fbpx

S ministrem zdravotnictví jsme se bavili o nové aplikaci, jež umí trasovat kontakty nakaženého, o nadcházejícím podzimu a jeho rizicích, o tom, že plošná opatření kvůli koronaviru snad už nenastanou, a to všechno jsme zvládli i přes to, že je Adam Vojtěch v karanténě

Zveřejněno: 3. 9. 2020

Zpráva o tom, že musí do karantény, zastihla ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha prakticky den poté, kdy představil novou aplikaci eRouška 2.0. Ta by měla nahradit původní verzi, která měla třeba u iPhonů zásadní nevýhodu. Pokud jste měli telefon v úsporném režimu, tedy se zapnutým spořičem obrazovky, tak aplikace prostě nefungovala. Google a Apple se ale nakonec shodly na společném protokolu pro obě aplikace, závada byla odstraněna a s novou verzí eRoušky přišel i další bonus.

Česká eRouška bude komunikovat i s aplikacemi v ostatních zemích. „Pokud český občan jede se svou eRouškou třeba do Německa, tak je aplikace v jeho telefonu schopna komunikovat s příslušnou aplikací německou,“ potvrzuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v rozhovoru pro Flowee, který nám poskytl telefonicky přímo z karantény. Naše eroušková aplikace tedy i po tomto rozhovoru (zcela správně) mlčela.

Dá se tedy říct, že eRouška ve verzi 2.0, která přesahuje hranice Česka, už není čistě českou zbraní, ale součástí evropského protikoronavirového tažení? 

Přesně tak, protože lidé cestují, a je nutné, aby ty aplikace v jednotlivých státech spolu uměly komunikovat, což je ta výhoda. Jinak je ta aplikace založena vlastně na systému varování. Člověk, který je nakažený, tak o tom dostane informaci od krajské hygienické stanice. Dostane také určitý kód, který zadá do své aplikace, a automaticky se vygeneruje varování pro všechny jeho kontakty, se kterými se setkal. A tyhle kontakty se pak dovědí, že se setkaly s někým nakaženým. V řádu maximálně 24 hodin od vyhodnocení pozitivního testu se tak lidi, kteří mají aplikaci, dovědí, že se mohli setkat s někým nakaženým. Ta distribuce té informace je tedy velmi rychlá.

Ale už během těch 24 hodin se člověk přece jenom setkává s další řadou lidí, takže ten počet potom narůstá geometricky. To byl také jeden z argumentů, proč se eRouška moc nevyužívá.

Chytrá karanténa ale není jenom eRouška, těch aplikací je tam celá řada. Navíc je tu klasické trasování, které probíhá na základě toho, že člověk, který je nakažený, je schopen právě podle telefonu, map a dalších věcí říci, s kým a kde se setkal. Jsou to často rodinní příslušníci, jsou to nějací kolegové v práci, navíc posledních 24 hodin si člověk většinou pamatuje. A eRouška je vhodná pro ty situace, kdy člověk neví, s kým se setkal, nebo ty lidi vůbec nezná, například v MHD, když jde do divadla, do kina, tedy tam, kde je velké množství lidí. Jeden z nich může být nakažený a takto se ta informace k němu díky aplikaci dostane. A když přijde toto varování, tak člověku taky ta aplikace řekne, jak se má chovat, že má sledovat příznaky, že má upravit své chování. Ale automaticky to neznamená, že je ten člověk nakažen.

Z epidemiologického hlediska by ta pravidla měla být možná přísnější, na druhou stranu chápeme, že ekonomika musí fungovat.

Já tady tedy ani nevidím důvod, proč by to nemělo být využíváno. Bude to fungovat tak, že se krajská hygienická stanice při klasickém trasování daného člověka, ať už nakaženého, nebo toho, kdo se s nakaženým setkal, zeptá, jestli má nainstalovanou eRoušku, a pokud on řekne, že ano, tak ho stanice zaškrtne v systému, pošle mu kód a on pak díky té aplikaci může varovat všechny ostatní, se kterými se potkal. A ta aplikace varuje jen ty významnější kontakty, ne někoho, s kým jste se někde ve vteřinách míjeli. Díky systému bluetooth to aplikace umí takto vydefinovat.

To už fungovalo i v první verzi, kterou jsem měl nainstalovanou. A fungovalo to dobře.

Takhle to funguje i nadále. Pokud se potkám s někým na minutu na dva metry, tak to riziko je samozřejmě minimální, ale pokud jsem v tramvaji, stojím vedle někoho, kdo je nakažený, on na mě dýchá a jedu takhle 15 minut, tak to riziko už je samozřejmě mnohem větší.

