Mezinárodní klasifikace nemocí je publikace, která kodifikuje systém označování lidských onemocnění a poruch. Vydává ji Světová zdravotnická organizace (WHO) a ta, jak jsme před rokem informovali , na list přidala i „ závislost na videohrách “ (anglicky gaming disorder, tedy doslova něco jako...

Zatímco v Česku se rozpadají týmy, které by měly dohlížet na opatření kvůli covidu-19, v jiných evropských zemích testují, co s lidmi ona opatření dělají. Ve Švédsku tak třeba zkoumali, jak dlouho vydrží děti, mladiství a mladí studenti s maskami na tvářích. Vydrží, i když to pro ně není žádný...

Na konci minulého století se začaly psát dějiny jedné z nejvíce za vlasy přitažených konspiračních teorií s názvem chemtrails. Ačkoli kondenzační stopy za prolétávajícími proudovými letadly mají své logické vysvětlení, zastánci oné teorie se přesvědčit nenechají. Skutečnost ovšem může být i horší,...

Základní nepodmíněný příjem je téma pro ekonomy i laickou veřejnost už pár let. Například nedávný experiment ve Finsku ukázal , že nejde o příliš motivační systém. Lidé totiž nebyli ochotni přijmout hůře placenou práci a spokojili se s měsíčním paušálem za nic. Zajímavým vhledem do duše člověka,...

Všichni už jsme mnohokrát slyšeli, že lidé byli v minulosti šťastnější. Nová technologie, která umožňuje analyzovat sentiment v milionech textů napsaných v posledních dvou stech letech, ale ukázala, že přinejmenším lidé v USA jsou nyní pravděpodobně šťastnější než kdy předtím.

Nejenže má Praha jednu z nejrychlejších hromadných doprav na světě, nyní se chlubí i dalším oceněním. Podle prvního ročníku Smart City Index 2019 je 19. nejchytřejším městem na světě, přičemž v Evropě zaujímá pěkné 11. místo.

Když italští vědci zkoumali vyspělé dopravní systémy ve 30 městech světa, zaměřili se na tři různé proměnné: skóre rychlosti, plošná obslužnost a městská dostupnost. Nejatraktivnější je skóre rychlosti, pomocí kterého se zjišťuje, za jak dlouho je dopravní systém schopen přepravit občana z jedné...

Sami novináři a kritici „nových médií“ často mluví o tom, že lidé čtou články jen podle titulků, že jim nejde o hodnověrné informace a že nejčtenější jsou braky, které čtenáře nachytají na poutavý nadpis. Nový výzkum Ústavu pro studium žurnalistiky agentury Reuters ale ukazuje, že situace tak...

Myslíte si také, že určité vzpomínky by bylo lepší nemít, protože vám jen otravují život? Pak vás bude zajímat nový výzkum, který prokázal, že některé z nich je možné oslabit či zcela vymazat, zatímco jiné zůstanou.

Studie ukázaly, že „obyčejní“ studenti jsou schopni za určitých okolností snít o reálných problémech osoby, kterou předtím viděli pouze na fotografii. Někteří vědci v tomto zjištění vidí možnost, jak v budoucnosti řešit problémy lidstva.

Muži a ženy se liší v tom, jak se dívají na obličeje a absorbují vizuální informace. Proč? Odpověď se snažil najít tým vědců a psychologů z Queen Mary University v Londýně, který přišel s překvapivým závěrem. Co zjistil jejich vědecký výzkum?