fbpx

Psycholog vysvětluje, proč vlastně věříme "bullshitům" 2 fotografie
Gordon Pennycook

Průvodce budoucností: Pozor na vágní prohlášení vzbuzující dojem hluboké pravdy. A jak funguje váš "detektor nesmyslů"?

Zveřejněno: 30. 10. 2018

Existuje řada odpovědí, proč “bullshit” (nesmysl, kravina) často (či většinou) převáží nad pravdou, a v dalších dílech seriálu se jim budeme podrobně věnovat. Tou hlavní ale je, že informační věk naráží na základní limit, jímž je neschopnost lidí pracovat s informacemi. To by ještě nebyla tragédie, kdybychom nebyli zároveň přesvědčení, jak dobře s informacemi umíme pracovat.


Kupte si Průvodce budoucností. Knihu o tom, co nás nemine. Tyto tipy dnes mohou být pro někoho zajímavé, proto zde přidáváme odkaz na knihu, kterou mimořádně nabízíme v elektronické podobě za 100 Kč. Stačí si o ni napsat na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Amerika je nejlepším důkazem toho, že bullshit je v podstatě nevykořenitelný. Průkopníkem v oboru konspiračních teorií je Bill Kaysing, jenž v roce 1976 vydal knihu We Never Went To The Moon (Nikdy jsme neletěli na Měsíc). Dnes už je jedno, jak moc jsou jeho argumenty paranoické; co je ale podstatné – přesvědčil na dalších 40 let každého desátého Američana. Uspěl s nápadem, na který by si tehdejší první tajemník KSSS Leonid Brežněv neodvážil ani pomyslet. Moskva v 70. a 80. letech zásadně podceňovala účinnost konspiračních teorií ve svobodné společnosti. Dnes už nepodceňuje – i Rusové vstoupili do informačního věku.

Bohužel informační věk je více věkem dezinformačním, než by nám bylo milé. V přístupu a nakládání s informacemi nepanuje ani tak svoboda, jako anarchie. Výborně to shrnuje průkopník v oboru “bulšitologie” psycholog Gordon Pennycook z  Yaleovy univerzity: „Konfrontace s fakty od víry v nějakou kravinu lidi v žádném případě neodradí. Neochvějně totiž věří ve svou schopnost rozeznat bullshit a nenechat se jím zmást.“ Pennycook o svých výzkumech napsal stať “Kraviny nejsou k smíchu”, jejíž začátek stojí za to ocitovat.

Sorry, říkám bullshit

„Jen tenhle týden jste narazili na více kravin, než měl běžný člověk žijící před tisíci lety možnost slyšet za celý život. Kdybychom sečetli všechna slova vědeckých prací publikovaných před věkem osvícenství, krčila by se v koutě před množstvím kravin publikovaných na internetu po roce 2000. Jestli teď kýváte hlavou na souhlas, začněte s ní raději vrtět. Povídám kraviny. Jak bych mohl vědět, na kolik pitomostí jste narazili tento týden? A co je to běžný člověk žijící před tisíci lety? A jak bych mohl tušit, s kolika kravinami se běžně setkával?“

“Detektor bullshitu” nefunguje stoprocentně nikomu z nás, 98 ze 100 respondentů označí za “hlubokou myšlenku” alespoň jednu z vět, které vyrobil generátor.

„Sepsat tenhle bullshit bylo velmi snadné. Rozhodnutím, že na vás udělám jen dojem a své domněnky nemusím dokládat, jsem ze sebe sňal břemeno a umístil je na vaše bedra. Aby nedošlo k omylu – má úvodní slova se dost možná zakládají na pravdě. Nemám ale žádnou možnost je ověřit. Jejich pravdivost je mi totiž, promiňte, naprosto lhostejná. Filozof Harry Frankfurt říká, že bullshit vzniká bez jakéhokoli vztahu k pravdě. Tím se liší od lži, která naopak s pravdou (či s jejím podrýváním) úzce souvisí. Psaní kravin je epistomologickým odvětvím, jež dává autorům neobyčejnou volnost. Je jim šumafuk, jestli mají pravdu nebo ne. Záleží jim jen na tom, jakou vzbudí pozornost.“

