Není to žádná výjimečná situace, část dětí se na střední školu nedostane každý rok. Některé skončí na „nouzovce“, jiné čekají na odvolání. A malé procento zůstane bez místa úplně. Ještě než začnete franticky řešit, kam váš Pepík bude chodit, uvědomte si, že jsou věci mnohem důležitější než škola – a to je psychické zdraví. Bez něj kariéru neuděláte ani s tím nejlepším vzděláním.
Situace, ve které se nepřijaté dítě ocitne, pro něj obvykle znamená první velké selhání, které vnímá jako konec světa. „Prožívání dospívajících se často pohybuje v extrémech. Na jedné straně je něco boží, na druhé hrozné,“ říká dětský psycholog Václav Mertin. To, co duševně zdravý dospělý uchopí racionálně ve stylu „nevyšlo to, zkusíme jinou cestu“, může dítě prožít jako osobní katastrofu. Nejen zklamání, ale i pocit, že je hloupé, neschopné nebo „k ničemu“.
A není to přehnané. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že akademické selhání dítěte může zvyšovat riziko úzkostí nebo depresí – zvlášť, pokud je spojeno s tlakem okolí. Jedna longitudinální studie ukazuje, že nízké sebevědomí v dospívání výrazně zvyšuje riziko depresí a sebepoškozování v dospělosti. Další výzkumy potvrzují, že právě snížená sebehodnota v rané adolescenci je dlouhodobým rizikovým faktorem pro rozvoj všech možných psychiatrických patologií.
Když v životě z deseti pokusů vyjdou tři, je to úžasné. Když pět, je to zázrak.
Duševní zdraví teenagerů je pro jejich další život klíčové. Nejde jen o školu, která se bude hezky vyjímat v životopisu. Jde o to, jestli dítě vyroste ve zdravě sebevědomého jedince.
Rodičovská láska s cenovkou
Podle Mertina rodiče často selhávají ještě předtím, než se dozvědí konečný výsledek zkoušek. „V některých rodinách se tváří, že možnost neúspěchu u přijímaček vůbec neexistuje. Takový přístup vytváří zbytečný tlak a nerealistická očekávání. Každý v životě několikrát selže, je proto třeba mluvit s dítětem i o možnosti, že to dobře nedopadne.“
Jindy dávají rodiče potomkovi najevo lásku pouze tehdy, když je úspěšný. Psychologové tomu říkají „conditional regard“, v překladu podmíněné přijetí. Dítě vnímá, že nejen láska, ale i pozornost rodiče závisí výhradně na jeho výkonu nebo chování, typicky právě na úspěchu ve škole. S ním pak přímo spojuje vlastní lidskou hodnotu. Dlouhodobým následkem v dospělosti jsou sklony k perfekcionismu nebo vyhýbání se činnostem, kde není zaručený výsledek.
Nejsmutnější a zároveň nejvíc iracionální jsou však rodiny, kde se neúspěch trestá. „Pokud by rodiče pláčem, rozčilováním a výčitkami dokázali výsledek změnit, doporučil bych jim to,“ říká Mertin. Dítě ale v takové situaci potřebuje pravý opak, oporu. Výčitky, hysterie, nebo dokonce agrese jej možná přimějí, aby se příště víc snažilo, současně mu ale předají mentalitu: „Když selžu, nebude mě mít nikdo rád.“ A láska rodičů by měla být nepodmíněná.
Trocha loterie, hodně emocí
Výzkumy z oblasti vývojové psychologie ukazují, že právě reakce rodičů na neúspěch formuje to, jak se dítě bude stavět k různým výzvám v budoucnu. Psychická odpora vede k tzv. růstovému nastavení mysli, zatímco trest a tlak posilují vyhýbání se selhání.
Mertin doporučuje jednu věc, která může znít banálně, ale má velký efekt. „Měli bychom dítěti vysvětlit, že částečně jde o loterii.“ Má pravdu, přijímačky nejsou čisté měření schopností, ty od CERMATu obzvlášť. Výsledek závisí i na tom, jestli se zrovna ten den dobře vyspalo nebo mělo štěstí na otázky. Ne každý uspěje v brutální (rozuměj pražské) konkurenci. Pokud jste plánovali dát potomkovi za zkoušky nějakou odměnu, měl by ji dostat, i když ho nepřijmou. Za snahu, protože drtit se na Cermat je téměř práce na plný úvazek.
Reklama
Mertin radí dítě ujistit, že jeho život není zkažený, protože tenhle rok nebude chodit na tu správnou střední školu. Zároveň už je teenager zralý na pravdu, že svět jednoduše není vždycky spravedlivý. Ale že se ani přesto nesmí vzdát.
Neúspěch je součást hry
Rodiče ovšem musí ukočírovat nejen emoce dítěte, ale také ty svoje. Ty se totiž na dítě přenášejí, a když panikaří rodič, dítě o to víc. „Měl ses víc učit“ nebo „tohle jsme fakt nečekali, když jsme ti zaplatili ten drahý kurz“ jsou věty, které sice mohou být pravdivé, ale v dané chvíli úplně k ničemu.
Dítě potřebuje slyšet, že neúspěch je normální součást života. Že nepovedené přijímačky nejsou konec světa. Mertin zároveň připomíná důležitou perspektivu: „Když v životě z deseti pokusů vyjdou tři, je to úžasné. Když pět, je to zázrak.“
Nikdy se nevzdávat. To je mindset, který se do života hodí víc než perfektní výsledek testu.
