fbpx

Děsivé výsledky studie nikoho moc nepřekvapily: místo klasické literatury Facebook, místo denního tisku zpravodajské servery.

Zveřejněno: 11. 9. 2018

The Washington Post popisuje výsledky studie o mladých Američanech a ukazuje, že se věnují hlavně zkratkovitým informacím na sociálních sítích, delší čtení je tolik nebere. Jenom třetina středoškoláků v roce 2016 přečetla nějakou knihu jen tak pro radost (pochopitelně se do toho nepočítají učebnice), ovšem 82 % těchto studentů používá každý den Facebook, Twitter nebo Instagram. 

Související…

Proč je čtení z papíru lepší než z monitoru?
Milada Kadeřábková

Výzkumníci analyzovali data o čtení teenagerů v letech 1976–2016, součástí studie jsou informace o neuvěřitelném milionu jedinců. Srovnávána byla konzumace starších médií (knihy, noviny, časopisy) a těch digitálních (tedy internet, mobil, videohry a sociální média). Jean Twengeová, profesorka psychologie na státní univerzitě v San Diegu a jedna z autorek studie, upozorňuje na nejvíce alarmující závěr: v sedmdesátých letech asi 60 % středoškoláků z vyšších ročníků četlo knihy, časopisy nebo noviny každý den. O čtyři desetiletí později, v roce 2016, si denně čte pouhých 16 % studentů.

Sociální sítě knihy nenahradí

Pokles míry čtení starších médií začal na počátku 80. let a rapidně se zrychlil okolo roku 2005, tedy v době nástupu chytrých telefonů a vysokorychlostního internetu. Zároveň se začal zvyšovat screen time, čili doba trávená u obrazovek, včetně televize. Ta se podle studie od konce sedmdesátých let do roku 2005 téměř ztrojnásobila.

Čas není nafukovací, čtení statusů na sociálních sítích čtení knih nenahradí

Naopak čas trávený u digitálních médií roste. Maturanti v roce 2016 přiznávali, že jim věnují 6 hodin denně, studenti o dva roky mladší 5 hodin a o čtyři roky mladší 4 hodiny. Trendy obou typů médií jsou vzájemně propojené, přece jen čas není nafukovací a digitální média zaplňují čas, který dřív patřil knihám a časopisům. Čtení statusů na sociálních sítích nenahradí čtení knih a dlouhých textů hlavně proto, že netrénuje udržení pozornosti, porozumění složitějším textům a rozvoji kritického myšlení. Tedy to, co je pro zvládnutí studia na vysoké škole a vlastně i samotný život důležité. 

otec ctenar

Pouze 16% studentů čte denně knihy, noviny nebo časopisy, zato 82% studentů je každodenně na sociálních sítích.


Jděte dětem příkladem

Autoři studie také objevili mírné odlišnosti související s pohlavím respondentů, dívky častěji používají sociální sítě, chlapci naopak víc holdují videohrám. Pokud vám vrtá hlavou, jak je to s vykazováním například elektronických knih nebo on-line verzí časopisů a novin, tak vězte, že tato činnost se počítá do té škatulky, do které ji přiřadí respondenti. O nějakém zkreslení by tedy neměla být řeč, jelikož je pravděpodobné, že teenageři nerozlišují mezi čtením z papíru nebo obrazovky – knihy jsou prostě stará média, ať už je čtou v jakékoliv formě.

Teenageři nerozlišují mezi čtením z papíru nebo obrazovky – knihy jsou prostě stará média, ať už je čtou v jakékoliv formě.

Co mohou rodiče dělat, aby jejich dospívající děti položili telefon a začali si číst knížky? Rozhodně není dobrým nápadem teenagerovi zabavit telefon a slíbit jeho vrácení třeba po půlhodině čtení. Tím mu rozhodně kladný návyk na čtení knihy nenavodíme. Jde o to, aby kniha byla po „obrazovkách“ druhou nejzajímavější volbou. Psychologové radí podstrkávat teenagerům nejrůznější zajímavé knížky jen tak mimoděk po bytě, volit atraktivní tituly, třeba i komiksově zpracované. Nejdůležitější je motivovat osobním příkladem. Pokud vy sami trávíte dlouhé hodiny denně prohlížením instagramových účtů, vaše dítě to jistě ke čtení motivovat nebude.

foto: Shutterstock, zdroj: The Washington Post

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...