fbpx
Proč se Kanada v kauze Huawei nemusí Číně klanět Dalších 3 fotografií v galerii
Finanční ředitelka Huawei Technologies Meng Wan-čou při slyšení u soudu ve Vancouveru 10. prosince 2018

Kristina Lamperová píše z Kanady o tom, jak se země zachovala k čínskému vydírání kvůli zatčení manažerky telekomunikační společnosti. Země se spoléhá na svou justici, omluvné dopisy posílat nemusí

Zveřejněno: 24. 1. 2019

Pojďme se na začátku vrátit o pár let zpátky. Když do Česka v roce 2016 zavítal tibetský duchovní vůdce dalajláma a tehdejší ministr kultury Daniel Herman ho přijal k neoficiální schůzce, dělalo vedení komunistické Číny svoje obvyklé psí (i když tehdy ani nebyl rok psa) kusy. Pršely protesty a výhrůžky, že tohle setkání si teda Česko odskáče.

Nebylo to přitom poprvé, co dalajláma jednal v Praze s nějakým politikem. První český prezident Václav Havel měl pro lídra okupovaného Tibetu slabost a bez ohledu na čínské protesty se s ním setkával, jak nejčastěji mohl. Ale v roce 2016 byl tenhle havlovský duch už z české politiky pryč. Na Hradě seděl Miloš Zeman, ministrem zahraničí byl Lubomír Zaorálek a oba poslali do Pekingu poníženou prosbu o odpuštění za nerozvážný čin jednoho neodpovědného ministra.

Nebývalému pošlapání důstojnosti svrchovaného a svobodného státu svými podpisy asistovali i český premiér Bohuslav Sobotka a předseda horní komory parlamentu Milan Štech. Bití a zatýkání demonstrantů s tibetskými vlajkami, která česká policie předvedla na politický rozkaz při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze o rok později, pak dokreslilo smutný obraz čínským vlivem ohrožené země.

Čína Kanadu potřebuje

Teď se pojďme přesunout na přelom let 2018 a 2019 a o šest tisíc kilometrů dál do (v současné době zamrzlého) hlavního města Kanady, tedy do Ottawy. Loni v prosinci kanadští policisté zadrželi na žádost sousedních Spojených států Číňanku Meng Wan-čou, dědičku a finanční ředitelku jedné z největších čínských společností, telekomunikačního obra Huawei. Spojené státy manažerku shánějí už delší dobu, mají podezření, že její firma obchází uvalené sankce na Írán a obchoduje s tamními telekomunikačními firmami.

Čína potřebuje spolupráci s Washingtonem k tomu, aby se udržela mezi ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi světa.

Huawei je v USA dlouhodobě v nemilosti, protože se předpokládá, že do svých hardwarů instaluje špionážní zařízení. A Meng Wan-čou byla v Kanadě zatčena na žádost Spojených států. Logicky by se tedy dalo čekat, že Čína začne tlačit na Spojené státy, které si podnikatelčinu vazbu u kanadských úřadů vyžádaly, a teď ji chtějí dostat k sobě kvůli dalšímu vyšetřování.

meng 0402433376

Meng Wan-čou byla v Kanadě zatčena na žádost Spojených států, brzy by měla být přemístěna do domácího vězení


Čína ovšem potřebuje spolupráci s Washingtonem k tomu, aby se udržela mezi ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi světa. A dokud Čína někoho potřebuje, žádné nekalé praktiky zkoušet nebude. V hledáčku tedy leží druhá největší země světa – Kanada. Už v prvním týdnu po zatčení se začaly hrnout hrozby. Čínský diplomat v Kanadě prohlásil, že to bude mít vážné následky a že by Ottawa měla okamžitě zařídit propuštění a posadit Meng Wan-čou na první letadlo zpět za Velkou čínskou zeď. „Naše země se beztrestně šikanovat nenechá,“ dodal čínský diplomat.

13 zatčených Kanaďanů

A jeho země přešla od slov k činům. V dalších dnech došlo v Číně k prvnímu zatýkání. Od prosince do ledna tamní policie zatkla dohromady třináct kanadských občanů. Nejznámějším vězněm je bývalý diplomat s kanadsko-maďarským pasem Michael Kovrig, kterého Číňané drží na neznámém místě. Je obviněný z ohrožení státní bezpečnosti. Hlásná trouba komunistické strany Global Times pak vyslala do světa další hrozbu, že pokud Kanada vydá jejich občanku do USA, odveta bude mnohem horší než dosavadní zatčení pár Kanaďanů.

Po zatčení Mengové soud promptně přehodnotil starý trest a kanadský občan Robert Schellenberg je nyní odsouzen k trestu smrti.

