Když se řekne středověk, většina lidí si představí nekonečnou dřinu od rána do večera. Jenže některé historické odhady naznačují překvapivou věc. Průměrný anglický rolník ve 13. století mohl odpracovat kolem 1 620 hodin ročně, tedy méně, než kolik dnes odpracuje průměrný Čech nebo Američan.
Uvedené výpočty vycházejí z prací americké socioložky Juliet Schorové, která v nich zohlednila nejen pracovní dny, ale i množství církevních svátků a období, kdy se na polích jednoduše pracovat nedalo.
Podle OECD odpracoval průměrný zaměstnanec v Česku v roce 2024 asi 1 800 hodin, tedy zhruba o 180 hodin více než středověký rolník.
Dnes přitom máme technologie, které nám měly šetřit čas. Přesto podle OECD odpracoval průměrný zaměstnanec v Česku v roce 2024 asi 1 800 hodin, tedy zhruba o 180 hodin více než zmíněný středověký rolník.
Za posledních sto let vzrostla produktivita práce díky elektřině, domácím spotřebičům, počítačům, internetu i umělé inteligenci několikanásobně. Člověk dnes zvládne za hodinu mnohem více než jeho prarodiče. Logicky bychom proto čekali, že budeme pracovat méně, a pak už si jen užívat volného času. Nic takového se ale neděje. Technologie nám sice šetří čas, zároveň ale umožňují dělat více práce než kdykoli předtím. A tak se ušetřené hodiny často znovu zaplní dalšími úkoly.
Samozřejmě nejde o dokonalé srovnání. Středověká práce byla fyzicky nesrovnatelně náročnější, zatímco dnešní zaměstnání bývají spíše psychicky vyčerpávající. Přesto toto porovnání otevírá zajímavou otázku: proč s veškerou moderní technikou nepracujeme méně? Možná nakonec není nejdůležitější, kolik hodin pracujeme. Mnohem zajímavější je otázka, co vlastně děláme s časem, který jsme díky pokroku získali.