Pozor na moudra

“Bullshitem” rozumí Pennycook buď polopravdu, anebo “vágní prohlášení vzbuzující dojem hluboké pravdy”. Expertem v tomto odvětví je podle jeho názoru slavný kouč Deepak Chopra. „Jakožto světelné bytosti jsme zdejší i všudypřítomní, časoví i nadčasoví, reální i potenciální,” zní jeden z jeho typických tvítů. Jako by to nestačilo, internet nabízí generátory nesmyslů, které chrlí výroky jakoby z úst Chopry, ale ve skutečnosti jsou to náhodná sousloví složená robotem: “Neviditelnost je mimo věčnost.” (Poznámka editora tohoto článku Jana Müllera: Flowee je partnerem akcií, kde pan Chopra vystupuje, a to proto, že řada z věcí, které Deepak říká, jsou podnětné. Na druhou stranu je fakt, že Deepak chrlí moudra jak na běžícím pásu, a tak není divu, že si z něj jiné bystré hlavy dělají legraci. Vzhledem k Deepakově stupni duchovního rozvoje to jistě bere sportovně.) 

Pennycook na stovkách respondentů zjistil, že lidé se podle kognitivních schopností liší v “příchylnosti ke kravinám”. Pokud někdo často sdílí pseudohluboké citáty, mějte se před ním na pozoru, říká. Ovšem “detektor bullshitu” nefunguje stoprocentně nikomu z nás, 98 ze 100 respondentů označí za “hlubokou myšlenku” alespoň jednu z nabídnutých vět, které vyrobil generátor.

Související…

Twitter proti fake news moc nebojuje. Falešné účty z roku 2016 stále žijí
Jan Handl

Větší problém je s polopravdami. Italská filozofka a autorka knihy “Reputace – proč na ní záleží” Gloria Origgi tvrdí, že zvolna přecházíme z věku informačního do věku reputačního, v němž nemáme šanci ověřovat relevanci konspiračních teorií, natož je empiricky vyvracet. Pokud jste dočetli až sem, lze předpokládat, že nevěříte ve spiknutí, podle něhož NASA žádné lidi k Měsíci nevyslala a celé přistání nafilmovala v hollywoodském studiu a v nevadské poušti. Zároveň jste se ale ani náznakem nepokusili program Apollo vlastními silami ověřit.

Film z Měsíce

To nevadí, argumentuje. Důležité je vysledovat každé tvrzení až do původního zdroje. „Dospělý člověk ve věku reputace by měl být natolik kompetentní, aby každou informaci přiřadil správným autorům, vyhodnotil jejich záměry a posoudil agendu úřadů, které informaci dodaly důvěryhodnost,“ píše.

Nechte proto trolly vesele trollovat. Bavte se jejich úsilím a odkazujte je s lehkou myslí do správných mezí.

Když to uděláte, dojdete k závěru, že v silách NASA patrně bylo pořídit pár záběrů z filmového studia a pustit je do světa, zároveň však, jakožto otevřená agentura pozvala do svého programu stovky novinářů z celého světa (včetně Československa), přivezla z Měsíce nenapodobitelné vzorky hornin a předala je geologům, kteří neměli nejmenší zájem podílet se na pochybném spiknutí.

Bojovat s trolly?

Ovšem polopravdy tím samozřejmě nevymizí a budou nadále otravovat veřejný prostor. Každý internetový troll by si podle zákonu spravedlnosti zasloužil antitrolla, jenž by věnoval stejné množství energie trpělivému vyvracení jeho nesmyslů. Jenže výsledkem by byl fenomenální úspěch trollů, neboť každý produktivní mozek by byl zahlcen vyvracením neproduktivních kravin.

Nechte proto trolly vesele trollovat. Bavte se jejich úsilím a odkazujte je s lehkou myslí do správných mezí. Tím bude jejich činnost neutralizována nejúčinněji.

zdroj: The GovLab

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...