fbpx

S evolučním virologem z Fakulty tropického zemědělství ČZU a Biologického centra AV ČR nejen o tom, jak probíhá přenos koronaviru na zvíře a jak bychom měli naložit s nakaženými domácími mazlíčky

Zveřejněno: 10. 8. 2020

V posledních týdnech se ukazuje, že koronavirus z našich životů a některých krajů rozhodně nezmizel a že si zase začíná usurpovat veškerou naši pozornost. I když se v této souvislosti hovoří zejména o nákaze a přenosu infekce z člověka na člověka, ani zvířecí říši koronavirus zcela neušetřil. Ukazuje to třeba příklad z Nizozemska. I když je zatím z epidemiologického hlediska varianta přenosu ze zvířat nedůležitá, za nějaký čas může být vše jinak. I o tom jsme si povídali s doktorem a virologem České zemědělské univerzity Jiřím Černým, který se zkoumáním přenosu koronaviru na zvířata a ze zvířat na člověka zabývá.

Než nizozemské ministerstvo zemědělství ohlásilo první přenos nového koronaviru ze zvířete na člověka, považovali vědci takovou situaci za nepravděpodobnou. Vy se přenosu koronaviru ze zvířete na člověka věnujete. Co o tom soudíte?

Důležité je zdůraznit slovo „nepravděpodobnou“. Ta možnost tady totiž byla vždycky. Virus se ale velmi efektivně šíří mezi lidmi a zdá se, že se až na ojedinělé případy všichni nově nakažení vždy infikovali od jiného člověka. Z epidemiologického hlediska tedy nyní není varianta přenosu ze zvířat důležitá.

Od odstartování velké vlny nás může dělit jediný superpřenašeč, který nemoc rozšíří.

To se ale může změnit v okamžiku, kdy se virus cirkulující mezi lidmi podaří téměř vymýtit. Poté se může přenos díky různým zvířatům, jež budou představovat rezervoár viru, stát dominantním.

Jaká zvířata se mohou virem SARS-CoV-2 infikovat?

V současné době byla infekce virem SARS-CoV-2 potvrzena u několika druhů. Z domácích zvířat se jedná hlavě o kočky. Virus byl izolován i u psů, ale tam nebylo zaznamenáno přílišné množení infekce. Z dalších šelem to pak byli norci a fretky, dále tygři a lvi v jedné newyorské zoo. Laboratorně byli infikováni křečci nebo i různé druhy opic.

Na čem závisí, zda se dané zvíře nakazí?

Především na tom, jestli jeho buňky mají na svém povrchu receptor, který virus rozeznává. Tím je v případě SARS-CoV-2 enzym ACE2. Bioinformatické studie ukazují, že ACE2, který by SARS-CoV-2 mohl využít, se objevuje i u mnoha dalších druhů savců, ale ne plazů nebo ptáků. Existuje ale i mnoho dalších překážek, které virus musí při přeskoku na nový hostitelský druh překonat.

Z domácích zvířat zmiňujete hlavně kočky, na druhém místě psy. Kde se mohou nakazit? Jen od člověka?

Nákaza od infikovaného člověka je jednoznačně nejpravděpodobnější. Jedna studie z Nizozemska ale ukazuje, že v některých případech došlo i k šíření nákazy mezi zvířaty. V tomhle směru jsou asi nejrizikovější kočky, u kterých se zdá, že nemoc šíří nejsnadněji.

Jak nákaze domácího zvířete předejít?

Především je třeba si uvědomit, že riziko infekce u domácích mazlíčků je nižší než u lidí. Hlavním zdrojem infekce u nich mohou být jejich majitelé. Proto bych třeba doporučil omezit kontakty typu olizování obličeje, sdílení jídla a podobně.

Jak běžný chovatel pozná, že se jeho zvíře nakazilo koronavirem?

U psů bylo množství detekovaného viru velmi malé a žádné příznaky pozorovány nebyly. Několik psů ale uhynulo kvůli stresu spojeným s karanténou, která na ně byla uvalena. U některých koček, ale ne u všech, byly pozorovány příznaky respirační infekce, jako je například kašel. Ty ale může způsobit i mnoho jiných patogenů.

A jak postupovat, když mám podezření?

Pro přesné určení původce a potvrzení infekce SARS-CoV-2 jsou nutné laboratorní testy. Naše univerzita se je chystá v brzké době začít chovatelům nabízet. Pokud se infekce potvrdí, je nutné pro další správný postup zvážit mnoho věcí, jako například to, o jaké zvíře se jedná, jestli je infikovaný i majitel a tak dále. Přesné postupy ale definované nejsou a vše by se mělo řešit s veterináři i hygienickou stanicí individuálně.

