fbpx

Před dvěma lety vypukl tragický požár na ruské hlubinné ponorce Lošarik. Svět začalo zajímat, k čemu měla sloužit. Nyní se dává skládanka dohromady. Ponorka zřejmě zkoumala podmořské datové kabely

Zveřejněno: 12. 4. 2021

Může se to zdát trochu zpátečnické, ale i ve světě internetu, různých cloudů a satelitního spojení proudí naprostá většina informací podmořskými kabely. Podle odhadů amerických odborníků takto proudí asi devadesát devět procent světových dat. Síť těchto kabelů se rozprostírá především mezi Severní Amerikou a Evropou a na druhé straně pak mezi Severní Amerikou Asií. A je nesmírně hustá. Tyto kabely přitom nejsou jen páteří mezinárodního telekomunikačního systému, ale jsou naprosto zásadní pro mezinárodní finanční systém i pro světovou globální infrastrukturu. Proto vlastně není zas až tak překvapivé, že se i o tuto „podmořskou datovou síť“ zajímají Rusové.

Narušení této datové sítě může mít totiž dalekosáhlejší dopad, než měl nedávný incident v Suezském průplavu. A nemusí se jednat o fyzické narušení. I u optických kabelů po určité vzdálenosti datový signál klesá. Každých osmdesát kilometrů musí být tedy signály znovu zesíleny prostřednictvím takzvaného regenerátoru, Ty představují slabinu kabelů, protože každé vlákno musí být zesilováno zvlášť. Pak už je jejich „narušení“ jen otázka užité techniky a šikovnosti narušitele.

Špióni pod vodou

Rusko v současné době investuje velké prostředky, aby něčeho takového, jako je odposlech komunikace probíhající v podmořských kabelech, bylo jeho námořnictvo schopné. O své zkušenosti s ruskými podmořskými špióny se v roce 2020 podělil s časopisem Forbes Aaron Amick, odborník na sonary, jenž na počátku 90. let sloužil na palubách ponorek amerického námořnictva. Tyto ponorky měly za úkol mimo jiné sledovat podmořské operace ruského námořnictva a jeho aktivity kolem podmořských kabelů.

Do flotily GUGI patří nejen miniponorky a jejich nosiče, ale i množství dalších podvodních autonomních prostředků. A patří sem třeba i supermoderní drony, ale také hladinové lodě.

K dosažení kabelů na mořském dně mají podle Amicka Rusové miniponorky na jaderný pohon, které se mohou potopit do velkých hloubek. Jsou známy pod ruským výrazem atomnaja glubokovodnaja stancija (AGS), ale v zásadě to jsou špionážní ponorky. Nejznámějším příkladem je Lošarik, v němž 1. července 2019 zahynulo při požáru 14 námořníků. AGS mají lyžiny, které ponorce zaručují stabilitu na mořském dně, a manipulační paže pro práci s kabely. Miniponorky AGS se ale samy do cílové oblasti nedostanou, jsou tam vždy neseny masivní hostitelskou ponorkou. Rusko má v současné době dvě. Jde o nejmodernější ponorky třídy Delta. Mají nemagnetický trup, pod nímž mohou nést balistické rakety, nebo právě miniponorky. Ponorka-nosič je s AGS v kontaktu, i když je miniponorka „mimo palubu“, a poskytuje jí krytí. Miniponorka může samostatně pracovat několik dní, než „zakotví“ zpátky pod břichem mateřské ponorky.

Amick měl ovšem možnost tyto operace pozorovat na počátku 90. let, Rusko od té doby pokročilo mnohem dál. Zahájilo například operační plavby s novější a větší hostitelskou ponorkou Belgorod, která je určena pro špionážní i útočné speciální úkoly.

Tajně v hlubinách

Námořnictvo Ruské federace každopádně nezahrnuje vše, čím Rusko na vodě i pod ní disponuje. Existuje tu i Hlavní ředitelství pro hlubinný výzkum, tedy Glavnoe Upravlenie Glubokovodsk Issledovanii (GUGI), tedy jakési „tajné“ námořnictvo. To je sice zařazeno pod ministerstvo obrany, ale jeho řízení je v rukách tajné služby GRU, konkrétně hlavní správy rozvědky. Ředitelství bylo založeno v roce 1976 a od té doby existuje po administrativní i provozní stránce odděleně od zbytku ozbrojených sil.

