fbpx

Koho zabije auto? Dítě, nebo babičku? 2 fotografie
Morální dilemata řeší každá kultura jinak.

Odpověď na morální dilema se liší podle obecně přijímaných etických pravidel v jednotlivých zemích

Zveřejněno: 9. 11. 2018
Přečteno 675x

Vědci z MIT Media Lab realizovali jednu z největších studií, které kdy byly v oblasti celosvětových morálních preferencí provedeny – k odpovědi přilákali plných 40 milionů respondentů z 233 zemí po celém světě. Experiment s názvem Morální stroj byl veřejnosti představen v roce 2014, cílem bylo nahlédnout do kolektivních etických priorit rozdílných kultur. Otázka, kterou klade, je jednoduchá: koho má zabít inteligentní automobil s vlastním pohonem ve chvíli, kdy se musí rozhodnout? Dítě nebo babičku?

9 zásadních otázek

Původní verze problému je nastíněna zhruba takto: vidíte, že vozidlo zrychluje a chystá se zabít 5 lidí. Máte přístup k páce, kterou, když zatáhnete, změníte směr jedoucího auta, a to na vedlejší trase srazí jednoho jediného člověka. Jak se rozhodnete? Zatáhnete za páku s tím, že sice zachráníte pět lidí, ale jednoho vlastnoručně zabijete? Zmiňovaný experiment základní myšlenku poněkud poupravil a kladené otázky konkretizoval. Stojí na devíti různých srovnáních, jejichž úkolem je nastínit, jak lidé polarizují.

Má auto zabít spíše ženu nebo muže? Mladé či staré? Zdravé či nemocné? Silnější či slabší kusy?

Měl by automobil s vlastním pohonem upřednostňovat lidi před domácími mazlíčky? Cestující nad chodci? Více životů před jedním? Ženy před muži? Mladé před starými? Zdravé před nemocnými? Sociálně silnější před sociálně slabšími? Zákonodárce před běžnými občany? A konečně: Mělo by auto změnit směr, nebo jet stejně? Experiment také účastníkům předestřel různé kombinace. Například, zda by auto mělo pokračovat rovně, aby zabilo tři starší chodce, nebo změnilo směr, aby zabilo tři mladé cestující.

Každá země to má jinak

Preference jednotlivých zemí se lišily, korelují totiž s étosem domovské kultury a ekonomiky. V kolektivistických kulturách, jako je Čína nebo Japonsko, je nepravděpodobné, že ušetří mladé před starými – je to kvůli zakódovanému respektu ke stáří. Účastníci z chudších zemí se slabšími sociálními institucemi jsou více tolerantní vůči neukázněným chodcům než vůči těm, kteří přechází, jak se přecházet má.

samoridici auto 757741081

A jedinci ze zemí s vysokou úrovní ekonomické nerovnosti vykazují velké rozdíly v upřednostnění jednotlivců s vysokým a nízkým společenským statusem. Co se týče výběru skupiny oproti jednotlivci, pak se ukázalo, že počet nebyl vždy tím, co rozhodlo. Výsledky odkryly, že lidé pocházející z individualistických kultur, jako je třeba VB a USA, kladli větší důraz na ušetření vyššího počtu životů vzhledem ke všem ostatním možnostem. Podle autorů studie nejspíš proto, že kladou důraz na hodnotu každého jednotlivce.

Zkreslené výsledky

Vědci však uznali, že výsledky mohou být zkreslené. Účastníci totiž byli vybráni, a tedy je pravděpodobné, že budou jejich interpretace podobné – mají technologické schopnosti a jsou zdatní. Ale zájemci o vozidlo typu, které v experimentu figuruje, by zřejmě takové charakteristiky skutečně vykazovali.

Související…

Česko řeší dilema: Patří dvouleté děti do školky?Jak funguje psychologie japonských vlakových stanicSkrytá síla vůně: dokáže ovlivnit náladu i naše chování

Každopádně mají výsledky velmi zajímavé důsledky pro země, které aktuálně testují automobily s vlastním řízením. Preference by totiž mohly hrát velkou roli při utváření návrhů a regulaci automobilů. Autoři studie věří, že výsledky pomohou ke zvážení a analýze možných rizik spíše než k moralizování a polarizaci různých společností.

 

foto: Shutterstock, zdroj: Technology Review

Kateřina Hájková

Kateřina Hájková

Novinářka, učitelka jógy a instruktorka trx. Milovnice zdravého života, knih, zvířat, filozofie a historie. Ráda píše povídky a chystá se na román.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.