fbpx

Proces testování není dobře řízen, za největší chybu považuju rozvolňování loni v prosinci, každá vakcína je dobrou vakcínou, říká poradce prezidenta a bývalý ministr zdravotnictví

Zveřejněno: 22. 3. 2021

Epidemiolog, voják, ministr zdravotnictví, poradce premiéra a současný poradce prezidenta Roman Prymula si jako fotbalový fanoušek samozřejmě nemohl nechat ujít ani vypjatý zápas Evropské ligy ve Skotsku. „Bylo to velmi vyhrocené utkání a já osobně nejsem příznivcem fyzického fotbalu. Tenhle navíc zaváněl snahou o likvidaci soupeře, který vás poráží v domácím prostředí.“ Láska k fotbalu ho ostatně před měsícem stála post premiérova poradce.

Fotografie zastánce tvrdé proticovidové linie z VIP tribuny na domácím zápase Slavie už byla pro veřejnost i pro předsedu vlády příliš. „Asi čtvrt hodiny po zápase jsem dostal sms od pana premiéra, kterému se to celé velmi nelíbilo. Já jsem na to zareagoval tak, že jsem řekl ,končím‘. On na to, že OK,“ řekl Roman Prymula.

Dodnes ho ale celá kauza mrzí: „Několik měsíců jsme usilovali o to, aby sportovní akce mohly pro testované probíhat a abychom život trochu rozvolnili. Ta akce byla oficiálně schválená a já jsem se i díky tomu masmediálnímu honu rozhodl, že nechci společnost polarizovat.“

Vy jste v současné době poradcem prezidenta republiky Miloše Zemana... Jak vlastně vaše práce pro něj vypadá?

Jsem neplaceným poradcem, s prezidentem komunikujeme úplně na jiné bázi než s premiérem. Mým úkolem je dělat svodku, jak probíhá epidemie, která opatření zabírají a která ne, taky připravuju podklady pro různá jednání a strategie. U premiéra jsme se vídali často, s prezidentem se vídám jednou za týden či čtrnáct dní. 

Na českém trhu je několik různých vakcín, vy jste se na CNN Prima News vyjádřil, že Sputnik V, který tady nemáme, je lepší než AstraZeneca...

To je pravda, ale neměli jsme k dispozici výsledky klinických studií a celý proces dovozu se zpolitizoval. Teď už je to ale jedno, v současné době je už kontraproduktivní se o Sputnik snažit, protože pokud by někdo přivezl jen několik tisíc dávek a dovezl by je za měsíc, tak to neřeší problém. Nepochybně je ale pravda, že každá vakcína je dobrá. Rozdíly mezi nimi jsou natolik "zanedbatelné", že je určitě lepší očkovat jakoukoliv z bezpečných imunogenních vakcín než neočkovat žádnou.

Já osobně považuju za rozhodující chybu začátek prosince. Tehdy jsme se dostali na relativně nízká čísla a stačilo vydržet čtrnáct dní, abychom byli pod 1 000 případů denně.

Například čínský Sinopharm je velmi bezpečná vakcína. Je připravena tou nejjednodušší technologií, tedy zabitím toho viru samotného. Je to mimo jiné stejný postup, který chtěli naši vědci využít v projektu české vakcíny. Jeho imunogenní odpověď ale není příliš silná, takže se vakcína musí přeočkovat. A my jsme v situaci, kdy nejsme schopni proočkovat ani to základní penzum populace, natož abychom po šesti měsících přeočkovávali. Rozhodně je ale i ta čínská vakcína bezpečná vakcína, byla použita v řadě zemí světa, zvláště v arabském světě.

Podle premiéra bychom měli za měsíc očkovat až sto tisíc vakcín denně. Budeme pak mít už klid? 

Nejsem si jist, jestli se dá spolehnout na to, že budeme schopni očkovat sto tisíc vakcín denně. My ty dodávky nemusíme dostat, což se už v minulosti xkrát stalo. Také bychom museli zvednout očkovací kapacitu ze sedmatřiceti tisíc na sto až sto padesát tisíc očkovaných, což je řádově někde úplně jinde.

 

V Česku je sice nedostatek vakcín, ale přitom se s nimi dost čile obchoduje na černém trhu. Jak je to možné, že se tady objevují nabídky na statisíce vakcín? Odkud se vzaly?

Na černém trhu dominuje vakcína AstraZeneca. Ta společnost očekávala, že bude dlouhou dobu první a možná i jediná, což se nestalo. Byli předběhnuti dvěma konkurenty. AstraZeneca vyrábí vakcínu v mnoha zemích světa, a proto, aby vyhověla evropské licenci, má závod v Bruselu a v Británii. Ty vakcíny, které se nabízejí na černém trhu, jsou z jiných závodů, například z Indie, kde se vyrábí pro Austrálii, Oceánii a Asii...

Byla připravena také poměrně velká dodávka pro Afriku, ale tam se tato choroba nepovažuje až za takový problém. Takže se na světovém trhu pohybují přebytky a překupníci je vozí různě po světě.  

