fbpx

Z bezpečnostních důvodů bych zavedl restrikce těch, kteří se nechtějí podílet na vytváření kolektivní imunity, říká šéf Biologického centra Akademie věd

Zveřejněno: 6. 2. 2021

To, že proti covidu je vakcína nejúčinnější metodou, je fakt, který dnes zpochybňuje už jen malá část lidí. Ostatně, aféry s předbíháním v pořadníku těch, kteří mají na očkování nárok, a veřejný odsudek jejich aktérů jsou výmluvnější než všechny antivaxerské fake news weby. Proč je ale cesta z toho průšvihu, ve kterém se už skoro rok nacházíme a ještě nějakou dobu nacházet budeme, tak komplikovaná? Dokážeme závody o covidovou vakcínu vyhrát? Proč je jí vlastně všude nedostatek? „Žádné zpoždění v tomto případě není přijatelné,“ říká v dalším vydání Flowcastu šéf Biologického ústavu Akademie věd a přední český virolog Libor Grubhoffer. „Pevně doufám, že nakonec všechny ty peripetie povedou k tomu, že budeme mít dostatek očkovacích látek, abychom na sklonku léta mohli dosáhnout té kýžené mety, která bude představovat kolektivní imunitu. To znamená, že proočkujeme minimálně 65 až 70 procent populace.“ 

Svět už nikdy nebude jako dřív, s tím se musíme smířit. To ale neznamená, že lidstvo bude už navždy žít ve strachu a že už nikdy roušky nesundáme. „Nebude to stále ještě život bezstarostný, ale bude bez té úzkosti, která nás v současné době opět zachvacuje,“ říká Libor Grubhoffer.

Celý ten projekt byl od samého začátku velmi naivní. Česká republika do něj chtěla investovat několik desítek milionů. A za to se žádná velká díra do světa nedá v oblasti vakcín udělat.

S panem profesorem se shodneme i v tom, že některé změny mohou být docela pozitivní. Lidé se třeba kromě jiného naučí zakrývat si ústa, když kýchají, nebo přestanou ohmatávat v samoobsluze rohlíky. „Uvidíme, jaká bude také solidarita lidí, kteří ještě nejsou rozhodnuti, nebo jsou dokonce odpůrci očkování, aby se připojili a vyjádřili solidaritu, kterou, málo platné, kolektivní imunita, jež má být navozena plošným očkováním, vyžaduje,“ dodává virolog a naráží tak na jeden z nejdůležitějších problémů v boji s virologií: na dezinformace a předsudky.

„Mám na to poměrně jasný názor. Já se opravdu všechno snažím vidět z hlediska lidstva, lidského společenství a solidarity, v zájmu naší budoucnosti. Přikláním se k tomu, abychom si právě z těchto zásadních bezpečnostních důvodů zachovali maximální opatrnost a určité restrikce s tím spojené zavedli,“ říká Libor Grubhoffer.

Naivní český vývoj

V loňském roce se zdálo, že se vakcínu snaží vyrobit každá větší firma, dnes se skloňuje několik názvů pořád dokola. Proč jí je neustále nedostatek a co ovlivňuje její cenu? „Je to nepochybně záležitost obchodní politiky, vyjednávání a vztahu mezi těmito velkými hráči na poli farmaceutického výzkumu a výroby,“ říká Libor Grubhoffer.

Vakcína se měla vyvíjet i v Česku, s velkou slávou to oznámil bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ovšem provedl to poněkud nešťastně a zřejmě zůstalo (pokud vůbec) jen u onoho vývoje. „Řekl tehdy, že se bude jednat o levnou inaktivovanou vakcínu, žádná velká věda. V tomhle případě jde o virové vakcíny, kdy ten divoký virus je pomnožen, následně zabit a po přečištění se formuluje do očkovacích dávek a používá jako neškodný, protože není živý,“ říká Libor Grubhoffer. „Celý ten projekt byl od samého začátku velmi naivní. Česká republika do něj chtěla investovat několik desítek milionů. A za to se žádná velká díra do světa nedá v oblasti vakcín udělat. Navíc inaktivované vakcíny jsou vlastně z biotechnologického hlediska ty nejstarší formy vakcín a mají celou řadu negativních vlastností,“ říká Libor Grubhoffer.

