PONDĚLNÍ ROZCVIČKA ZDEŇKA STRNADA. Minulý týden se v rezidenci Christy Agor, americké chargé d’affaires čili „diplomatické pracovnice pověřené dočasným vedením zastupitelského úřadu po dobu nepřítomnosti mimořádného a zplnomocněného velvyslance“, konalo slavnostní zakončení 4. ročníku Akademie pro podnikatelky. Sláva to byla veliká, a protože Flowee se v minulosti otázkami rovných šancí a skleněných stropů intenzivně zabývalo, a také kvůli tomu, že do přísně střežené rezidence se člověk nedostane každý den, rádi jsme pozvání přijali.
Christy Agor, Charge d'affaires USA, na vyhlášení Akademie pro začínající podnikatelky
Celá akce probíhala nakonec naprosto standardně. Akademie pro podnikatelky (Academy of Woman’s Entrepreneurs) má slavnostní zakončení (něco jako předávání diplomů na výšce) v každoročním programu. AWE je americký vzdělávací program pro ženy-podnikatelky, jeho čtvrtého ročníku se zúčastnilo čtyřicet podnikatelek z Česka, které absolvovaly online anglický kurz, a porota pak vyhodnotila jejich projekty. Zvítězila Anna Homola se svou módní značkou Anlock, získala 50 000 Kč, dámy si potřásly rukama a všechno bylo sluníčkové.
Nekupte to.
Tedy do chvíle, než člověk vytáhl paty z vily v Reaganově ulici, kde se rezidence nachází. Sotva jsem otevřel zprávy, dočetl jsem se o tom, jak prezident Trump s okamžitou platností zrušil všechny programy pro diverzitu, rovnost a inkluzi – zdali se to dotkne i další činnosti AWE, do kterého se kandidátky vybírají s důrazem právě na diverzitu, nelze v tuto chvíli říct, ale vsadím zánovní klobouk proti obnošený hučce, že příští ročník AWE se bude vyhlašovat už někde jinde.
Heroine hned vedle koziček
No a o pár kroků dále bylo dílo dokonáno – ve vile Pellé se odehrávala oslava 30 let kosmetické značky, která vyrábí přípravky z kozího mléka. To, že pod heslem „ty naše kozičky český“ je kromě kosmetiky a zvířat znázorněna dáma s dekoltem jako z Oktoberfestu, by se dalo ještě s obecně přijímanou rezistencí na trapnost snést. Ovšem to, že na stolečku vedle se rozdávaly hromady evidentně remitendnich (neprodaných) výtisků časopisu Heroine, který se věnuje právě podpoře rovných šancí, už obvyklou míru absurdity přesáhlo hodně a já se začal tak smát, až se mě opodál stojící milá slečna přišla zeptat, jestli je mi dobře.
Ale ano, je mi dobře. Protože když nám život nabízí extrémní možnosti, stačí důvěřovat více sám sobě, a jak říkala babička: Vyzkoušej všechno a dobrého se přidrž. Takže se těším na setkání se ženami podnikatelkami v běžném životě, a ne na americké ambasádě, s kosmetikou v koupelně a s kozičkami českými? To ponechám bez komentáře.