Řekněme, že se nákaza koronavirem potvrdí. Jak s nemocným zvířetem potom jednat doma?

Jak už jsem řekl, nevím, že by existovaly nějaké závazné předpisy, vše je nutné řešit individuálně. Zdůraznil bych především prevenci. Například bych majitelům koček doporučil, aby je nenechávali volně se toulat po okolí. Krom SARS-CoV-2 se totiž takovéto „toulavé“ kočky mohou nakazit dalšími nebezpečnými nemocemi, jako je třeba FIV, což je kočičí obdoba lidského HIV, který způsobuje onemocnění AIDS. FIV není přenosné na člověka, pro kočky je ale smrtelné.

Setkal jste se už osobně s nějakým podobným případem, který ohlásilo Nizozemsko?

V Nizozemsku se jednalo o pracovníka kožešinové farmy, který se nakazil od norka. V případě SARS-CoV-2 se zdá, že se zatím jedná o ojedinělý případ. Situace se ale může v budoucnu změnit. Rád bych zdůraznil, že u nás byly farmy kožešinových zvířat zrušeny, a podobné riziko proto není tak vysoké.

O druhé vlně koronaviru se zatím jen spekuluje. Co si o ní myslíte vy?

Podle mého názoru druhá vlna již probíhá. Čísla nakažených hlavně na Karvinsku jsou opravdu vysoká. Dokud to vypadalo, že se všechny případy daly spojit s horníky v OKD, tak se dalo říci, že situace byla pod kontrolou. Nyní se ale objevují i další ohniska, a to je skutečně nebezpečné. Od odstartování velké vlny nás může dělit jediný superpřenašeč, který nemoc rozšíří.

Jak se v těchto těžkých časech chovat?

Nejdříve bych rád vyjádřil soustrast těm, kteří během pandemie ztratili své blízké, i těm, kteří museli sami čelit těžkému průběhu nemoci covid-19. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že každá krize je zároveň i příležitost. Máme nyní možnost zamyslet se nad tím, jak jsme žili před a během pandemie, a vybrat si, co do budoucna chceme změnit a jak.

A co bychom podle vás měli změnit?

Pandemie nám ukázala, jak je naše civilizace zranitelná, co se týká infekčních onemocnění. To je nutné do budoucna změnit. Ve vyspělém světě jsme měli poslední dobou pocit, že infekční nemoci se nás netýkají, že antibiotika, očkování i hygienická opatření jsou tak dokonalá, že vše zvládneme.

RNDr. Jiří Černý, PhD

Vystudoval molekulární biologii, genetiku, mikrobiologii a virologii. V minulosti pracoval na zahraničních univerzitách v Götingenu, Lübecku, Kodani, São Paulu a na Yale University. Inicioval vznik bienálních ČeskoSlovenských virologických konferencí. V současné době působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity, kde se zabývá studiem virových onemocnění zvířat a onemocnění přenosných ze zvířat na člověka (zoonózy), ale i těch přenosných z člověka na zvířata (reverzní zoonózy).

Proto se v posledních letech biomedicínský výzkum daleko víc zabýval civilizačními problémy, jako je rakovina, obezita, stárnutí a tak dále. Infekce jsme podcenili. Měli jsme ale štěstí, že úmrtnost na covid-19 je „jen“ nějakých pět procent, představte si, že by to bylo více... Takové epidemii do budoucna čelit můžeme a je nutné se na ni připravit.

Jak se pandemie dotkla vás osobně?

Dotkla se mě stejně jako 99 procent české populace. Všichni jsme byli omezeni v našich základních svobodách způsobem, jaký bychom si ještě před rokem dokázali jen stěží představit. Musím ale říci, že to bylo nutné a pravděpodobně to zamezilo daleko většímu neštěstí. Z mých blízkých se ale naštěstí nikdo koronavirem nenakazil.

Související…

Profesor Libor Grubhoffer: S uvolněním cestování po Evropě jsme se unáhliliKoronavirus? Ten už asi nikdy nezmizí, říká biochemička Michaela BebováGerontoložka ke covidu-19: Hrůzostrašné informace médií nikomu nepomohou

foto: Archiv Jiřího Černého a ČZU, zdroj: Jiří Černý, ČZU

Tipy redakce

Mohli by chameleoni změnit Einsteinovu teorii relativity? Zatím se žádný nechytil

Mohli by chameleoni změnit Einsteinovu teorii relativity? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...