fbpx

Nechtěné doteky. Proč mají lidé pocit, že mohou sahat těhotným na břicho 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Existují věci, které jako těhotná nepotřebujete slyšet. A už vůbec ne z úst těch, s nimiž si běžně sotva řeknete dobrý den. Úplně pozitivní nemusí být ani to, když vám začnou lidé s těhotenstvím radit

Zveřejněno: 25. 1. 2024

Těhotenství je v životě ženy bezesporu jedinečným obdobím. Leč dnešní doba sociálních sítí, sdílení a samozvaných chytráků, kteří si myslí, že všemu rozumí, protože si na internetu k danému tématu přečetli pár studií (respektive článků, zmiňujících výsledky studií v lepším případě, a v tom horším, mnohdy obvyklejším, pouze několik titulků, které o určité studii informovaly), soukromí a individualitě nepřeje, ačkoliv se tak tváří. Těhotným tak bere to, co potřebují nejvíce. Mít možnost se na úlohu matky připravit po svém.

Asi je pochopitelné, že těhotenství vzbuzuje v ženách pocit určité sounáležitosti. Koneckonců se jedná o jedinečnou biologickou schopnost, která je většině žen společná. Co už ale pochopitelné není, je smutná skutečnost, že se mnoho žen domnívá, že těhotenství mění cizí ženu automaticky v jejich kamarádku, kterou určitě zajímá, jak to měly s těhotenstvím, zácpou, hemoroidy, porodem a kojením ony.

Cesta do porodních pekel

Takovéto „nové kamarádky“ z nějakého důvodu cítí právo sahat bez vyzvání těhotné na břicho, komentovat velikost jejího pupku či prsou, neváhají se zmínit, že si všimly, že má jedno prso větší než druhé, a neváhají ani poradit, že se dotyčná těhotná nemusí bát, protože tohle všechno se dá v dnešní době upravit. Bez zábran jí na potkání, klidně na chodníku, v autobuse, vlaku či obchodě, sdělují pikantnosti z porodu, zejména to, jak byl těžký a bolestivý, nebo ji dobře míněnou radou připravují na to, že kojení a vstávání k dítěti opravdu není žádná legrace. To je ale jenom začátek.

Poté, co si těhotná, do té doby možná i dobře naladěná žena, vyslechne nutné zlo, na něž reaguje zdvořilým úsměvem, přichází na řadu starý známý repertoár nevyžádaných rad, které kupodivu znějí od většiny sečtělých a zkušených matek velmi podobně. Vtipné přitom je, že onou zkušenou matkou se může stát i prvorodička, která rodila jen pár týdnů před těhotnou, nebo je třeba jen „o pár týdnů napřed“ v samotném těhotenství.

Cítíš se dobře? Asi to tam ještě všechno nemáš dobře nachystané, ono to všechno ještě přijde.

Bezpodmínečně nutné je taky těhotnou připravit na skutečnost, že po porodu se všechno změní. Nejenže šestinedělí je řehole, kdy se vlastně vůbec nevyspí a bude se potýkat s pocity méněcennosti, s poporodním blues, laktační psychózou a kdo ví, s čím ještě. Kromě toho ji pravděpodobně budou šíleně bolet bradavky, pokud jí vlastně vůbec kojení půjde.

S dítětem v posteli

Rozhodně se potom neobejde bez informace, jak těžko se po porodu tělo vrací do někdejší kondice s tím, že se vlastně většinou vůbec nevrátí tam, kde před porodem bylo. Počítat by měla s poporodní inkontinencí a spoustou dalších těžkostí, které již zde není třeba dále jmenovat (samozvaní rádci je rádi vyjmenují za mě). Když se to vezme kolem a kolem, tak vlastně vůbec není o co stát, takže si má raději vědomě užívat posledních dnů, týdnů či měsíců starého života, protože potom se prostě všechno změní, nic nebude jako dřív, partner o ni v podstatě ztratí zájem, protože ona nebude mít chuť na sex a bude vypadat jinak. Do toho bude plakat dítě, ona nebude vědět, kam dřív skočit, prostě to bude jeden velký chaos, který bude muset strávit s dítětem v posteli. A i na tomto místě je znovu nutné připomenout, aby si budoucí matka „vědomě“ užívala toho, že ještě nemusí přemýšlet nad tím, co miminko potřebuje, protože zatím nebrečí.

