Počet interrupcí v Česku dlouhodobě klesá. Nejvíce potratů bylo evidováno v roce 1988, kdy jich bylo téměř 130 tisíc. Od začátku devadesátých let jejich počet rychle klesal a trend pokračuje dodnes. V roce 2021 bylo provedeno přibližně 15 tisíc interrupcí, zatímco celkový počet potratů se pohybuje okolo třiceti tisíc ročně.
Jak interrupce upravuje česká legislativa
Umělé ukončení těhotenství v České republice upravuje zákon č. 66/1986 Sb., který stanovuje, za jakých podmínek je možné zákrok provést.
Žena může o zákrok požádat do 12. týdne těhotenství a nemusí uvádět žádný důvod. Pokud je těhotenství pokročilejší, je možné jej ukončit už jen ze zdravotních důvodů. Patří mezi ně například situace, kdy je ohrožen život nebo zdraví ženy, případně když lékaři zjistí závažné poškození plodu. V případě genetických vad lze těhotenství ukončit zpravidla do 24. týdne.
Mezi nejpřísnější evropské země patří Andorra a Malta, kde jsou potraty zakázány i v situaci, kdy by mohly zachránit život ženy.
Z lékařského hlediska je vždy bezpečnější, když se zákrok provede co nejdříve. Nejčastěji se proto provádí v prvních týdnech těhotenství, obvykle do osmého týdne. V úplném začátku těhotenství je dnes možné využít také farmakologické ukončení těhotenství pomocí léků. Tato metoda se používá přibližně do sedmého týdne od poslední menstruace.
Zákon pamatuje také na situaci nezletilých dívek. Pokud je dívce méně než 16 let, je k provedení zákroku nutný souhlas zákonného zástupce. U dívek mezi 16 a 18 lety musí být zákonný zástupce alespoň informován.
Česká právní úprava vychází z principu, že žena má právo rozhodovat o svém mateřství. V evropském srovnání proto patří česká legislativa k těm liberálnějším.
Rozdílná pravidla
Podmínky pro provedení interrupce se v Evropě liší. V Polsku je umělé přerušení těhotenství možné pouze v případě ohrožení života nebo zdraví ženy. Interrupce na přání pacientky je zde nezákonná.
V Lucembursku musí žena před zákrokem absolvovat dvě konzultace s lékařem a čekat minimálně tři dny od podání žádosti. V Turecku je možné ukončení těhotenství na přání pouze do desátého týdne těhotenství a u vdaných žen je nutný souhlas manžela. Mezi nejpřísnější evropské země patří Andorra a Malta, kde jsou potraty zakázány i v situaci, kdy by mohly zachránit život ženy.
Interrupce není náhradou antikoncepce
Český zákon zároveň upravuje i frekvenci zákroků. Obecně platí, že interrupce na žádost ženy by neměla být provedena, pokud od předchozího zákroku neuplynulo alespoň šest měsíců. Výjimky existují například u žen starších pětatřiceti let, u těch, které již dvakrát rodily, nebo v případech zdravotních indikací.
MUDr. Alena Mikovcová
Obor gynekologie a porodnictví si po ukončení studia na lékařské fakultě Univerzity Karloy v Plzni vybrala pro jeho široký záběr. Sedm let působila jako lékařka na gynekologicko-porodnickém oddělení v Ústavu pro péči o matku a dítě, v roce 2023 otevřela svou soukromou gynekologickou ambulanci. Současně působí na gynekologicko-porodnickém oddělení Nemocnice Slaný, kde se dále vzdělává v oboru. Zajímavou profesní zkušeností pro ni byla i příležitost téměř rok a půl působit jako odborný poradce při natáčení seriálu z lékařského prostředí Modrý kód.
Smyslem této úpravy je ochrana zdraví ženy a zároveň podpora prevence neplánovaného těhotenství prostřednictvím antikoncepce a poradenství.
Rozhodnutí žen bývají velmi různá
V praxi lékaři zdůrazňují především individuální situaci každé pacientky. Gynekoložka Alena Mikovcová z Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný upozorňuje, že důvody, které ženy k rozhodnutí vedou, bývají velmi rozdílné.
