fbpx

Annette Gordon-Reedová vysvětluje pro Harvard Gazette, proč se právě teď Američané pustili do ničení a odstraňování soch a proč (zatím) nikdo neničí sochy Washingtona a Jeffersona, kteří měli také černošské otroky

Zveřejněno: 18. 7. 2020

Zdá se, že Covid-19 není zrovna to, co je v USA problémem číslo jedna. Zabití černocha George Floyda bílým policistou vyvolalo nejdříve rozsáhlé protesty a poté i kampaň (někde už i převedenou do reality) za odstranění soch z doby Konfederace, tedy pomníků připomínajících období druhé poloviny 19. století, kdy se z unie oddělilo jedenáct jižanských amerických států. Aktivisté žádají i odstranění dalších soch, které považují za symboly otroctví a rasismu. Vadí jim třeba i Kryštof Kolumbus.

V některých městech už demonstranti "urážlivé sochy" zničili, jinde je úřady preventivně samy odstranily. I tak to bude ale ještě fuška. Jen připomínek Konfederace je totiž na veřejných místech ještě asi 1 700. Profesorka Harvardské univerzity Annette Gordon-Reedová, která se zabývá historií amerického práva, a tím pádem tedy i otroctvím, o celé kauze promluvila v univerzitním magazínu The Harvard Gazette. Ten historičku oslovil nejen proto, že je profesorkou univerzity, ale i autorkou výbušné knihy The Hemingses of Monticello: An American Family, která pojednává o vztahu prezidenta Thomase Jeffersona s otrokyní Sarah "Sally" Hemingsovou. Autorka za knihu získala mimo jiné  Pulitzerovu cenu.

Mnozí aktivisté vyzývali k odstranění památníků z konfederační doby, ale třeba i soch Kryštofa Kolumba už několik posledních let. Mění se něco tím, co se dnes děje v ulicích?

Samozřejmě, že se to v těchto okamžicích mění, protože v zemi došlo k velkému vystřízlivění, co se týče násilí policie vůči občanům. Video důstojníka s kolenem na krku George Floyda bylo opravdu extrémní. Samozřejmě se objevila i jiná videa, ale na tomhle obrazu bezvládného člověka, který se nepohybuje a o kterém víme, že přichází nebo právě přišel o život, je něco silného. Přitom to celé začalo kvůli údajnému padělku 20 dolarů. To opravdu neexistoval žádný jiný způsob, jak tuto situaci vyřešit?

Jste profesorka práva. Jaký máte názor na chování lidí, kteří se spontánně rozhodnou, že strhnou nějakou pro ně urážlivou sochu poté, co to úřady – často na základě zákonů nebo soudních rozhodnutí – odmítají? Existuje tady nějaká vyšší morální příčina, která nahrazuje zákon?

Ha! Tak to ale není fér ptát se mě jako profesorky práva... Dobře, ve skutečnosti se mi to tím usnadňuje, i když jsem na to z tohoto pohledu nenahlížela. Bylo by divné, kdybych nabádala ostatní lidi, aby dělali něco, co bych sama neudělala. Ale určitě chápu ty emoce, zejména pokud vládní úředníci zavřeli oči nad předchozími peticemi lidí, kteří žádali odstranění těchto soch.

Co byste tedy vzkázala těm, kteří tvrdí, že odstraňování takových soch z veřejných míst zneuctí vzpomínky na ty, kteří za boj o Konfederaci zemřeli?

Řekla bych, že na to existují i jiná místa, třeba na bojištích a hřbitovech. Konfederace prohrála válku, prohrála povstání. Vítězové, tisíce vojáků – černých i bílých – v armádách Spojených států, zemřeli při obraně této země. Myslím, že jejich vítězství je zneuctěno, pokud se oslavují muži, kteří je zabíjeli a pokusili se zabít i americký národ.

Existuje důležitý rozdíl mezi tím, jak pomoci vytvořit USA a jak se je pokusit zničit. Washington i Jefferson byli zásadní pro formování země, a to hlavně v prvních letech její existence.

Spojené státy nebyly tehdy zdaleka dokonalé, ale hodnoty Konfederace, otevřená bílá nadvláda a naprosté ignorování černošské rasy, a to do té míry, z níž stále něco přetrvává dodnes, tehdy vyvolaly tragédii a odpor. Nebyli bychom klidnou a prosperující zemí, aniž bychom onu bílou nadvládu zpochybnili a odmítli.