To už těhotné pod tíhou nově nabytých vědomostí těžknou oteklé nohy, protože všem těhotným nohy prostě nutně otékat musejí. A pokud se nastávající maminka cítí skutečně dobře, nepotýká se s obvyklými těžkostmi, jako jsou bolesti zad, špatné spaní, zmiňované otékání nohou, dokonce ani nechutí k sexu, tak je jí sděleno, že to všechno ještě přijde, protože „to tam nejspíš ještě nemá dobře nachystané“. Z takového setkání se potom prvorodička odebírá domů s pocitem, že by měla vlastně jenom ležet a spát, protože, ano, další skvělou radou bývá, aby se vyspala do zásoby, jelikož potom už se vlastně vůbec nikdy pořádně nevyspí.

Podle stejného mustru?

Drahé ženy, které máte to štěstí, že jste porodily zdravé dítě, dovolte, abych nyní promluvila za všechny prvorodičky, u nichž jsou v těhotenství jediným stresovým faktorem nevyžádané rady jejího okolí. Dovolte každé nastávající mamince, aby si udělala vlastní jedinečnou zkušenost, a pokud se vás sama nezeptá, nezahrnujte ji radami a sdílením zkušeností, bez nichž se podle vašeho mínění dotyčná těhotná neobejde.

Upřímně, to, že žena porodí dítě, z ní nedělá odbornici na všechno, jež musí s tou, co má porod ještě před sebou, jednat ze samozvané pozice moudré a zkušené. Každý je jiný, každému vyhovuje něco jiného, každý má právo užít si život po svém, pokud tím někomu neubližuje nebo ho nepříjemně neomezuje. Podle jógových etických zásad (známých jako jama a nyjama) druhým nevyžádanými radami ubližujeme, protože jim tím bereme svobodu a omezujeme jejich osobní prostor.

Nechte mluvit ji

Proto se příště dříve, než se rozhodnete vypustit z úst další poučku, nejprve zamyslete nad tím, proč vlastně chcete radit těm, které se chystají rodit. Je to proto, abyste skutečně pomohly? A proč si myslíte, že se daná prvorodička bez vaší pomoci neobejde? Nebo je to proto, že se chcete pochlubit vlastní zkušeností, že rády mluvíte o sobě a o tom, jak všechno skvěle zvládáte? Každému pomáhá něco jiného, a pokud prvorodička sama neprojeví zájem, nejspíš to znamená, že ji jednoduše nezajímá, jak jste to měly vy samy. Ano, i takové věci jsou možné.

Věřte, že každá těhotná se se svým stavem vypořádává po svém. Některá lépe, některá hůře. Některé o tom mluvit chtějí, jiné ne. Je právem každého rozhodnout se podle toho, co mu vyhovuje. Na nás ostatních je, abychom to respektovali a nepřekračovali hranice, které daná osoba vnímá jako slušné. Co kdybyste příště, až uvidíte těhotnou, nechaly mluvit vy ji?

A co kdybyste jí místo toho, že budete komentovat, jak vypadá nebo nevypadá, že na ni začnete sypat, jak jste to měly nebo neměly vy, prostě řekly, že jí gratulujete, že přejete, aby bylo všechno v pořádku? A pokud projeví sdílnost, tak že ji čeká nová dobrodružná životní kapitola? To určitě každou potěší víc než obvyklé „teď končí legrace“, „teď už se nevyspíš“ nebo naopak vyptávání se na osobní až intimní záležitosti.

Související…

Propuštěna kvůli těhotenství. Nezákonné, neetické… a stále poměrně běžné
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...