V Kanadě z výhrůžek nikdo nebyl nijak zvlášť v šoku, všichni tu znají postup komunistické strany, nepotýkají se s ním poprvé. Zatýkání se tu často komentuje tak, že Čína už zase hraje podle svých obvyklých not, a všechno, co se doposud stalo, Kanada očekávala.

schellenberg 0407977763

Kanaďan Robert Schellenberg je nově kvůli drogové kauze v Číně odsouzen k smrti


Zatím poslední novinkou je v tomto směru přehodnocení trestu pro Kanaďana, kterého v roce 2016 Čína uvěznila na patnáct let za to, že pašoval drogy do Austrálie. Po zatčení Mengové soud promptně přehodnotil starý trest a kanadský občan Robert Schellenberg je nyní odsouzen k trestu smrti. Odvolal se sice, ale to mu asi zrovna v Číně nebude nic platné. 

 

Hra pro Číňany?

Tento krok vyvolal v Kanadě nejen rozhořčení, ale také zajímavé odůvodnění. Přišel s ním univerzitní profesor Jeremy Paltiel. Čína podle něj tímto krokem netlačí na Kanadu, ale hraje výbornou propagandistickou hru se svým vlastním obyvatelstvem. Přehodnocení trestu pro Roberta Schellenberga přišlo jen pár dní před soudem ve Vancouveru, který rozhodoval, jestli bude Mengová propuštěná z vazby na kauci, aby na verdikt o svém vydání do USA mohla čekat mimo věznici.  

Ve srovnání s českou situací, je tohle čínské bububu mnohem razantnější a nebezpečnější.

Čína zná kanadské zákony, a tak tamní politici věděli, že soud vzhledem k pominutí zákonných důvodů vazby nebude mít jinou možnost než podnikatelku s vysokou kaucí propustit do domácího vězení ve Vancouveru. Svým obyvatelům ovšem Čínská komunistická strana oznámila, že Kanada couvla před velkou Čínou a podnikatelka je už skoro doma.

Hrdá země

A teď už jen zběžně zpět do Prahy. Ve srovnání s českou situací je tohle čínské "bububu" mnohem razantnější a nebezpečnější. Kanada se dostala do situace, kdy stojí mezi dvěma kolosy, USA a Čínou. Situace může skončit velkým oslabením země, protože její ekonomika stojí převážně na vývozu do světa, tedy i do Číny. Kanada je zároveň nejen ekonomicky, ale i historicky úzce provázaná se Spojenými státy, a proto je velmi nepravděpodobné, že by se otočila ke svému spojenci zády.

Všichni víme, že do Číny rozhodně nevyletí omluvný dopis podepsaný nejvyššími ústavními činiteli.

„Možná že fakt, že v Číně kontroluje jurisdikci stát, vede Peking k mylnému předpokladu, že to tak funguje všude. Čínská snaha o vydírání Kanady nikam nepovede a nemá žádný smysl,“ prohlásil premiér Kanady Justin Trudeau. „My se řídíme zákony a finální rozhodnutí mají v rukách soudci.“

Související…

Proč má kauza Huawei také silnou íránskou příchuťProč technologickým mágům ze Silicon Valley vyhovuje ČínaČíňané vyrábí atletické talenty. Pomáhají jim geny i kopírované metody trenérů

I když tedy není jasné, co se stane ve chvíli, kdy Kanada vyšle Mingovou vzdušnou čarou rovnou do USA, všichni víme, že do Číny rozhodně ve stejnou chvíli nevyletí omluvný dopis podepsaný nejvyššími ústavními činiteli. A je to tady v Kanadě pěkný pocit.

foto: Profimedia, zdroj: Maclean´s

Tipy redakce

Klima se pod koberec zamést nedá, říkají studenti po pražské stávce

Klima se pod koberec zamést nedá, říkají studenti po pražské stávce

„Na co chodit do školy studovat pro budoucnost, když nás možná žádná nečeká?“ To je...

Riegráče na suchu. Proč rakouský majitel zrušil oblíbenou zahradní nálevnu

Riegráče na suchu. Proč rakouský majitel zrušil oblíbenou zahradní nálevnu

Zima se ještě snaží bojovat s jarem, ale spíš už marně. Měli jsme tu dokonce už pár...

Jak zbavit Staré Město pand a medvědů? Praha bojuje proti vizuálnímu smogu

Jak zbavit Staré Město pand a medvědů? Praha bojuje proti vizuálnímu smogu

Vizuální smog nebo vizuální znečištění je možné chápat jako něco, co mění estetiku...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.