstvím

V roce 1930 napsal ekonom John Mayard Keynes esej nazvanou Economic Possibilities...

Severní magnetický pól se hýbe a pohyb se pořád zrychluje. To ohrožuje Zemi

Severní magnetický pól se hýbe a pohyb se pořád zrychluje. To ohrožuje Zemi

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...