Jedete padesátkou, a už to vás stojí dost sil. Vypadá to na den blbec. Na jindy oblíbeného moderátora v rádiu zrovna nemáte náladu, bude to chtít těžší kalibr. Klepnete na displej – těžkotonážní stanici máte v předvolbách právě pro tyhle případy. Jenže je pryč. Začnete ji lovit ručně, oči vám na pár sekund sklouznou ze silnice k seznamu stanic a auto se po chvíli ozve: Oči na silnici!
Jistou dávku motoristického humoru tomu nelze upřít. Auto vás zaměstná vlastním infotainmentem a hned nato vás napomene, že se mu věnujete příliš dlouho.
Od července už povinně
Nejde o výstřelek konkrétní značky nebo modelu. Za upozorněním bude nejspíš stát systém ADDW (Advanced Driver Distraction Warning), česky „systém pokročilého varování při rozptýlení řidiče‟. Jeho účel je podstatně vážnější než vaše potyčka s rádiem: rozeznat, kdy řidič přestává věnovat dost pozornosti tomu, co se děje před ním, a varovat ho dřív, než to povede k průšvihu.
Evropská pravidla zavádějí ADDW povinně ve dvou krocích. Od 7. července 2024 jím musí být vybaveny nově schvalované typy vozidel. Od 7. července 2026 už se požadavek vztahuje i na nové kusy modelů, které byly schváleny dřív. Pokud ADDW nemají, nově je není možné v EU zaregistrovat. Aut, která už registrační značku mají, se změna netýká.
Tři a půl sekundy, 49 metrů
ADDW může využívat kameru sledující řidiče a vyhodnocovat, jestli jeho pohled zůstává v prostoru relevantním pro bezpečné řízení. Konkrétní technické řešení přitom závisí na výrobci.
Není těžké pochopit, proč se evropská legislativa začala řidičovým pohledem zabývat. Těžší už je pobrat, proč moderní auta zároveň dávají řidičům čím dál tím víc důvodů se mimo silnici dívat.
Evropská pravidla jsou přitom velmi konkrétní. Při rychlosti 50 km/h a vyšší má ADDW řidiče upozornit nejpozději po 3,5 sekundy trvajícím pohledu do oblasti považované za rozptylující. Při rychlosti od 20 km/h pracují pravidla s limitem šesti sekund.
Tři a půl sekundy jsou chvilka, v padesátce za ně ale auto ujede téměř 49 metrů. Není těžké pochopit, proč se evropská legislativa začala řidičovým pohledem zabývat. Těžší už je pobrat, proč moderní auta zároveň dávají řidičům čím dál tím víc důvodů se mimo silnici dívat.
Bez kabelu to jde. Bez displeje ne
Fyzická tlačítka a otočné ovladače postupně v interiérech aut ustupovaly displejům, na kterých dnes ovládáte téměř všechno: navigaci, hudbu, klimatizaci i třeba výšku podvozku. Výsledek vypadá elegantně na fotkách interiéru. Za jízdy ale může znamenat, že řidič nesleduje provoz jenom proto, aby na displeji našel správnou ikonku.
Přitom technologie už ukazují i přesně opačný směr. Porsche Cayenne Electric umí bezdrátové nabíjení: zaparkujete nad indukční deskou a nabíjení začne automaticky. Nemusíte ani vytahovat a připojovat kabel.
Technologie už tedy umí vyřešit i krmivo pro koně pod kapotou. O to absurdnější je, když vás kvůli ladění rádia pošlou hledat správnou ikonku na displeji.
Vadí už i bezpečnostním testům
Německý autoklub ADAC upozorňuje, že hledání funkcí v digitálních nabídkách a podnabídkách může vést k nebezpečně dlouhému odvrácení pozornosti od provozu. Podle jeho dlouhodobého hodnocení se navíc ovladatelnost testovaných aut zhoršuje. Mezi důvody ADAC řadí komplikované nabídky, malé dotykové plochy, pomalé reakce systému nebo funkce rozptýlené na různých místech.
Systém potřebuje vědět, kam se díváte. Po tom, kdo jste, mu nic není.
Problém začalo výrazněji řešit také Euro NCAP. Jeho nové hodnocení bezpečnosti klade od roku 2026 větší důraz nejen na sledování stavu a pozornosti řidiče, ale také na uživatelské rozhraní aut. Posuzuje umístění, srozumitelnost a jednoduchost používání důležitých ovladačů včetně dostupnosti fyzických tlačítek.
Tak trochu Hlava XXII s volantem. Moderní auto může řidiče nutit používat dotykovou obrazovku a zároveň jiným bezpečnostním systémem hlídat, jestli se na ni nedívá příliš dlouho.
Ví auto, kdo jste?
Navíc, aby auto poznalo, že se nedíváte tam, kam máte, musí vás sledovat. Kamera může vyhodnocovat polohu hlavy nebo směr pohledu a podle toho systém poznává, jestli děláte to, co dělat máte: věnujete se řízení.
Co se s tím, co vidí, ale děje? Pokud technické řešení umožňuje záznam uchovávat nebo předávat mimo auto, otevírá to otázky, kdo k němu může získat přístup a k čemu ho později může použít. Na to upozorňuje například Consumer Reports, který ochranu soukromí zahrnuje i do vlastního hodnocení systémů sledujících řidiče.
Evropská pravidla pro ADDW proto nastavují určité mantinely. Systém nesmí využívat biometrické údaje k identifikaci člověka a průběžně zaznamenávat a uchovávat smí jen data nezbytná pro vlastní fungování.
Reklama
S tím, jak se podobné systémy stávají povinnou součástí nových aut, ale přestává být otázka soukromí jenom technickým detailem. Systém potřebuje vědět, kam se díváte. Po tom, kdo jste, mu nic není.
Míň pípat, víc přemýšlet
ADDW samo o sobě dává smysl. Jenže bezpečnější auto nevzniká přidáváním dalších kamer, senzorů a varovných signálů. Záleží taky na tom, kolik pozornosti si samo s nastartovaným motorem nárokuje.
Pokud kvůli každé prkotině musíte hledat správnou položku v menu, nestačí jenom hlídat, jak dlouho jste kvůli tomu přestali sledovat silnici. Část problému vznikla o krok dřív – ve chvíli, kdy bylo ovládání auta navrženo tak, že váš pohled potřebuje.
Nejlepší asistenční systém proto možná nebude ten, který řidiče pravidelně upozorňuje, ale ten, který nemá moc důvodů se ozývat.
