fbpx

Když Sundar Pichai vyrůstal v Indii, neměla jeho rodina ani ledničku. V současné době řídí jeden z největších technologických gigantů. A to v nejturbulentnějším období této firmy

Zveřejněno: 21. 11. 2018
Přečteno 1726x

The New York Times má zajímavou rubriku Corner Office, ve které jsou zpovídáni podnikatelé i inovátoři z nejrůznějších oborů. Novinář David Gelles si pro jeden ze svých rozhovorů vybral Sundara Pichaie, současného šéfa Googlu.

Související…

V Google jim dali padáka. Tak šli k souduProč nás zná Google lépe než naši blízcíV Číně dospívá generace, která nikdy neslyšela o Googlu ani Instagramu

V době, kdy Google čelí velkému tlaku, ať už ohledně obvinění ze sexuálního obtěžování mezi zaměstnanci, nebo cenzurované verze vyhledávače pro čínský trh, se kritika nesype na hlavu zakladatelů firmy Larryho Page a Sergeye Brina či bývalého šéfa Erica Schmidta, ale problémy musí řešit právě Pichai, inženýr původem z Indie.

Idealismus a optimismus vidí Pichai v Googlu i teď, ale svět se podle něho změnil.

Po studiu na prestižních amerických školách a po několika kratších pracovních epizodách zakotvil v Googlu v roce 2004. Pracoval zde na prohlížeči Chrome a v roce 2014 převzal do péče několik produktových platforem, včetně vyhledávání, reklam a Androidu. O rok později se stal šéfem Googlu a členem představenstva mateřské firmy Alphabet.

Syn telefon nemá

Pichai se v rozhovoru svěřil se vzpomínkami na dětství. Žil prý ve skromném domě v indickém Čennaí společně s nájemníky a spal v obýváku na zemi. Rodina byla jedna z posledních z okolí, která si pořídila ledničku. V dětství hodně četl, třeba Dickense. Když později cestoval do Ameriky kvůli studiím na Stanfordu, byl to jeho vůbec první let letadlem. Vzpomíná, jak před čtrnácti lety přišel do Googlu a byl nadšený z toho, jak optimistická a idealistická firma to je. Idealismus a optimismus vidí v Googlu i teď, ale svět se podle něho změnil. Přichází i potřeba realismu a je si vědom problémů, které musí řešit.

Existují oblasti, kde má společnost jasno v tom, co je a není ok, a pak jsou oblasti, kde není stanovení limitů vůbec snadné.

Jak Sundar Pichai přistupuje k technologiím a trávení času s nimi ve vlastní rodině? Když se v pátek večer vrátí domů, má chuť svůj mobil a počítač na několik dnů odložit, což se mu ale prý zatím nepodařilo. Svoje děti nenechává koukat na televizi neomezený čas, jeho jedenáctiletý syn prý „těží“ kryptoměnu Ethereum a získává tím pojem o obchodě a finančních transakcích. Vliv technologií na děti srovnává se situací z doby před mnoha desítkami let, kdy se tehdejší rodiče báli špatného vlivu Elvise Presleyho. Nicméně Pichaiův syn prý dosud nemá vlastní chytrý telefon.

Otázka cenzury

Proč se technologickým gigantům daří na sociálních sítích eliminovat pornografii a násilí, ale mnohem těžší je boj s propagandou, dezinformacemi a útoky na děti? Podle Pichaie existují oblasti, kde má společnost jasno v tom, co je a není ok, a pak jsou oblasti, kde není stanovení limitů vůbec snadné. Navíc jsou nějaká měřítka v USA a jiná v Evropě.

google man

Pichai odpovídal i na dotaz, jak bude Google přistupovat k čínskému trhu, na který se chce se svým vyhledávačem vrátit. Podle výkonného ředitele firmy se Google řídí místními zákony, ať už jde o takzvané „právo na zapomenutí“ jakékoli stopy uživatele, nebo v případě Číny o cenzuru. Podle něho jde o podobné zásahy a cílem Googlu je v Číně podnikat, otázka vyhledávání je zatím v řešení.

Technologie mohou být prostředníkem a pomocníkem lidstva samotného, ale rozhodně nejsou zdrojem všech problémů.

Samozřejmě v rozhovoru došlo i na nedávné protesty dvaceti tisíc zaměstnanců Googlu proti sexuálnímu obtěžování. Pichai uznává, že tato problematika byla ve firmě zanedbávána, a nyní se prý pracuje na nápravě. Vznikla nová pravidla, jak je možné problémy tohoto druhu hlásit. A firma si uvědomuje, že projít těmito procesy není pro lidi snadné.

Síla technologií

Podle Pichaie žijeme sice ve světě výzev, ale máme se vlastně velmi dobře. Šéf Googlu na sebe prozradil docela zvláštní věc. V rámci mentálního cvičení prý sám sebe umísťuje do různých časových období a říká, že první světovou válku následovala epidemie španělské chřipky, pak přišla hospodářská krize a druhá světová válka. V šedesátých letech došlo k atentátu na Martina Luthera Kinga, později byl zastřelen i Robert F. Kennedy, pak přišel Vietnam a kubánská raketová krize. Prostě je těžké si vybrat dobu, ve které by člověk chtěl žít.

Lidstvo se podle Pichaie nyní začalo zabývat opravdu podstatnými věcmi a sám si je vědom i poslání Googlu a zodpovědnosti, která s tím souvisí. V Silicon Valley jako v centru technologických inovací cítí Pinchai stále optimismus, ale i obezřetnost. Na závěr rozhovoru si Pichai nechal nejzásadnější myšlenku: Technologie podle něho problémy lidstva nevyřeší. Mohou být prostředníkem a pomocníkem lidstva samotného, ale rozhodně nejsou zdrojem všech problémů.

foto: Profimedia, zdroj: New York Times

Jan Handl

Jan Handl

Má rád nové technologie a trendy, ale i historii a čtení. V obrovském množství informací se snaží odhalit ty nejdůležitější a nejzajímavější.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.