Trénovaná imunita

Vakcíny, kterými se dnes (i když ne tak intenzivně, jak bychom si přáli) očkuje v Evropě, patří mezi moderní látky třetí a čtvrté generace, založené na genetickém inženýrství. „Molekulární genetika dnes dokáže úplné zázraky, poslední generace vakcín dokonce nepracuje vůbec s původcem nemoci,“ říká Libor Grubhoffer, ale upozorňuje, že i tato metoda má svá pro i proti. „Každá z těch generací vakcín má své výhody a nevýhody. U první generace se domníváme, že síla imunitní odpovědi nebude velká – ovšem například vakcína proti klíšťové encefalitidě je také vakcínou první generace, je ale vysoce pročištěná, kvalitní a bezpečná.“ 

Bylo by ideální, kdybychom měli dostatečnou škálu různých vakcín a mohli ušít očkovací kúru každému na míru dle zdravotních dispozic.

Moderní vakcíny navíc ani nepracují s virem, ale velmi zjednodušeně řečeno učí organismus, jak se chovat, až se s virem opravdu setká. De facto, jako když posadíte pilota do trenažéru Boeingu 737 a teprve poté ho pustíte do dopravního letadla. „Imunita se u poslední generace vakcín trénuje jako systémová, celotělová imunita. Genetické informace se nepřenášejí do lymfatických uzlin, které jsou přirozenými lokálními centry imunity, ale do dýchacího systému. Sleduje přesně cestu přirozené infekce, která se do těla dostává právě dýchacími cestami,“ dodává Libor Grubhoffer.

CovidPass aneb Jak z toho ven

Všichni se samozřejmě těšíme na to, až se zase začne normálně žít, ale takové jako předtím už to nikdy nebude. Jednou z možností, o které se stále více hovoří, je například zavedení takzvaného covidpassu, se kterým vás pustí třeba do kina, hospody nebo na fotbal. A právě tato informace mnohé rozlítila. Hovoří se o omezování osobní svobody, výhradě svědomí, zavádění dvou kategorií občanů. „Já vím, že se nám to nelíbí, ale biologická rizika mohou mít v lidské společnosti zásadní, až fatální dopad,“ říká Libor Grubhoffer.

Libor Grubhofer

Virolog a biochemik, ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích. Je spoluzakladatelem a koordinátorem přeshraničního studijního programu Biologická chemie mezi Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Keplerovou univerzitou v rakouském Linci. Emeritní rektor Jihočeské univerzity a děkan její Přírodovědecké fakulty. Je členem Učené společnosti ČR.

„A my jsme možná trochu zapomněli na to, že nemoci, proti kterým jsme se museli očkovat a navíc to prokazovat, už tu samozřejmě byly. Když jsem v roce 1992 přijel do USA na studijní pobyt, musel jsem doložit, že mám imunitu, že jsem buď prodělal spalničky, nebo že jsem očkován. Protože spalničky byla pro společnost na severoamerickém kontinentu, a nejen tam, hrozba nejvyššího stupně. Teď se nejedná o naše české zájmy, středoevropské zájmy, zájmy zemí EU. Vůbec ne. Teď se jedná o zájmy celého lidstva na naší planetě,“ dodává Libor Grubhoffer.

Chcete se dozvědět, která z vakcín je nejmodernější? Zda se nová vakcína Novavax může vyrábět v Česku? Která z vakcín je ta nejmodernější, čtvrté generace, a která patří k těm nejstarším? Jak by měla společnost reagovat na antivaxery a odmítače očkování? Jak s pomocí technologií vrátit život do normálu? 

Poslechněte si rozhovor s Liborem Grubhofferem v novém Flowcastu na platformách Spotify, Apple Podcasts nebo SoundCloud.

Související…

Proč je výroba vakcíny tak pomalá? Zdržují ji dodavatelé substancí i lahviček
Eva Doležalová
 

foto: Autor, zdroj: Libor Grubhoffer, Biologické centrum AV ČR

Tipy redakce

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Na konci devatenáctého století představovaly elektromobily špičku tehdejší...