fbpx

Za mizející deštné pralesy může i tvá kabelka: Až dvě třetiny kůže jdou na módu 2 fotografie
zdroj: Profimedia

Nedávná studie neziskové organizace Stand Earth zkoumá souvislosti mezi módními značkami a odlesňováním Amazonie

Zveřejněno: 16. 2. 2022

Máloco je od sebe vzdáleno (abstraktně i konkrétně) jako přehlídková mola a deštné pralesy. V jedné věci se ale oba světy protínají a tou věcí je kůže. To, že na mizení deštných pralesů má vliv obliba luxusních aut, to už víme. Problém ale přesahuje potahy vašich oblíbených SUV. 

Kůže se používá hlavně v módě. Jestliže automobilový průmysl spotřebuje 17 % průmyslově zpracované kůže, v oděvním průmyslu (různé oblečení a doplňky, hlavně boty) skončí až dvě třetiny světové produkce kůže. Více než dvě třetiny této kůže pochází z dobytka a ten se musí někde pást. No a zeměkoule není nafukovací, takže když chcete víc pastvin, musíte někde něco vykácet. A to "někde něco" jsou právě deštné pralesy v Jižní Americe.

Brazílie se v roce 2020 podílela na celosvětovém vývozu vyčiněné kůže 19 procenty. Z tohoto množství šlo 41 procent do Číny a 36 procent do Itálie.

Je docela obtížné stanovit, kolik kůže pochází z Brazílie. Podle databáze obchodních statistik OSN Comtrade se Brazílie v roce 2020 podílela na celosvětovém vývozu vyčiněné kůže 19 procenty. Z tohoto množství šlo 41 procent do Číny a 36 procent do Itálie. Obě země jsou světovými centry módního průmyslu. 

brazil deforestation2 profimedia 0146492368

Takhle to vypadá, když začnete "kácet" deštný prales (zdroj: Profimedia)


Celý problém se do hledáčku pozornosti dostal v roce 2019, kdy se začaly šířit snímky požáru deštných pralesů, které někdo založil za účelem vykácení půdy pro zemědělství. Společnost Louis Vuitton následně oznámila, že věnuje 11 milionů dolarů na boj s požáry v Amazonii, a společnosti H&M a VF Corporation, které vlastní módní značky Timberland a Vans, se zavázaly, že budou nakupovat brazilskou kůži jen v případě, že nebude pocházet právě z takových vykácených planin.

Vlivem módního průmyslu na mizení deštných pralesů se zabývá studie "Nikam se neschováš: Jaký je vztah mezi módním průmyslem a ničením amazonských deštných pralesů" od neziskové organizace Stand Earth a její výzkumné pobočky Stand Research Group (S. R. G.). Výzkumný model je jednoduchý. Abyste zmapovali pohyb kůže z Jižní Ameriky po celém světě, stačí vám na to údaje z celních úřadů. Zprávu vydala Stand Earth ve spolupráci s neziskovkou Slow Factory, která se zabývá vztahem mezi změnou klimatu a kulturou, a aktivistickou skupinou Model Mafia.

Kabelka jako problém

Společnost S. R. G. analyzovala téměř 500 000 brazilských celních záznamů a porovnala je s údaji od zpracovatelů kůže v Číně, Vietnamu, Itálii a dalších zemích, které dodávají kůži právě pro značky Louis Vuitton, H&M, VF Corporation, Nike, Prada, Adidas, Tapestry a Zara. Spojitost mezi vývozci masa a kůží a módními společnostmi je tak velmi jednoduše vysledovatelná. To samozřejmě nedokazuje, že vaše kabelka je vyrobena z "kontaminované kůže", což je termín, který S. R. G. používá pro kůži z vypálených jihoamerických planin. Čím víc má ale výrobce vaší kabelky vazeb na společnosti, které se na odlesňování podílejí, tím vyšší to riziko je, říká Greg Higgs, hlavní výzkumník studie. 

Kůže se totiž u zpracovatelů třídí hlavně podle kvality, nikoli podle země původu. Proto je pro módní značky relativně obtížné zajistit, aby kontaminovanou kůži nepoužívaly. Spousta módních firem si problém uvědomuje a samy hovoří o tom, že zavedly taková opatření, aby využívání kontaminované kůže zabránily. A jejich opatření se v této chvíli úřadům jeví jako dostatečná, což potvrdily i externí audity.