Další nevýhoda je, že eRoušku nikomu do mobilů nevnutíte. A klasické trasování je hodně náročné na lidské zdroje. Jak to hygieny zvládají, lepší se to?

Tak já si myslím, že ano. My s nimi stále komunikujeme a pořád se snažíme ten systém vylepšovat. Je samozřejmě jasné, že v řadě věcí ten systém v takto robustní formě stavíme ještě pořád na zelené louce. Krajské hygienické stanice takto nebyly zvyklé pracovat i pro ně je to něco nového. Ale postupně se snažíme ten systém chytré karantény celkově vylaďovat. Opravdu to není jedna aplikace eRouška, je to o využívání dalších mnoha systémů, které  propojujeme. My vlastně takto elektronizujeme zdravotnictví v přímém přenosu.

Všechny ty věci, které děláme, tedy propojení krajských hygienických stanic, laboratoří, nemocnic, sdílení dat a tak dále, tak to jsou věci, které tady nikdy nebyly. A my jsme tyhle systémy museli za pár měsíců vytvořit. Je jasné, že ne všechno ještě funguje úplně stoprocentně, ale jsem přesvědčen, že jsme za těch posledních pár měsíců udělali velký krok dopředu.

Ministerská pracovní skupina, která má na starosti boj s nemocí covid-19, nově spadá pod hlavní hygieničku paní Jarmilu Rážovou. Je to dobré řešení? Jako hlavní epidemioložka tak má přece mnohem víc práce i odpovědnosti.

Já si myslím, že je to dobře, protože hlavní hygienik je ze své pozice obecně odpovědný za řízení systému ochrany veřejného zdraví, má pod sebou příslušnou sekci. Já jsem považoval za nutné to rozhodování sjednotit tak, aby nebyly různé paralelní skupiny, které měly vlastně svá stanoviska a názory, které nebyly projednány napříč. Ty názory se přece musí někde scházet, takže si myslím, že je to teď jasně a srozumitelně pod paní hlavní hygieničkou, která je šéfkou integrovaného centrálního řídícího týmu chytré karantény. Pod ní pak vlastně spadají veškeré odborné skupiny, které svá stanoviska finálně sjednocují. Ona pak to stanovisko schvaluje a předkládá mně k rozhodnutí. Je to podle mě zcela srozumitelné a na místě. Hlavní hygienik je ze své pozice skutečně za tuto oblast primárně odpovědný.

Jenže paní Rážová je teď s nemocí covid v karanténě. Jde o to, jestli těch pravomocí a odpovědnosti nemá moc. Jak na tom oba vlastně aktuálně jste?

Paní hlavní hygienička je v izolaci, ale funguje online, ten její průběh nemoci je prozatím relativně lehký, takže standardně komunikujeme online. Já sám nemám žádné příznaky a negativní test, takže uvidím, jak to dopadne. Koronavirus je bohužel zejména v Praze na vzestupu. Paní Rážová byla součástí týmu, takže těch kontaktů tam bylo poměrně hodně. Uvidíme, jak dopadnou výsledky u kolegů.

Všem přeji samozřejmě brzké uzdravení, ale napadá mě otázka: V čem jsme tedy teď na podzim poučenější než na jaře?

Určitě je dneska už ta zkušenost větší, a to i z hlediska fungování a případného nastavení nemocnic, pokud by docházelo k nějakému výraznému nárůstu počtu pacientů. To jsme si na jaře vyzkoušeli a už víme, jak kovidové jednotky vytvořit, jak nastavit určité filtry pro vstup do nemocnic a podobně. Pokud jde o ochranné prostředky, tak i tady už po té jarní zkušenosti víme, jaká je řekněme krizová spotřeba těch ochranných prostředků, kolik jich reálně potřebujeme. To jsme si na začátku samozřejmě nedokázali reálně představit. Myslím si, že ani samotné nemocnice nedokázaly tu potřebu odhadnout. A dneska už mají samy nemocnice vytvořeny krizové zásoby ochranných prostředků. Aktuálně se ještě řeší ony železné zásoby Správy státních hmotných rezerv, kde aktuálně probíhají nákupy. Takže i v tomhle směru jsme ponaučenější, zkušenější. Nějaký zásadní nedostatek těchto ochranných prostředků by tedy teď na podzim přijít neměl.