Jeho zaměstnanci a plavidla jsou na samostatných základnách držených odděleně od jiných vojenských zařízení. Mimochodem, ředitelství velel do nedávna viceadmirál Alexej Vitalijevič Buriličev, který se vyznamenal v roce 1996 jako velitel ponorky K-154 Tigr při špionážní misi u pobřeží USA, za což dostal nejvyšší možné vyznamenání Hrdina Ruské federace. Buriličev mimochodem zemřel v listopadu 2020 na covid-19. GUGI má každopádně dodnes široké zaměření od oceánografického průzkumu po umístění a údržbu hlubinného vojenského zařízení včetně systémů detekce ponorek. Průzkum podmořských kabelů už tedy nemůže být žádný velký problém. 

Příliš zvědavý Jantar

Do flotily GUGI patří nejen miniponorky a jejich nosiče, ale i množství dalších podvodních autonomních prostředků. A patří sem třeba i supermoderní drony, ale také hladinové lodě. Tou nejznámější je Jantar, výzkumné plavidlo se specializovaným vybavením pro podmořský průzkum. Loď zároveň slouží jako základna pro miniaturní robotické ponorky, které mají možnost ponoru až do šesti kilometrů. No a Jantar má dokonce i podle ruských oficiálních zdrojů zařízení, která se mohou připojit k podmořským kabelům.

V únoru roku 2020 objevilo brazilské námořnictvo ruskou loď Jantar poblíž podmořských kabelů u Rio de Janeira. Posádka Jantaru s Brazilci nekomunikovala a navíc vypnula systémy identifikace lodí. 

Jeho první mise v roce 2015 vedla k pobřeží Kuby u zálivu Guantánamo, následující léto kotvila u grónského hlavního města Nuuk. Do té doby na jejích plavbách nebylo zas až tak nic podezřelého. V říjnu roku 2016 ovšem nařídila syrská telekomunikační společnost opravu kabelu, který zajišťuje připojení k internetu několika zemím, včetně Sýrie, Libye a Libanonu. Jantar dorazil „shodou náhod“ do oblasti den před zahájením prací a odplul dva dny před jejich ukončením.

V listopadu 2016 zaznamenali provozovatelé výpadky v provozu kabelu, spojujícího země Perského zálivu. Jantar byl opět na místě a několik dní kotvil nedaleko íránského přístavu Búšehr, kde je kabel z moře vyveden na břeh. V roce 2017 se Jantar pohyboval ve východním Středomoří poblíž podmořského kabelu, který spojuje Izrael s Kyprem. V únoru roku 2020 objevilo brazilské námořnictvo ruskou loď Jantar poblíž podmořských kabelů u Rio de Janeira. Posádka Jantaru s Brazilci nekomunikovala a navíc vypnula systémy identifikace lodí. Koncem března 2020 pak ruská loď kotvila v zálivu Baie de Seine u francouzských břehů. Tady vyčkávala na premiérovou plavbu francouzské supermoderní ponorky Suffren, která vyplula z Cherbourgu.

Jantar má každopádně v dohledné době dostat dvě sesterské lodě, což je zřejmě dokladem toho, že boj o informace se začíná přitvrzovat. V podmořských kabelech se toho dá dost najít. Vlastně nějakých 99 procent veškeré komunikace. A to už i takovému Rusku stojí za ponor. I kdyby ty kabely mělo třeba jen na pár dnů odpojit. 

Související…

Záhada 14 mrtvých z ruské ponorky: Jaké katastrofě námořníci zabránili?Před 50 lety došlo pod vodou k podivuhodnému souboji technologiíZáchranné akce v plném proudu, ponorka má ale malé šance

foto: Shutterstock, zdroj: Forbes

Tipy redakce

Může palivo budoucnosti vyrobit slunce? Mohlo by. Na bázi fotosyntézy

Může palivo budoucnosti vyrobit slunce? Mohlo by. Na bázi fotosyntézy

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je...

USA v záplavě fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

USA v záplavě fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...