Certifikáty a jejich limity

Jednou z nejčastěji citovaných certifikačních autorit je Leather Working Group (L. W. G.). Založily ji společnosti Nike, Adidas a Timberland a zaměřuje se na certifikaci koželužen na základě ukazatelů environmentální odpovědnosti. Podle Grega Higgse je však potřeba jít v dodavatelském řetězci ještě o stupeň hlouběji a zaměřit se na jatka, protože právě ta nemají žádný spolehlivý způsob, jak zjistit, že jim farmáři nepřivážejí dobytek z kontaminovaných míst, tedy pastvin, které stojí na místě dříve vypálených deštných pralesů. Běžnou praxí je také praní kontaminovaného dobytka (něco jako praní špinavých peněz), což je postup, kterým se dodavatelé snaží obejít přísné regulace. 

Společnost L. W. G. netvrdí, že její certifikace zajistí čistý původ kůže, ačkoli na svých internetových stránkách uvádí, že je to součástí její "vize do budoucna". „Náš přístup spočívá ve využití důvěryhodných satelitních monitorovacích systémů třetích stran. Spoléháme také na vládní úsilí o řízení závazků týkajících se odlesňování, pokud jsou k dispozici,“ napsal zástupce společnosti L. W. G. A právě "spoléhání na vládu" může být dost falešné. V roce 2019 se stal brazilským prezidentem Jair Bolsonaro, jedním z jeho předvolebních slibů byl i závazek týkající se ochrany Amazonie. Přitom od jeho nástupu do funkce přišla země o lesní pralesy, jejichž plocha je větší než rozloha Belgie

Po zveřejnění zprávy S. R. G. byly společnosti Adidas, Nike a Tapestry požádány o komentář. Všechny poukázaly na certifikáty, které jejich dodavatelé obdrželi od L. W. G. Mluvčí společnosti Tapestry dodal, že požaduje, aby "dodavatelé odebírající suroviny z Brazílie písemně potvrdili", že nepoužívají kůže ze zvířat chovaných na odlesněných územích. Společnost LVMH uvedla, že Louis Vuitton, Fendi a Marc Jacobs, tedy tři značky, které vlastní a které jsou ve zprávě uvedeny, "nespolupracují s přímými a nepřímými dodavateli v Brazílii a v posledních dvou letech odebírají 100 % surových kůží z jiných zemí". Mluvčí H&M uvedl, že značka spolupracuje s neziskovou organizací Textile Exchange, která se zaměřuje na vyšší využití materiálů s nižší ekologickou stopou. Prada, VF Corporation a Zara na žádosti o komentář nereagovaly.

Co dál?

Ochránci přírody i zástupci módního průmyslu se shodnou na jednom: dodavatelský řetězec v módě lze podrobně sledovat jen velmi obtížně. Chov, porážka a stahování dobytka z kůže může probíhat v jedné zemi, zpracování kůže v jiné a výroba oděvů v další. Podle Jasona Kibbeyho, výkonného ředitele společnosti Higg, která pomáhá značkám měřit jejich dopad na životní prostředí, do rovnice vstupují také náklady na sledování environmentálního dopadu. „Někdy mohou být náklady na trasování původu kůže stejně vysoké jako kůže sama.“

Pokud módní průmysl řekne: 'Tohle už nebudeme tolerovat' a bude zpětně tlačit na své dodavatele, může to vyvolat dominový efekt a může to být opravdu úspěšné.

Metoda sledování celních výkazů v mezinárodním obchodě, kterou použila společnost S. R. G., je důvěryhodným přístupem pro hodnocení dodavatelského řetězce, uvedla Aynur Mammadova, výzkumná pracovnice na Padovské univerzitě, která provádí nezávislý výzkum souvislostí brazilské kůže s odlesňováním. V současné době však podle ní mnoho společností tvrdí, že kůže je vedlejším produktem masného průmyslu, čímž přesouvají vinu za kácení lesů na potravináře.

Mammadova však dodává, že v loňském roce vynesla kůže brazilským jatkám 1,1 miliardy dolarů. Přesnější by bylo označovat je jako "další" a nikoli "vedlejší" produkty, řekla. Výzkumníci S. R. G. uvedli, že cílem není poškodit nebo upozornit na žádnou konkrétní společnost, ale spíše nabídnout značkám více informací o jejich dodavatelských řetězcích. „Rozhodně se nejedná o studii, v níž bychom značky stavěli proti sobě,“ řekla Angeline Robertsonová, výzkumnice S.R.G.

Související…

Odbornice na udržitelnost: Pomalá móda nemusí být drahá. Záleží na výrobci
Milada Kadeřábková

foto: Profimedia, zdroj: New York Times

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...