Mnozí ale věří, že odstraňování soch je pokusem, jak zakrýt nebo vymazat historii. Souhlasíte?

Ne. Historie se tu bude učit i nadále. Pořád se budeme dovídat, kdo byl (generál konfederačních vojsk, pozn. red.) Robert E. Lee. Kdo byl (jediný prezident Konfederace, pozn. red.) Jefferson Davis. Kdo byl (černošský reformátor, politik a spisovatel, pozn. red.) Frederick Douglass. Kdo byl Abraham Lincoln. Historie čelí mnoha nebezpečnějším hrozbám. Ty přijdou, pokud se přestanou financovat humanitní vědy, pokud se začnou ořezávat oddělení a katedry, jež se historií zabývají. To jsou pro historii skutečné hrozby.

V minulosti také lidé navrhovali, aby památky zůstaly, ale aby se k nim přidal kontext, měly by k nim být přidány například desky s vysvětlivkami a dalšími informacemi. Co si o tom myslíte? A co si myslíte o nápadu zřídit zvláštní muzeum pro takto odstraněné sochy?

Desky s vysvětlivkami mohou v některých situacích fungovat. Závisí to na tom, kdo je na soše vyobrazen a jaké jsou proti němu námitky. Co se týče onoho muzea, lidé, které znám a kteří v muzeích pracují, si nad těmito návrhy rvou vlasy. Nad tou představou, že nějakým způsobem všechny tyhle památky Konfederace vezmeme a pošleme do jednoho šťastného muzea, které bude muset najít prostory, kam je umístit...

Je tady ještě ale jeden pohled, který by se dal nazvat cestou do pekla. Mnoho amerických otců-zakladatelů, jako jsou George Washington nebo Thomas Jefferson, vlastnili otroky. Nedělá odstranění soch Kryštofa Columba nebo hrdinů Konfederace cestu k odstranění památek, které zobrazují ty, kteří pomohli Spojené státy vytvořit?

Pokud budou lidé chtít, tak jakákoli činnost může vydláždit cestu k jakémukoli jinému účelu. Už jsem to říkala: Existuje důležitý rozdíl mezi tím, jak pomoci vytvořit USA a jak se je pokusit zničit. Washington i Jefferson byli zásadní pro formování země, a to hlavně v prvních letech její existence. Oba jsou ale vynikajícími kandidáty na to, aby se dostali do kontextu, který zmiňujete. Jenže konfederační sochy byly postaveny právě proto, aby vyslaly zprávu o bílé nadvládě a aby připomněly lidi, kteří aktivně bojovali za zachování systému otroctví. A to nejen po občanské válce, ale i v napjatých letech 20. století.

Annette Gordon-Reedová

Profesorka historie amerického práva na Harvardské právnické fakultě a profesorka historie na Filozofické fakultě Harvardské univerzity. Americkou historii přednášela i na Queen's College Oxfordské univerzity (2014-2015), vyučovala na právnické fakultě v New Yorku a státní univerzitě v New Jersey. Vydala šest knih o historických postavách USA, zejména se věnuje třetímu prezidentovi USA Thomasi Jeffersonovi.

Sochy Washingtona a Jeffersona ale nikdo nebere jako pomníky na podporu otroctví. Sochy Washingtona vznikly, protože by bez něj pravděpodobně nevznikl americký národ. Pomníky Thomasu Jeffersonovi se stavěly kvůli Deklaraci nezávislosti, kterou si pak všichni politici v americké společnosti zvykli prosazovat. Stavěly se kvůli názorům Jeffersona na oddělení církve od státu a kvůli dalším hodnotám, kterých si dodnes vážíme. Myslím, že na tyhle dva, tedy na Washingtona a Jeffersona, koukáte černobílou optikou. Samozřejmě ale není žádná povinnost ony temné stránky skrývat.

Související…

Profesor historie vysvětluje, proč americká města ovládá rasistická policieEuroposlankyně Markéta Gregorová: Chci být guvernérkou Česka v evropské federaciNenávist? Na tu jsme si už zvykli, říká šéfka pražského multikulturního centra

foto: Shutterstock a The Harvard Gazette, zdroj: The Harvard Gazette

Tipy redakce

Fake news nejen o covidu: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Fake news nejen o covidu: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Mohou změnit Einsteinovu teorii relativity chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Mohou změnit Einsteinovu teorii relativity chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....