Od pondělí 22. března by se mělo testovat na antigeny i ve firmách do 10 zaměstnanců. Je na trhu dostatek kvalitních testů? Ústav organické chemie a biochemie testoval dostupné výrobky na českém trhu a byly tam rozdíly v účinnosti v desítkách procent, což celé testování do značné míry znedůvěryhodňuje.

Na trhu je testů dostatek, bohužel je jich až příliš mnoho. Proces je živelný a není státem úplně dobře řízen. Často se nakupují testy s citlivostí dvacet až třicet procent, čili prakticky nepoužitelné. Další věc je komplikovaný odběr vzorků. Ty by se měly odebírat štětičkou z nosu, což vyžaduje zdravotnický výcvik nebo školení. Pokud by to dělal každý, záchytnost by byla žalostná. 

Loni jsme byli best in covid, letos jsme taky "best in covid", ale na opačném pólu. Podle mnohých za to můžou loňská předčasná rozvolňování. Co na to vy jako vyhlášený zastánce tvrdé linie?

Nedokázali jsme udržet jednotnou linii. A teď nemyslím restriktivní linii, ale setrvalý názor na věc. My jsme kličkovali chvíli doleva a chvíli doprava a pak samozřejmě jsou ty výsledky horší, než když jedete jakoukoliv přímou cestou. Ten zásadní problém byl skutečně v tom, že se na sklonku léta podcenil fakt, že po letní sezóně dochází k nárůstu vlny. To se ještě podařilo v říjnu zkompenzovat, ale já osobně považuju za rozhodující chybu začátek prosince. Tehdy jsme se dostali na relativně nízká čísla a stačilo vydržet čtrnáct dní, abychom byli pod 1 000 případů denně.

Roman Prymula

Český vojenský lékař, vědecký pracovník, politik a od 1. března 2021 poradce prezidenta republiky Miloše Zemana. Od listopadu 2020 do února 2021 působil jako poradce premiéra Andreje Babiše pro zdravotnictví. Od září do října 2020 byl ministrem zdravotnictví České republiky. yl prvním aktivním politikem v polistopadové historii ve vládní funkci, který obdržel nejvyšší české státní vyznamenání, Řád Bílého lva.

Místo toho se před Vánoci populisticky rozvolnilo a dnes se to brzdí už jen velmi komplikovaně. Je to velmi bolestivé, velmi drahé, máme totálně zaplněné nemocnice, kde nemohou být lidé, kteří potřebují klasickou péči. Celý systém je v obrovské křeči, ze které se snažíme vymanit. Brzdit to je, nechci říct téměř nemožné, ale velmi komplikované. Je jasné, že se ten přístup bude muset změnit. Že se budeme muset koncentrovat na očkování a ne na takováto plošná opatření.

Alespoň částečný návrat do normálu slibují covidpasy. Své naděje k nim upínají například aerolinky nebo státy jako Španělsko či Itálie, které se ze všech sil snaží zachránit sezónu dovolených. Projekt ale vzbuzuje ostré kontroverze, kritici mu vyčítají, že vytváří kategorie "horších" a "lepších" lidí...

Ve chvíli, kdy většina populace nemá šanci být očkována, s těmito námitkami souhlasím. Ale až bude šance většinu lidí proočkovat, až to bude opravdu jen na dobrovolném rozhodnutí, jestli se dát očkovat či ne, pak je covidpas zcela na místě. Navíc, pokud bychom ho měli v mobilu, pak by bylo všechno jednodušší. Nedokážu si představit, jak s sebou na letiště tahám vytištěné nejrůznější certifikáty... 

Pokud samozřejmě někdo nechce cestovat a chce zůstat doma, tak není důvod, aby si ten covidpas dělal, ale ti, kteří chtějí žít normálním způsobem, chtějí chodit za kulturou a za sportem, cestovat, těm to přinese velké výhody a z tohoto úhlu pohledu to vítám. A nevidím to jako polarizaci společnosti. My jsme bipolární naprosto ve všem. Někdo má auto, někdo nemá, někdo chodí na vysokou školu, někdo nechodí nikam... Bipolární jsme stále.

Co bude Roman Prymula dělat, až se covid podaří zkrotit? Za jak dlouho se dostaneme na úroveň, kdy bude možné si říct, že "je to už opravdu na dobré cestě"? Proč se nemusíme bát, že by nám praktičtí lékaři dali neprověřenou vakcínu od překupníků? Poslechněte si v podcastu na platformách SoundCloud, Spotify, Apple Music, Google Podcasts. 

Související…

Virolog Libor Grubhoffer: Nejde jen o nás nebo o EU. Očkování je zájem celé planetyKoronavirus? Ten už asi nikdy nezmizí, říká biochemička Michaela BebováTak vakcínu bychom už měli. Jak ji ale dostat k lidem a do lidí?

foto: Autor

Tipy redakce

Může palivo budoucnosti vyrobit slunce? Mohlo by. Na bázi fotosyntézy

Může palivo budoucnosti vyrobit slunce? Mohlo by. Na bázi fotosyntézy

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je...

USA v záplavě fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

USA v záplavě fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...