„Každý měsíc musím poslat 40 milionů korun na platy, na další náklady a klienti nám neplatí,“ říká mi majitel jedné z největších advokátních kanceláří v zemi. A jeho rouška je pěkně propocená. Velcí hráči řeší dnes stejné problémy jako drobní živnostníci.
Peníze nejsou. Nejenže ekonomika stojí, protože je všude zavřeno, ale firmy si ve strachu o cash flow mezi sebou neplatí. Poslední dny připomíná ekonomika člověka, který strachem strnul, skoro nedýchá a peníze v jeho žilách ztuhly.
„Korunavirus“ může podpořit nové způsoby, jak lidé a firmy spolupracují, dělají byznys, jak spolu prostě žijí.
To je jistě špatné. Česká vláda to navíc teď svou lakotou a zmatkováním jen zhoršuje, ale časem se kolečka peněžního systému zase nějak rozeběhnou. Jenže asi už tušíme, že spousta lidí mezitím zchudne, celá odvětví ekonomiky budou ochromená, nebo rovnou odumřou.
Tenhle „korunavirus“ nicméně může podpořit nové způsoby, jak lidé a firmy spolupracují, dělají byznys, jak spolu prostě žijí. Stačí si uvědomit, že státem vydávané peníze nejsou jediný možný způsob, jak platit. Pojďme si říct, jaké jsou alternativy:
1. Barter
Celá nová ekonomika, onen svět technologických firem, je do značné míry postavena na barteru. Na barteru dat. Dáváme Facebooku či Googlu svoje data o tom, co hledáme, kam chodíme, s kým komunikujeme, a za to můžeme používat jejich služby. Nic neplatíme, přesto je to obchodní vztah. A byznys s daty, jak víme, šlape výborně. Technologické firmy se během pár let staly stejně bohatými jako dosavadní vládci ekonomického systému – banky. Barter dat a na nich navázaných služeb expandoval na úkor klasické platby penězi.
Instalatér spraví dřez a za to dostane 20 vajíček, studentka doučí děti výměnou za pokoj v podnájmu.
Tak jako si svižně každou vteřinu vyměňujeme data, můžeme si samozřejmě vyměňovat cokoli jiného. Stačí rozjet online tržiště práce, služeb a výrobků, kde si lidé budou moci měnit to, co mají nebo co umí. Díky sociálním sítím a chytrým algoritmům lze skoro přes noc takové „online tržiště“ naprogramovat. Instalatér spraví dřez a za to dostane 20 vajíček, studentka doučí děti výměnou za pokoj v podnájmu. Když vznikne tržiště pro výměnu služeb a produktů na takovém Rakovnicku, mohou přes něj denně proběhnout stovky transakcí čili výměnných obchodů. Samozřejmě to úplně nenahradí peníze, ale lidem to významně pomůže.
|
Rádce pro časy krize Tento text vyšel v knize Jana Müllera Průvodce budoucností aneb Jak si užít globální krizi. Kniha z roku 2018 popisuje, jak může dojít k náhlé globální ekonomické krizi a jak jí čelit. Dovíte se |
Bartery navíc podporují lokální ekonomiku, o tom ví hodně třeba Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky. Navíc jsou šetrné k životnímu prostředí, protože nevedou k plýtvání. A taky léčí další nešvar peněžního systému – vytváření dluhů.
Bartery mají ještě jednu příjemnou vlastnost: Omezují přebujelou moc státu. Barter se obtížně daní a kontroluje, protože ho nikdo nemusí evidovat. Je to jednoduchá, obyčejná a logická výměna mezi lidmi, ke které nepotřebujete finančák. Zároveň je tento ekosystém tržišť velkou šancí pro firmy jako jsou Seznam nebo Avast. Všichni, kdo mají hodně dat o uživatelích, by se nyní mohli o tyto barterové systémy zajímat. Stejně tak pro podnikatelská sdružení a kraje jsou tohle možnosti, jak pomoci lokálně restartovat ekonomiku.
2. Alternativní měny – poukázky, kryptoměny
V Japonsku dlouho funguje systém poukázek, které dostanou mladí lidé za to, že pečují o starší, a za tyto poukázky pak mohou platit svá studia. A takových případů alternativních měn je samozřejmě víc, svého druhu jsou to třeba body v rámci věrnostních programů. Buď s účastí státu nebo bez něj lze zavést nové měny ve formě bodů, poukázek, nebo samozřejmě využít již fungující kryptoměny.
Bitcoin zdaleka není jediná kryptoměna, po světě jich fungují stovky. Mnoho z nich je podvodných, ale jiné přinášejí úžasné možnosti pro rychlou a bezpečnou výměnu „datových peněz“. Lidé kolem Paralelní polis, kteří jsou v Česku kryptoměnovými evangelisty, určitě už teď přemýšlejí, jak na novou situaci zareagovat.