„Rozhodnutí pro přerušení těhotenství bývá ovlivněno věkem ženy i jejím rodinným zázemím. Vždy o situaci mluvíme a snažíme se jí porozumět. Pokud není zákrok v rozporu se zdravotním stavem, přání ženy respektujeme a nerozmlouváme jí ho,“ říká lékařka.
Součástí každé takové situace je podle ní také důraz na prevenci do budoucna. „Důležité je opakovaně pacientky poučovat o antikoncepci a v případě nutnosti provedení interrupce antikoncepci aktivně nabízíme.“
Prevence začíná informacemi
Podle MUDr. Mikovcové je právě osvěta jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak počet nechtěných těhotenství snižovat. „Změn v oblasti plánovaného rodičovství můžeme dosáhnout pečlivou osvětou. Výukou sexuální výchovy a otevřenou komunikací o následcích pohlavního styku. Realita nechtěného těhotenství nebo nákazy pohlavně přenosnými chorobami totiž často nebývá brána v úvahu,“ vysvětluje lékařka.
Omezení přístupu k bezpečné péči může zhoršovat psychické zdraví žen.
Součástí informovanosti je podle ní i znalost nouzové ochrany. „Pacientkám dáváme informaci o dostupnosti postkoitální antikoncepce, známé jako „pilulka po“, pro případ již proběhlého nechráněného styku. Tyto léky jsou dostupné v lékárně i bez lékařského předpisu, ale jejich použití by nemělo nahrazovat pravidelné užívání antikoncepce. Využití této možnosti je každopádně vždy lepší než čekat, zda nedojde k nechtěnému otěhotnění.“
Interrupce není zdarma
Do rozhodování může vstupovat také ekonomická stránka. Antikoncepce není v České republice hrazena ze zdravotního pojištění a pro některé ženy může představovat výraznou finanční zátěž. Samotná interrupce přitom také není bezplatná.
„Je důležité zmínit i finanční stránku. Antikoncepce může být pro rozpočet poměrně zatěžující, ale v případě nutnosti interrupce se žena souvisejícím výdajům také nevyhne. Když se sečtou náklady na sepsání žádosti o přerušení těhotenství, vlastní výkon a případně ještě odběr krve kvůli určení krevní skupiny, dostáváme se na částku kolem šesti tisíc korun. Ta se ještě může výrazně lišit podle pracoviště, které zákrok provede,“ doplňuje lékařka.
Psychologické dopady jsou individuální
Psychologické dopady interrupce se u žen liší. Záleží na jejich životní situaci, věku i důvodech, proč se pro zákrok rozhodly. Výzkumy ukazují, že většina žen nepociťuje po zákroku dlouhodobé psychické potíže a často vnímá zákrok jako úlevu od stresující situace.
Reklama
U některých žen se mohou objevit krátkodobé emoce, například smutek, lítost nebo úzkost. Tyto pocity obvykle postupně odeznívají. Vyšší riziko psychických obtíží bývá spojeno například s rozhodnutím učiněným pod tlakem okolí, s nedostatkem podpory partnera nebo s předchozími psychickými problémy.
Odborné organizace včetně Světové zdravotnické organizace dlouhodobě uvádějí, že bezpečně provedená legální interrupce sama o sobě nepředstavuje významný rizikový faktor pro vznik duševních poruch. Naopak omezení přístupu k bezpečné péči může psychické zdraví žen zhoršovat.
Odpovědnost začíná dřív
Debata o interrupcích se v české společnosti pravidelně vrací. Na jedné straně stojí právo ženy rozhodovat o vlastním těle, na druhé straně otázka ochrany lidského života.
Lékaři však upozorňují na jinou věc: o počtu nechtěných těhotenství se nerozhoduje až ve chvíli, kdy žena přichází do nemocnice. Klíčová je prevence – dostupná antikoncepce, kvalitní sexuální výchova a otevřená komunikace o sexualitě.
