fbpx

Nejsevernější končiny Země, které nazýváme Arktidou, se mění vlivem oteplování. Led zde rychle taje a oblasti, které byly dříve těžko dostupné, se otevírají možné exploataci, tedy těžbě nerostů a lodní dopravě. To pochopitelně přitahuje zájem velmocí. Je přitom zřejmé, že Rusko chce své velké nároky podložit i velkou vojenskou silou

Zveřejněno: 22. 5. 2021

Státy, jejichž břehy omývají vody Severního ledového oceánu, mají podle Úmluvy OSN o mořském právu po podání zvláštní žádosti nárok na zónu kolem svého pobřeží v šířce 370 kilometrů. V tomto případě jde o Spojené státy americké, Kanadu, Rusko a Norsko. A řadí se k nim i Dánské království, které vlastní ostrov Grónsko. Všechny vlády těchto zemí svého nároku využily. Rusko jde ovšem ještě dál. Tvrdí že Lomonosovův podmořský hřbet, který se v délce 1 800 kilometrů táhne napříč Arktidou od Novosibiřských ostrovů kolem Grónska až ke kanadskému Ellesmerovu ostrovu, je vlastně geologickou součástí jeho území. A tohle tvrzení pak doprovází pro Rusko typickými "velmocenskými činy". Tedy i těmi vojenskými, hodně moderními a nebezpečnými.

V roce 2007 vyslalo Rusko k severnímu pólu dvě speciální atomové miniponorky Mir-1 a Mir-2. Ty zde  do hloubky přes 4 000 metrů umístily ruskou vlajku jako důkaz svého prvenství, vzkaz světu, komu že tato oblast vlastně patří. Tříčlenná posádka ponorek zároveň sbírala vzorky hornin ze dna Severního ledového oceánu k potvrzení teorie o geologickém pokračování Sibiře i případného nároku na těžbu ropy a zemního plynu v této oblasti.

V každém případě by síla měla být dostačující, aby výbuch v ideální vzdálenosti od cíle vyvolal radioaktivní vlnu tsunami. Ta by podle tvaru mořského dna mohla dosáhnout výšky až sto metrů.

Do jisté míry to byl propagandistický tah, ale skutečností je, že od té doby Rusko na svém arktickém pobřeží buduje nové výzkumné a zároveň vojenské základny a rekonstruuje ty staré, jak ostatně dokládají satelitní snímky, jež zveřejnila CNN. Tyto základny mají v zásadě tři úkoly. Ten první, jímž je ochrana vlastního území, je pro okolí nepodstatný. Druhý spočívá v kontrole Severní námořní trasy, která je dobrou variantou pro spojení Evropy a Asie při případném uzavření Suezského průplavu. Cesta by nyní, kdy led rychle ustupuje, s pomocí ruských ledoborců mohla být využívána déle než jen během vrcholného léta.

Podmořský jaderný dron

Rozsáhlá výstavba nových i rekonstrukce starých základen však svědčí o tom, že budou sloužit také k zajištění kontroly nad oblastmi Arktidy daleko za hranicemi mezinárodně uznávané pobřežní zóny. Vojenští experti konstatují, že Rusko v Arktidě  shromažďuje dosud nevídanou vojenskou sílu a v tomto regionu zároveň testuje své nejnovější zbraně. Velké znepokojení u nich vzbuzuje zejména jaderné torpédo Poseidon 2M39. Ačkoliv se většinou v souvislosti s touto zbraní používá označení "torpédo", jedná se spíše o podmořský dron. Jeho vlastnosti vzbuzují údiv a možnosti hrůzu.

Na torpédo se nevztahují stávající mezinárodní úmluvy a neexistuje proti němu (na rozdíl od mezikontinentálních raket) účinná obrana.

Má se jednat o jednu z nových strategických zbraní, které avizoval v březnu 2018 ruský prezident Putin. Poseidon rozměry odpovídá spíše miniponorce, má délku čtyřiadvacet metrů a průměr téměř dva metry. Tento dron, který je určen k ničení cílů na pobřeží, má po vypuštění schopnost plout v hloubce až tisíc metrů, měnit rychlost a dosáhnout vzdálenosti až 10 000 kilometrů. Pohání ho přitom jaderný reaktor. V režimu stealth, tedy "tichém režimu", pluje v malé hloubce (aby se zvukové vlny nezvýraznily odrazem ode dna, a nemohla je tak zaznamenat "nepřátelská plavidla") a nízkou rychlostí, ovšem v blízkosti cíle má dosáhnout údajně až 185 kilometrů v hodině.

Údaje o síle jaderné hlavice, kterou nese, se liší. Některé odhady ovšem hovoří až o sto megatunách. V každém případě by síla měla být dostačující, aby výbuch v ideální vzdálenosti od cíle vyvolal radioaktivní vlnu tsunami. Ta by podle tvaru mořského dna mohla dosáhnout výšky až sto metrů, zničit stavby a zaplavit pobřeží radioaktivní vodou tak, že by bylo desítky let neobyvatelné.

