fbpx

O tom, že nás čeká druhá vlna koronaviru, se mluvilo už v době největší jarní krize. Co nás tedy čeká na podzim a existuje vůbec něco, co bychom mohli označit za druhou vlnu?

Zveřejněno: 20. 8. 2020

Do našich životů se od 1. září vrátí roušky. Budeme je tedy muset nosit nejen v pražském metru, což je povinné i dnes. Zakrýt si nos a ústa bude nutné ve veřejné dopravě včetně meziměstských spojů, v obchodech, na úřadech, na poštách a při vnitřních hromadných akcích, kde bude moct být maximálně 500 lidí. Nová opatření nebudou platit v kancelářích či provozovnách se zaměstnanci ani v restauracích. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zdůvodnil opatření tím, že s novým školním rokem se budou lidé více potkávat. Tak to je beze sporu pravda. Potkávat se budou hlavně ve školách. Je to prevence před druhou vlnou, nebo druhá vlna v Evropě už nastala? Jde asi o to, jak na zvyšující se čísla nemocných kdo nahlíží.

Britský premiér Boris Johnson podle BBC varoval, že na našem kontinentu náznaky „druhé vlny“ už existují. Margaret Harrisová ze Světové zdravotnické organizace zase prohlásila, že to, co jsme zažili a zažíváme, je „jedna velká vlna“, která se neustále valí přes celý svět. Některé země, jako například Jižní Korea a Singapur, zastavily šíření viru pomocí komplexních režimů testování a sledování. Velká Británie, Francie, Španělsko a Itálie bojovaly s koronavirem pomocí omezení pohybu obyvatel, jelikož neměly nastavené tak sofistikované systémy boje s infekčními chorobami. Nyní se stále pokoušejí potlačit virovou vlnu prostřednictvím testování a sledování. K nárůstu počtu nemocných teď dochází ve Španělsku. Podle BBC se ale nemusí jednat o druhou vlnu, to spíš první vlna prolamuje obranné mechanismy. A to je zřejmě také to, co se děje u nás.

Oživení první vlny

Profesor Paul Hunter, expert na koronavirus z Norwich Medical School, tvrdí, že kdyby šlo o druhou vlnu, musel by virus mezitím úplně zmizet. A to se nikde v Evropě nestalo. Jde tedy prý spíš o oživení vlny první a to, že probíhá na místech s vysokou hustotou obyvatel v západní Evropě, není překvapením. Podle Huntera je třeba nastavit kvalitní systémy pro odhalování případů a přesvědčit veřejnost, aby hrála v boji s virem svou roli sociálním distancováním a zapojením do testovacích a sledovacích systémů.

Zpočátku pandemie se s výjimkou Německa nikde netestovalo v takovém rozsahu jako nyní. Proto je také ve statistikách více odhalených nemocných.

I když počet nakažených v Evropě roste, je třeba poznamenat, že se zatím nikde neliší od úrovní pozorovaných během vrcholu takzvané pandemie. Počty nakažených z jarního období za jednotlivé státy byly také hrubě podhodnocené, jelikož zpočátku se s výjimkou Německa nikde netestovalo v takovém rozsahu jako nyní. Proto je také ve statistikách více odhalených nemocných. Ve Velké Británii bylo podle některých odhadů během vrcholu první vlny 100 tisíc nových případů onemocnění koronavirem denně, tedy dvacetkrát víc, než v té době odhalily testy. Pokud jsou lidé testovaní pouze v nemocnicích, jak tomu bylo ve Velké Británii do konce dubna, bude prostě mnoho odhalených nemocných chybět.

Lehkovážná mládež

Je zřejmé, že úrovně infekce se v jednotlivých zemích Evropy velmi liší. Existují oblasti, kde virus prakticky neexistuje, zatímco jinde je skutečnou hrozbou. Ve Velké Británii byl nejvíce zasažen Leicester a v menší míře Blackburn, Darwen a Oldham. Ve Španělsku je na tom v posledních týdnech nejhůře Aragonie, vykazující více než 200 případů onemocnění koronavirem na 100 tisíc obyvatel. Ani Německo není imunní, v posledních týdnech byly některé oblasti uzavřeny.

Pokud lidé zůstanou ostražití, využijeme nové léčebné metody a masivnější testování, nebudou se, co se počtu mrtvých týká, jarní špičky opakovat.

V určitých oblastech virus šíří mladí lidé, kteří jsou méně náchylní k onemocnění, a tím pádem berou požadavky na potřebu sociálního distancování na lehkou váhu. Ať už jsou příčiny lokálních zažehnutí koronavirové nákazy jakékoliv, je jisté, že místní ohniska budou v dohledné budoucnosti přibývat.

Profesor Keith Neal, odborník na infekční choroby z University of Nottingham, říká, že se tyto špičky stanou součástí našeho života, ale v žádném případě nejde o „druhou vlnu“. Doplňuje, že země v celé Evropě se učí s virem žít za pomoci opatření, jako je sociální distancování a nošení roušek. A domnívá se, že pokud lidé zůstanou ostražití, využijeme nové léčebné metody a masivnější testování, nebudou se, co se počtu mrtvých týká, jarní špičky opakovat. Zdá se tedy, že nás zatím čekají drobné vlnky jako součásti první vlny, nikoliv vlna druhá. Ta může přijít až poté, co ta první definitivně odejde.

Související…

Komentář: Zavedeme roušky, zdražíme dopravu a bude vyhránoChytrá karanténa fungovat nemůže, lidé už se covidu nebojí, říká Roman ŠmuclerMonitoring splašků: K čemu slouží detekce viru covid-19 v odpadních vodách

foto: Shutterstock, zdroj: BBC

Tipy redakce

Proč se písek krade z pláží? Je to podobně cenná komodita jako voda

Proč se písek krade z pláží? Je to podobně cenná komodita jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...