Adam Vojtěch

Ministr zdravotnictví České republiky je původem z Jižních Čech. Vystudoval Fakultu sociálních věd a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, pracoval na různých pozicích ve státní správě i v diplomacii. Ministrem zdravotnictví je od prosince 2017. Aplikaci eRouška představilo jeho ministerstvo na jaře roku 2020 jako jeden z bodů Chytré karantény, aplikace se však potýkala s technickými problémy. Současná verze 2.0 již vychytala nedostatky a umí spolupracovat s obdobnými zahraničními aplikacemi. Adam Vojtěch je i s ohledem na chytrou karanténu optimista a myslí si, že totální lockdown v podobě, jakou jsme zažili na jaře, už Česku nehrozí.

To, co je velkou neznámou, je ale samozřejmě otázka, jak se ten virus bude na podzim chovat, jak bude, řekněme, nebezpečný, jakou bude mít patogenitu, jestli bude skutečně více zasahovat organismus, zranitelné skupiny, jestli dojde třeba k většímu počtu hospitalizací... To je něco, co vlastně teď nedokážeme úplně přesně říct. Z průběhu léta se zdá, že ten dopad nebyl tak výrazný, byť bylo hodně pozitivně diagnostikovaných. Ale těch vážných případů bylo poměrně málo. Podzim bude přece jenom jiný, jde o počasí, jako každý rok tu budou další respirační viry. Je to zatím trošku neznámá. Uvidíme, jak se ten virus bude chovat, a na to pak budou navázány ty další věci, o kterých jsem mluvil.

Teď jsem byl na besedě se zástupci gastropodniků, ale i promotérů kulturních a sportovních akcí a zdálo se, že jsou s opatřeními, která platí od září, smířeni a připadají  jim rozumná. Říkali: Nebudeme si moc vyskakovat, ale nezruinuje nás to. Jak moc se s těmi pravidly může z vašeho pohledu teď na podzim hýbat?

Od začátku té fáze rozvolňování oněch velmi restriktivních jarních opatření se snažíme vybalancovat epidemiologické riziko a ekonomické hledisko. Z epidemiologického hlediska by ta pravidla měla být možná přísnější, na druhou stranu chápeme, že ekonomika musí fungovat, že musí fungovat jednotlivé segmenty ekonomiky, což je třeba i kultura, sport a podobně. Je to skutečně o nějakém kompromisu, o nějakém vybalancování oněch pravidel. Základní filozofie je taková, že už nechceme dělat razantní opatření, která by měla hlubší dopady do ekonomiky České republiky. Ale znovu říkám, bude velmi záležet na tom, jak se teď v těch následujících podzimních měsících bude situace vyvíjet.

Dá se říct, že už jsme tak připravení a máme s tou nemocí takovou zkušenost, že nám onen lockdown, který jsme zažili na jaře, už nehrozí?

Takový lockdown si už vůbec nedokážu představit. Myslím si, že to není vůbec ve hře. Dokážu si představit, a je také možné, že dojde k nějakým lokálním opatřením podle takzvaného semaforu. Ale i v takovém případě se budeme snažit, aby ta opatření byla co nejméně drastická. Všem je jasné, že život se musí vrátit do běžných kolejí, a já si myslím, že je nutné to celé onemocnění trošku destigmatizovat. Brát ho samozřejmě s určitým respektem, s obezřetností, ale my si musíme uvědomit, že tady s tím virem budeme zkrátka v následujících měsících, možná letech žít.

Musíme se tedy na něj nějak adaptovat a nemůže to mít úplně dopady do běžného života a chodu ekonomiky. Pak by asi ty důsledky byly hodně závažné. Myslím si, že na jaře byla ta opatření zcela legitimní, a to skutečně i vzhledem k tomu, že ten virus byl nebezpečnější. Podle všeho byl průraznější, u těch rizikových skupin byla větší smrtnost. Díky těm opatřením se podařilo ochránit zejména nemocnice před návalem pacientů. Ale teď už se budeme skutečně snažit být co nejvíce lokální a nedělat žádná plošná opatření.

Související…

Koronavirus ve městech: Chovejte se přirozeně a myjte si ruce, vzkazují experti
Kateřina Hájková

foto: Profimedia, zdroj: Adam Vojtěch, ministerstvo zdravotnictví

Tipy redakce

Severní magnetický pól se hýbe a pohyb se pořád zrychluje. To ohrožuje Zemi

Severní magnetický pól se hýbe a pohyb se pořád zrychluje. To ohrožuje Zemi

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...

Objevila se nová planeta v naší galaxii? Taky je možné, že jde jen o černou díru

Objevila se nová planeta v naší galaxii? Taky je možné, že jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...