fbpx

Profesor José Manuel Rodriguez Delgado dělal pokusy na zvířatech i na lidech. Dnes se ovládání mozků vrací ve zdánlivě civilnější formě

Zveřejněno: 28. 6. 2018

Můžete si dělat cokoliv. Jíst, pít, zpívat... Ale pouze tehdy, pokud vám to implantáty dovolí. V mozku máte čipy a na nich naprogramováno povolené chování. Situace ze sci-fi knihy Dům škorpiona je blíž realitě, než bychom chtěli věřit. Mozek pomocí elektrod ovládal španělský vědec už takřka v polovině minulého století. A i když jeho metody z dnešního pohledu vypadají drasticky, měl skvělé výsledky. 

Související…

Pianistům funguje mozek jinak. Zapojují stejně obě hemisférySprosté nadávky nám neškodí, naopak. Bystří myslJak videohry zdokonalují náš mozek?

„Můžete utéct znalostem? Nemůžete. Můžete se vyhnout technologii? Nemůžete. Věci se stanou bez ohledu na etiku, bez ohledu na to, v co věříte, bez ohledu na cokoliv,“ prohlásil na sklonku svého života španělský fyziolog José Manuel Rodriguez Delgado. Profesor Delgado byl muž, který považoval za morální povinnost, abychom se naučili kontroloval lidský mozek. Zároveň šlo o cíl, který řada jeho odpůrců označila za amorální. Delgado si ale za cílem šel a neváhal provádět pokusy na zvířatech i lidech.

Zvířata na ovládání

Jeho honba za kontrolou lidské mysli začíná už v 50. letech, kdy učil na Yalské univerzitě. Už tehdy během rozsáhlé operace implantoval do mozku dvou šimpanzů krabičková zařízení, která vyčnívala několik centimetrů nad jejich hlavu a umožňovala Delgadovi manipulovat s jejich končetinami. Jako další mu padly za oběť kočky, které donutil k tomu, aby zívaly, hrály si, spaly anebo spolu bojovaly – to všechno stisknutím dálkového ovladače.

Když se ocitl v aréně, býk na něj zaútočil. Stačil jediný stisk tlačítka a děsivé zvíře si útok rozmyslelo.

Delgado šel v pokusech ale ještě dál. Dokonce se načas rozhodl stát toreadorem. V roce 1963 vstoupil do býčí arény, aby dokázal, že může kontrolovat býka s pomocí takzvaného stimoceiveru. Jde o Delgadovo zařízení, které vysílá elektromagnetické impulzy do mozku. Aby toto zařízení fungovalo, musí být nejprve do mozku implantován přijímač. Když se ocitl v aréně, býk na něj zaútočil. Stačil jediný stisk tlačítka a děsivé zvíře si útok rozmyslelo a stočilo se zpátky. Podle Delgadova přání pak zvedalo nohy, otáčelo hlavou, kráčelo v kruhu více než stokrát a podobně. Část pokusu včetně výkladu ostatně můžete vidět na videu.

Pro dobro lidstva

Stimoceiver měl být schopen vzbuzovat emoce a iniciovat pohyby. Taková věc by vlastně při správném použití nebyla k zahození – mentálně postižení pacienti by konečně dosáhli štěstí. „O co silnější bude naše vědecká základna, o to budeme schopnější racionálního rozhodnutí,“ říká bývalý předseda psychiatrického oddělení ze Stanfordu David Hamburg o Delgadových experimentech. „Stimulace mozku by mohla vést k úlevě od lidského utrpení, k nové léčbě duševních i neurologických poruch, mohla by pomoci vyřešit některé lidské problémy a nezvratně ovlivnit lidské pojetí a porozumění sobě samému.“

Přes tato pozitiva byly Delgadovy záměry poněkud znepokojivé. V roce 1965 řekl New York Times: „Jednotlivec si může myslet, že nejdůležitější skutečností je jeho vlastní existence, ale to je jen jeho osobní pohled na věc. Postrádá historický nadhled. Člověk nemá právo rozvíjet svoji vlastní mysl. (…) Jednou budou armády a generálové ovládaní elektronickými stimulacemi mozku.“

Na stará kolena se vědec vrátil do Ameriky, kde zemřel v relativním zapomnění. A to přesto, že k tématu vydal na 500 článků a 6 knih.

Delgadův výzkum každopádně pokračoval na lidech – konkrétně na 25 pacientech s psychickými problémy, kteří si dobrovolně nechali do hlavy nainstalovat Delgadův implantát. Na signály ze stimoceiveru reagovali v zásadě podobně jako zvířata. Delgado mohl pohybovat jejich končetinami bez ohledu na jejich vůli, ale ne tak intenzivně jako u zvířat. A občas nepředvídatelně. Delgado si všiml, že lidské chování nemohlo být přesměrováno, pouze utlumeno či posíleno.

Paranoia vítězí

Pak ale přišla 70. léta a Delgado se ocitl před soudem. Našli se totiž lidé, kteří věřili, že jim byl nainstalován implantát proti jejich vůli. V roce 1972 se Kongres začal rozhodovat, jestli ukončit financování jeho operací mozku. O dva roky později se na veřejnost dostaly i informace o projektu MKULTRA, což byl výzkum CIA o psychické manipulaci s lidmi skrze hypnózu, senzorickou deprivaci, verbální i sexuální zneužívání či drogy. A tak se Delgado v roce 1975 rozhodl vrátit do Španělska, kde pokračoval ve výzkumu na vlastní pěst. Pokusy dělal hlavně na sobě a členech své rodiny.

Na stará kolena se vědec vrátil do Ameriky, kde zemřel v relativním zapomnění. A to přesto, že vydal na 500 článků a 6 knih věnujících se tématu. Dneska se k ovládání mozku pomocí tlačítek tak trochu vracíme. Věřme, že v trochu civilizovanější formě. Ale kdo ví, co mají armádní generálové v hlavách.

foto: Profimedia, zdroj: Gizmodo.com

Tipy redakce

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

Přiznám se, že jsem tu od promoce nebyl. Tedy nějakých patnáct let. V Karolinu to...

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

Globální oteplování: Nejdůležitější fakta a kde se vzal český skepticismus

Globální oteplování: Nejdůležitější fakta a kde se vzal český skepticismus

Řada českých publicistů i vědců se v poslední době vyjadřuje s pochybami o...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.