Lidé mají samozřejmě doma spoustu věcí, které vlastně už nepotřebují. Zbavit se toho a někomu pomoct. Na to je teď správný čas.
Petr Rokůsek z firmy Nanoenergies, největšího producenta zelené energie u nás, například rozvíjí systém, díky kterému budete moct přes dráty doslova někomu poslat elektrickou energii, kterou vyrobíte na solárních panelech na své střeše a nespotřebujete. Třeba své babičce. Protože zúčtování energie už nebude závislé jen na systému měření ČEZu, ale půjde to přes blockchainový protokol, který vyčíslí, kolik té elektrické energie komu posíláte.
Zajímavý barter se odehrává přes iniciativu Čtenípomáhá.cz. mezi školáky a Martinem Romanem. Když školák přečte knihu, dostane za to 50 virtuálních korun, které může darovat na jednu z charit, jež se do projektu přihlásí. Funguje to výborně, děti čtou jak o závod a filantrop Roman díky tomu rozdá 10 milionů korun ročně. Děti zapojené do projektu přitom za rok přečtou úctyhodných 200 tisíc knížek. Martin Roman barterem dokáže motivovat děti ke čtení a dávat peníze tam, kde to – podle názoru dětských čtenářů – je nejvíc potřeba.
3. Dary
Libor Malý, který vybudoval portál Jobs.cz, založil už před lety server Hearth.net, který lidem dává šanci darovat věc nebo i svůj čas, svou práci někomu zdarma. Je pravděpodobné, že tento portál nyní bude hodně populární.
Vláda má sice úředníky, armádu a centrální banku, která vydává peníze, ale právě proto bychom neměli svěřovat do jejích rukou náš osud a jen čekat, co nám milostivě dá.
A může být inspirací pro to, aby si česká společnost vytvořila řadu podobných filantropických projektů. Firmy, které mají velké zásoby (třeba oblečení, které se stejně jinak vyhodí), mohou část zásob rozdat potřebným. A lidé mají samozřejmě doma spoustu věcí, které vlastně už nepotřebují. Zbavit se toho a někomu pomoct. Na to je teď správný čas.
4. Finanční filantropie
Lukáš Sedláček, šéf vzdělávacího institutu ELAI, navrhuje, aby vznikl projekt s (zatím pracovním) názvem Národ sobě, jenž sdruží finanční sbírky pro nejrůznější lidi a instituce, kteří ho nyní potřebují. Senioři v domovech důchodů, kteří nemají potřebné vybavení, rodiče s dětmi, kteří přišli o práci atd. atd. A na těchto serverech by mohli lidé darovat malé částky, typicky stokoronu, ke které by další stokorunu přihodily velké firmy. Říká se tomu matching a ve světě i u nás to ve filantropii dlouho funguje. Ostatně Nadace Via, nejdůležitější organizace v oblasti dárcovství, jež provozuje web Darujme.cz, by jistě uměla zájemcům o takové bohulibé aktivity pomoct.
A zase se to dá dělat bez vlády... Posílí to soudržnost, občanskou společnost a oslabí tendence svěřovat vše podstatné do rukou „těch nahoře“. Vláda má sice úředníky, armádu a centrální banku, která vydává peníze, ale právě proto bychom neměli svěřovat do jejích rukou náš osud a jen čekat, co nám milostivě dá.
Proč právě teď
Pokud se rychle rozeběhne ekonomika i díky tomu, že se dokážeme obejít částečně bez peněz, znamená to pro hospodářství a celou společnost obrovskou inovaci. Ostatně, kdo by před pár lety řekl, že budeme zcela bez problémů sedat uprostřed noci k někomu cizímu do auta (což změnil Uber), nebo nechat ve své posteli spát lidi z celého světa (dnes je to normální díky Airbnb).
Zkusme se na aktuální nedostatek peněz podívat jako na úžasnou šanci povzbudit lidskou tvořivost.
Rozvoj počítačů, sociálních sítí a obecně datové infrastruktury přinesl sice řadu problémů, ale taky jednu úžasnou věc: Takzvanou horizontální důvěru. Lidé nemají problém věřit úplným cizincům, že s nimi udělají obchod, protože algoritmy umožňují nenásilnou kontrolu v podobě uživatelských recenzí.
Jasně že nyní máme strach, aby bylo na výplaty, ale zkusme se na aktuální nedostatek peněz podívat jako na úžasnou šanci povzbudit lidskou tvořivost. Války a krize jsou ostatně tradičně momentem, kdy se rozvoj lidského umu dokáže zrychlit.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Průvodce budoucností aneb Jak si užít globální krizi
