Máte doma zásobu vody, trvanlivých potravin a baterku s powerbankou? Pokud ne, možná je čas se zamyslet. Doba, kdy se preppeři asociovali jen s ultrapravicovými šílenci, věřícími v konspirační teorie, je už dávno pryč.
Dnes se na nenadálá neštěstí chystají i normální, racionální lidé, kteří jsou jen trochu více pesimisticky orientovaní, a chtějí být připraveni. Ať už na výpadek elektřiny, přírodní katastrofu, nepokoje nebo třetí světovou. I když je Česká republika ve srovnání se světem velmi bezpečným místem, pořád je tu malá pravděpodobnost, že všechno půjde najednou do kopru.
Filmy o konci světa bývají zábavné, ale většinou ne postavené na aktuálních vědeckých poznatcích. Invaze mimozemšťanů, smrtící asteroid, zombie pandemie nebo příjezd dvanácti jezdců apokalypsy? Zní to super, ale to se nestane. Skutečné hrozby budou o dost nudnější – možná se budete muset 14 dní schovávat někde ve sklepě.
Podle Federální agentury pro krizové řízení USA (FEMA) patří mezi nejvíce pravděpodobné krizové scénáře situace, které už v různé míře zažíváme: blackouty, extrémní výkyvy počasí, extrémní inflace a nedostatek zboží, pandemie a další.
„Připravenost neznamená strach, ale zodpovědnost,“ říká Jan Kovařík, český instruktor přežití. „Stačí mít doma zásoby na týden a plán, co dělat, když přijde krize.“ V jednom máme ale v České republice štěstí. „Nežijeme v seizmicky aktivní zóně ani v oblasti častých hurikánů, takže riziko přírodních katastrof je u nás relativně nízké.“ Stejně nás ale počasí může dost potrápit.
Povodně a sucho
Česko sice nemá moře, ale voda nás trápí paradoxně obojím způsobem. V posledních letech se střídají přívalové povodně (jako ničivé záplavy v roce 2013 nebo loni na severní Moravě) s dlouhými obdobími sucha, která ohrožují zemědělství i zásoby pitné vody. Naposledy jsme vlny veder zažili před třemi roky, kdy v Česku teploty atakovaly 40 °C. Pravděpodobné jsou i ničivé bouře jako orkán Herwart v roce 2017, ty dokážou nejen poničit pole a majetek, ale taky paralyzovat infrastrukturu. Další jsou povodně, které pravidelně ohrožují Moravu a východní Čechy. Podle Českého hydrometeorologického ústavu budou tyto výkyvy kvůli změně klimatu stále častější.
Když vám přestane fungovat rychlovarná konvice
Za výpadky elektřiny, tzv. blackouty, mohou destruktivní extrémy počasí, ale i kybernetické útoky na energetickou síť, případně následky zatížení sítě jako takové. Česko sice patří mezi země se stabilní elektrickou sítí, ale agregát ve sklepě se vám stejně může hodit. Podle Energetického regulačního úřadu sice máme strategické rezervy na několik dní, ale v případě kaskádového blackoutu (např. po kybernetickém útoku nebo extrémní zimní bouři) by mohla padat nejen světla, ale i čerpadla vody, vytápění nebo platební systémy.
Chřipečka
Odborníci říkají, že otázkou není, jestli další pandemie přijde, ale kdy se to stane a jak moc smrtná a nakažlivá bude. Covid byl na svém vrcholu třikrát až dvacetkrát smrtnější než chřipka, nyní už je to jen 1,5 až dvakrát. Jsou sice mnohem horší infekční nemoci, jako například ebola, přesto nám pandemie covidu ukázala, jak rychle může dojít k přetížení nemocnic. Rizikem byly i nepokoje části populace, která byla ovlivněna hlavně dezinformacemi nebo obecnou nechutí dodržovat pravidla.
