fbpx

Výzkumníci porovnali miliony knih a desítky milionů novinových článků od roku 1820. Nejvíc štěstí ve zkoumaných zemí upadalo během válek. Teď jde nahoru

Zveřejněno: 19. 12. 2019

Všichni už jsme mnohokrát slyšeli, že lidé byli v minulosti šťastnější. Nová technologie, která umožňuje analyzovat sentiment v milionech textů napsaných v posledních dvou stech letech, ale ukázala, že přinejmenším lidé v USA jsou nyní pravděpodobně šťastnější než kdy předtím.

Tým vědců vedený Thomasem Hillsem z University of Warwick analyzoval osm milionů knih a 65 milionů novinových článků publikovaných v letech 1820 až 2009. Výzkumníci přiřadili tisícům slov v různých jazycích „skóre štěstí“ a poté vypočítali relativní poměr pozitivního a negativního jazyka pro čtyři různé země.

Zevrubná studie

Výsledky analýzy byly použity k vytvoření historických indexů štěstí pro Velkou Británii, USA, Německo a Itálii. Vědci vzali v úvahu skutečnost, že určitá slova v průběhu času mění svůj význam (například slovo gay). Použité texty byly čerpány z Google Books a představují digitalizovaný záznam více než 6 % všech vydaných knih.

Nové způsoby měření blahobytu a štěstí by mohly pomoci vyjádřit aktuální spokojenost lidí s politikou jednotlivých států.

Metoda byla validována porovnáním zjištění s údaji z průzkumu o životních podmínkách od sedmdesátých let 20. století, které byly nashromážděny prostřednictvím přibližně tisícovky osobních rozhovorů prováděných každý rok ve všech zemích Evropské unie, jde o známý Eurobarometr. Kompletní studie Hillsova týmu pak byla publikována v časopise Nature.

Samozřejmě existuje spousta údajů, které je třeba při čtení studie brát v úvahu a které znalce historie nijak nepřekvapí. Ve vývoji pocitu štěstí hrají důležitou roli například obě světové války, které způsobily, že lidé byli v jejich průběhu obecně nejnešťastnější. Nízká úroveň štěstí v USA byla také kolem pádu Saigonu v roce 1975, zatímco ve Velké Británii panovala nespokojenost v letech 1978–79, kdy došlo k rozsáhlým stávkám veřejného sektoru.

Spokojené Česko

Nové způsoby měření blahobytu a štěstí by mohly pomoci vyjádřit aktuální spokojenost lidí s politikou jednotlivých států. Například britský statistický úřad měří a sleduje úroveň národního blahobytu od roku 2010. Nový Zéland letos dokonce zahrnul národní blahobyt jako oficiální metriku do svého ekonomického plánování. Z pohledu nově se rodící metriky sledující štěstí může mít historický kontext získaný z textů knih a novinových článků neocenitelný význam.

Mimochodem, OSN sleduje jakýsi index štěstí napříč celým světem. Česká republika v posledním žebříčku obsadila pěkné 20. místo. Na špičce jsou Dánsko, Norsko, Island a Nizozemsko.

Související…

Co přináší štěstí lidem ve městech? Hlavně parky či knihovnyDržitel Nobelovky: Hledání štěstí není to, co hledání spokojenostiKurz optimistického nihilismu: Sice tu nebudeme věčně, ale pojďme si to užít

foto: Shutterstock, zdroj: Technology Review

Tipy redakce

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Mohli by chameleoni změnit Einsteinovu teorii relativity? Zatím se žádný nechytil

Mohli by chameleoni změnit Einsteinovu teorii relativity? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....