fbpx

Hyperloop pojede rychlostí přes tisíc kilometrů v hodině, na delší vzdálenosti nás vezme ekologický aerotaxík a kamiony budou jezdit z dálničních uzlů k lodím bez řidičů

Zveřejněno: 3. 12. 2019

Doba, kdy jsme cestovali pěšky, popřípadě koňmo, vyžadovala, abychom se připravili na opravdu dlouhé putování. Dnes se vzdálenosti zkracují, alespoň co se týká času. Cesta z Evropy do Ameriky si vyžádala několik týdnů. My se ale chceme pohybovat čím dál tím rychleji.

Kapsle, postavená kalifornskými Hyperloop Transport Technologies (HyperloopTT) se už zkouší na testovací dráze ve francouzském Toulouse. Pokud vše dopadne dobře, první ověřovací zkoušky se budou konat příští rok s tím, že komerční systém má být uveden do provozu do roku 2022, a to pravděpodobně v Abú Dhabi. Tam by třicetimetrová kapsle měla dopravovat pasažéry pod zemí rychlosti až 1 223 kilometrů za hodinu.

Hyperloop už není daleko

Hyperloopové „vlaky“ dosáhnou vysoké rychlosti klouzáním uvnitř uzavřených trubic, ze kterých byla většina vzduchu odstraněna vakuovými pumpami. Tím se odpor vzduchu sníží na minimum. Hyperloop také vlastně levituje těsně nad kolejí a je poháněn magnety obdobně jako Maglev. Výzvou je ovšem složitost udržování vakua v tunelu na tak dlouhé vzdálenosti. Tato doprava bude každopádně omezena dráhou, kudy Hyperloop jezdí. Chcete někam jinam? Dopraví vás tam Cora, létající elektrické taxi.

Tento prostředek je pilotován autonomně, což znamená, že s ním může létat kdokoli. Dvanáct autonomních vrtulí zvedne Coru ze země svisle, a pak se pohybuje jako letadlo pomocí jediné tlačné vrtule. To v praxi znamená, že může vzlétnout z parkoviště nebo ze střechy kancelářské budovy. Dopraví tak dva cestující kamkoli, jestliže je jejich cíl v dosahu sta kilometrů.

Kitty Hawk Corporation, společnost se sídlem v Kalifornii, předpokládá, že byste si rezervovali letenku podobně jako s leteckou společností. Společnost Kitty Hawk, která chce Coru provozovat, je financována miliardářem a spoluzakladatelem společnosti Google Larry Pagem a spolupracuje s Boeingem i Air New Zealand, takže není důvod nevěřit, že by nemohla fungovat. A fungovat má začít právě na Novém Zélandě.

Vodík má plavidlo při ruce

Chcete se raději plavit po moři? Jak by mělo vypadat plavidlo budoucnosti, ukazuje Energy Observer. V současné době je na šestiletém světovém turné, jehož cílem je ukázat, jak by mohla být technologie výroby zelené energie využita k pohonu na lodích budoucnosti. To je velice významné, protože devadesát procent celosvětového obchodu je přepravováno po moři. Energy Observer byl kdysi závodním katamaránem, který překonal světové rekordy, ale nyní se z něj stala plovoucí laboratoř.

Když v noci sluneční energie přirozeně nedodává proud, vodíkové palivové články se uvedou do činnosti a přemění uložený vodík na elektřinu.

Tradiční plachty byly nahrazeny solárními panely, které pohánějí elektrické motory. Je to také první loď, která má systém, jenž pomocí elektrolyzéru rozděluje mořskou vodu na vodík a kyslík. Vodík je stlačován a uložen v nádržích, dokud není potřeba, aby palivový článek přeměnil vodík na elektrickou energii. Například, když v noci sluneční energie přirozeně nedodává proud, vodíkové palivové články se uvedou do činnosti a přemění uložený vodík na elektřinu.

Kamiony a autobusy bez řidičů

My suchozemci asi katamarán nevyužijeme, ale třeba i v Praze se možná svezeme prostředkem budoucnosti. Takový autobus Mercedes-Benz je vybaven systémem GPS, kamerami a radarem, takže se může sám řídit po své trase a zastavit se, aby případné cestující vyzvedl. Jeho řidič se vlastně nemusí o nic starat, jen dávat pozor na případná nebezpečí. Autobus budoucnosti by měl také „hovořit“ se semafory pro plynulejší dopravu.

Na silnicích se ovšem nepohybují jen autobusy s cestujícími. Jsou tu kamiony, jejichž řidiči opravdu občas nerespektují, co se okolo nich děje. Nákladní automobily budoucnosti by ale mohly vypadat jako Volvo Vera, který už nepotřebuje kabinu řidiče.

Společnost Volvo spolupracuje s přepravní a logistickou lodní společností DFDS na systému, který by tyto nákladní vozy bez řidiče použil k přepravě zboží pět kilometrů od dopravního uzlu k přístavnímu terminálu ve švédském Göteborgu, tedy na trase, která vede po veřejných silnicích. Očekává se, že bude v provozu do pěti let. Vera naviguje pomocí palubních kamer a systému, který vytváří 3D laserovou mapu jejího okolí. K dispozici je také bezpečnostní záloha, která umožňuje zaměstnancům v řídicím centru převzít kontrolu v případě potřeby na dálku. Je pravděpodobné, že nákladní automobily bez řidičů se s největší pravděpodobností použijí tam, kde je velké množství krátkých opakovaných cest.

Související…

Proč je elektroauto jen talisman falešné naděje? Musíme změnit život, ne dopravuJe létání luxus? Plánují se letecké emisní povolenky i příplatky pro ty, co létají častoMetro D bude uměleckým dílem. Praha odhalila podobu jeho prvních dvou stanic

zdroj: Science Focus

Tipy redakce

S Věrou Jourovou o tom, zda pravda a láska nakonec zvítězí i na internetu

S Věrou Jourovou o tom, zda pravda a láska nakonec zvítězí i na internetu

Také druhý ročník konference Dítě v síti zaštítila a nakonec také i navštívila...

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Začalo to poměrně nevinně. Příjemné povídání dvou příjemných lidí. Situace se...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.