Hybridní hrozby a válka
Války už dnes nezačínají jen tanky, ale také kybernetickými útoky, dezinformacemi a psychologickým bojem. V roce 2022 například hackeři napadli české nemocnice a paralyzovali jejich systémy. Podle Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) jsou podobné útoky stále sofistikovanější. Stejně tak dezinformační kampaně mohou vyvolat paniku nebo rozvrat společnosti.
Přímý vojenský útok na ČR je málo pravděpodobný, ale NATO doporučuje členským státům připravit se na hybridní konflikty. Po celé zemi je asi 6000 civilních krytů, které jsou většinou ve městech, a údajně by se do nich vešla 3 % obyvatelstva. V Praze je krytů asi 750 a vešlo by se do nich necelých 150 000 osob. Taky se počítá s metrem, kam se vejde 332 000 osob. Jinde než v Praze je to ale o poznání horší. Existují ještě další kryty, ale ty jsou ve velmi špatném stavu. Ideální je proto zjistit si, kde se od vašeho bydliště nachází nejbližší azyl.
Další krizi může způsobit extrémní inflace a nedostatek zboží. Asi už je zřejmé, že se může stát více krizí najednou – jedna vyvolá druhou.
Praktický průvodce
Zavazadlo pro rychlou evakuaci
Ideální je mít vždy připravený batoh nebo zavazadlo, které v případě krize budete moct rychle popadnout a běžet. Ve světě se tomu říká tzv. „GO BAG“. Co byste v něm měli mít?
- Nejdůležitější dokumenty (kopie občanky, pasu, pojistek, smluv)
- Léky (vlastní medikace + základní lékárnička, případně drogy, na kterých jste závislí, jako třeba nikotin)
- Jídlo na 48 hodin (energetické tyčinky, konzervy, jídlo v prášku)
- Voda (min. 2 litry na osobu a ideálně filtrační láhev)
- Nástroje (Švýcarský nůž, zapalovač, baterka, powerbanka – existují i solární)
- Hotovost – bankomaty nemusí fungovat
- Věci pro vaše psy a kočky (granule, přepravku, košík na čumák a očkovací průkaz)
- Hygiena (zubní pasta a kartáček, mýdlo, menstruační potřeby)
A hlavně si nezapomeňte holítko, pinzetu, micelární vodu s odličovacími tampóny a korektor na pupínky.
Zásoby pro přečkání doma
Praha má sice kryty, ale na venkově se asi lidé budou cítit lépe. Co všechno byste měli mít doma pro případ pohotovosti?
- Všechny věci, které patří do GO BAG
- Větší množství vody (3 litry na osobu/den, alespoň na týden)
- Trvanlivé jídlo (rýže, těstoviny, konzervy, sušené ovoce) a ideálně plynový vařič
- Budete potřebovat světlo (baterky, čelovky, svíčky) a teplo (zásoba briket a dřeva).
- Jelikož může být vypnutý internet, mohou se hodit jiné zdroje informací jako třeba kapesní rádio na baterie.
- Co když zůstanete bez mobilu? Doma by měla být i analogová zábava – knihy, deskovky, karty, papír a tužky. Psychická pohoda je klíčová.
- Legálně držené zbraně umístěné v trezoru.
Zásoby jídla musíte pravidelně „rotovat“ – spotřebovávat ty, kterým dochází spotřební doba, a dokoupit další. Některé plechovky sice vydrží léta, ale taky nemusí.
Prepperství už není jen výstřední koníček. V době nejistot je rozumné mít alespoň základní zásoby. Hlavně to nepřežeňte, abyste neinvestovali spoustu peněz do vybavení, které nikdy nebudete potřebovat (je spousta firem, které na úzkostných prepperech vydělávají), nebo se nezbláznili a nežili v permanentním strachu. Geigerův přístroj nepotřebujete, když vybuchne jaderná bomba, nejspíš budete mrtví. Život na Zemi se vždycky vyznačoval tím, že může kdykoliv skončit.
Tak se připravte, ale nezešílejte z toho.