Může to být maskirovka?

Náměstek státního tajemníka pro mezinárodní bezpečnost USA Christopher Ashley Ford z éry Donalda Trumpa se nechal slyšet, že Poseidon je navržen tak, aby „zaplavil americká pobřežní města radioaktivními tsunami“. Jedna věc je takový dron, druhá pak zařízení, odkud by měl být vypouštěn. Vhledem k akčnímu rádiu Poseidonu, by to mohla být i pobřežní základna. V Rusku se už ale testuje ponorka Belgorod a připravuje sesterská Chabarovsk, které by měly nést po šesti takových dronech. Existuje i ponorka Sarov, která slouží jedinému účelu, a to právě k testování Poseidonu. Proč se ale Rusko pustilo do vývoje takové zbraně, když disponuje například mezikontinentálními raketami?

Můžeme mít důvod se domnívat, že tyto zprávy o Poseidonu mohou být ruskou zpravodajskou hrou.

Odpověď je jednoduchá. Na torpédo se nevztahují stávající mezinárodní úmluvy a neexistuje proti němu (na rozdíl od mezikontinentálních raket) účinná obrana. Taková zbraň ovšem posílá v soupeření dvou největších velmocí misky vah rozhodně na stranu Ruska. To ovšem vyvolává i otázku, zda vůbec takto technologicky náročnou zbraň Rusko bylo schopno vyvinout. Justin Bronk z britského vojenského think tanku RUSI pro magazín Popular Mechanics uvedl, že je zcela dobře možné, aby zprávy o Poseidonu, které jakoby náhodou unikly z ruských médií, byly klasickou „maskirovkou“, tedy falešnou zprávou, jež slouží ke zmatení nepřítele.

„TASS nyní není nezávislou zpravodajskou organizací, ale státním sdělovacím prostředkem. Informace od něj je přesně to, co Putinovi lidé chtějí, aby si Západ přečetl. Můžeme mít důvod se domnívat, že tyto zprávy o Poseidonu mohou být ruskou zpravodajskou hrou,“ říká Bronk a dodává, že Putin potřebuje ujistit svět, ale hlavně Rusy, že jejich země je stále ještě velmocí. Je ovšem otázka, zda by Rusko vyvíjelo ponorky a další drahou technologii jen kvůli zpravodajské hře.

Ledoborce s raketovou výzbrojí

Rusko ale nehrozí jen dronem Poseidon. Mluvčí Pentagonu, podplukovník Thomas Campbell, ve výše zmíněném článku pro CNN připomněl, že v listopadu Rusko ohlásilo úspěšnou zkoušku protilodní verze hypersonické řízené střely Zirkon 3M22. Ta může letět až devítinásobkem rychlosti zvuku. Podle náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova střela Zirkon vypuštěná v listopadu 2020 z moderní fregaty Admiral Gorškov v Bílém moři v jednom případě úspěšně zasáhla mořský cíl v Barentsově moři, a to ve vzdálenosti 450 kilometrů. Ve druhém pak pozemní cíl vzdálený 350 kilometrů v Astrachaňské oblasti.

V té samé době, tedy v listopadu 2020 během spouštění nového ledoborce na vodu v Petrohradě, prezident Putin mimo jiné oznámil, že Rusko má jedinečnou flotilu ledoborců, která zaujímá vedoucí postavení ve studiu arktických území. Dodal také, že "tuto nadřazenost je potřeba potvrzovat každý den". To, že Rusko považuje Arktidu za bitevní pole, dokládá i státní objednávka dvou plavidel, která mohou být považována za válečné lodě, jež mohou překonávat ledem zamrzlé moře, nebo za těžce vyzbrojené ledoborce.

Předpokládá se, že tyto lodě budou mít vyztužené trupy, které jim umožní prorazit led o tloušťce až jeden a půl metru, a ve výzbroji budou mít kromě palubního děla odpalovací zařízení pro řízené střely. Na lodi bude pro jistotu ještě i hangár pro víceúčelový vrtulník. To vše dokládá, že Rusko pokládá Arktidu za jakýsi svůj dvorek. A okolní svět o tom chce přesvědčit silou. Zbraně, jakou je například dron Poseidon, k tomu mají posloužit.

Související…

Začala informační válka? Ruské ponorky krouží kolem podmořských datových kabelů
Ivan Verner

foto: Shutterstock, zdroj: Interesting Engineering

Tipy redakce

Co rozhodlo? Proč už si dnes i skeptici mohou být jistí, že planetu ohřívá člověk

Co rozhodlo? Proč už si dnes i skeptici mohou být jistí, že planetu ohřívá člověk

Moderní věda má za to, že prakticky celou klimatickou změnu od 70. let 20. století...

Můžou Einsteinovu teorii relativity změnit chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Můžou Einsteinovu teorii relativity změnit chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....