fbpx

Mami, kluci říkali, že dárky kupují rodiče! Co dělat, když děti přestávají věřit na Ježíška 1 fotografie
zdroj: Freepik

Chcete svým dětem prodloužit kouzlo Vánoc? Inspirujte se slavným dopisem Francise Churche, který vysvětluje, proč nejdůležitější věci v životě zůstávají skryty našemu zraku. A dejte také na rady dětské psycholožky Cary Goodwinové.

Zveřejněno: 18. 12. 2023

Když jsem se v deseti letech od svého dědečka dozvěděla, že Ježíšek neexistuje a dárky kupují rodiče, Vánoce už nikdy nebyly jako dřív. Řekl mi to s dobrým úmyslem, protože mu přišlo, že už jsem moc velká na to, abych ještě věřila na pohádky, a myslel si, že mě tím ochrání před tím, aby se mi ostatní děti smály. Já ale tenkrát ještě chtěla věřit a spíše než naštvání na rodiče, že mi lhali, jsem cítila naštvání na dědu, že mi to prozradil a sebral mi tak kouzlo Vánoc. Samozřejmě, že s nástupem do školy jsem od spolužáků a starších dětí začala slýchat, že Ježíšek neexistuje. Já ale měla pro jejich pochybnosti vysvětlení, které mi dávalo smysl, a ostatní jsem spíš litovala, že se nechali o Ježíška připravit. Zpětně proto děkuji svým rodičům za to, že jsem díky nim mohla věřit tak dlouho, a jednou to u svých dětí udělám stejně.

Ježíšek chodí jen k těm, kdo na něj věří

Moje maminka kdysi narazila na článek, který vznikl na základě dopisu, jenž v roce 1897 zaslala newyorskému deníku The Sun osmiletá Virginia O'Hanlonová: „Někteří mí kamarádi říkají, že žádný Santa Claus neexistuje. Můj táta říká, že to, co napíše Sun, je pravda. Prosím, řekněte mi pravdu, existuje Santa Claus?“ Malé Virginii tehdy odpověděl redaktor Francis Church a jeho slova brzo obletěla svět. Text byl přeložený do více než dvaceti jazyků a dodnes patří mezi nejčastěji otiskované články.  

Malé děti potřebují odměnu nebo pochvalu okamžitě, když se zachovají správně. Nemohou čekat 24 dní, až dostanou dárky za to, že si na začátku prosince uklidily pokoj.

Francis tehdy Virginii odpověděl: „Milá Virginie, Tvoji malí přátelé nemají pravdu. Věří pouze tomu, co sami vidí; věří, že nemůže existovat nic, co nemohou postihnout svým malým rozumem. (…) Ano, Virginie, Santa Claus existuje. Existuje stejně jistě jako láska, velkorysost a věrnost. Jelikož toto vše existuje, může náš život být krásný a plný jasu. Jak ponurý by byl svět bez Santy Clause! To bychom neměli ani Virginii, ani víru, ani poezii – nic z toho, co život činí snesitelným. Zůstal by jen třepotavý zbytek viditelné krásy. Avšak světlo dětství, které prozařuje svět, by muselo uhasnout. Santa Claus existuje, protože jinak bys nemohla věřit ani svým pohádkám. Jistě, mohla bys požádat tatínka, aby na Štědrý večer vyslal lidi, kteří by Santu Clause chytili. Ale žádný z nich by ho nespatřil. Co by to dokázalo? Žádný člověk ho nevidí jen tak. To nedokazuje vůbec nic. Nejdůležitější věci zůstávají mnohdy skryty našim zrakům (…) Santa Claus žije a bude žít věčně. Ještě tu bude za desetkrát deset tisíc let, aby potěšil děti, jako jsi Ty, a naplnil radostí každé otevřené srdce.“

Když jsem proto jako malá přišla se svými pochybnostmi a všetečnými dotazy za mojí maminkou, inspirovala se slovy Francise Churche a odpověděla mi: „Ježíšek existuje, ale chodí jen k těm, kteří na něj věří.“ Takové vysvětlení jsem tenkrát chtěla slyšet, nechtěla jsem o Ježíška přijít. Byl to navíc skvělý argument pro všechny ty, co tvrdili, že dárky kupují rodiče. Samozřejmě, že jim dárky musí kupovat rodiče, když na Ježíška nevěří. Ale kdyby věřili, přišel by i k nim.

Děti potřebují vidět dobrý úmysl

V posledních letech jsem zaznamenala dohady o tom, zda to, že dětem „lžeme“ o Ježíškovi, neškodí jejich psychice a nenarušuje to vzájemnou důvěru mezi dětmi a rodiči. Z mého pohledu můžu říct, že jsem to tak rozhodně nevnímala, a jsem vděčná, že jsem alespoň první dekádu svého života mohla věřit. Souzním také s tím, co k tomuto tématu na webu Huffpost radí dětská psycholožka Cara Goodwinová, na Instagramu známá jako Parentingtranslator. Za Santa Clause si samozřejmě dosaďte Ježíška, nebo jakoukoliv jinou postavu, která vašim dětem nosí dárky.

Z výzkumu vyplynulo, že z odhalení pravdy měli více negativních pocitů rodiče než jejich děti.

„Myslím si, že skutečný problém nastává, pokud rodiče začnou spojovat Santu s chováním,“ říká a vysvětluje, že malé děti potřebují odměnu nebo pochvalu okamžitě, když se zachovají správně. „Nemohou čekat 24 dní, až dostanou dárky za to, že si na začátku prosince uklidili pokoj.“ Goodwinová navíc doplňuje, že většina dětí stejně přijde na to, že hrozba toho, že pod stromečkem nenajdou žádné dárky, není ve skutečnosti pravdivá. Pokud budou mít děti dárky od Ježíška spojeny s negativními pocity souvisejícími s jejich chováním, riskujete, že zjištění, že Ježíšek neexistuje, nevezmou dobře a budou to vnímat spíše jako manipulaci z vaší strany.

Je důležité, aby starším dětem bylo jasné, že jste je nechali věřit v Ježíška s dobrým úmyslem. Podle Goodwinové děti mají pochopení pro prosociální lhaní a stále si zachovávají důvěru v dospělého, když vědí, že vaším záměrem bylo jen podpořit vánoční náladu. V případech, kdy má dítě mladšího sourozence, radí Goodwinová, abyste ho postavili do privilegovaného postavení toho staršího, který jim pomáhá udržet tajemství a pokračovat v tradici.

Pokládejte otevřené otázky

Rodiče se často obávají negativních reakcí ze strany dětí zbytečně. To potvrzuje i jedna studie, která ukázala, že většina dětí si uvědomuje neexistenci Santa Clause postupně, takže to není něco, co by je rozrušilo. Ve skutečnosti z výzkumu vyplynulo, že z odhalení pravdy měli více negativních pocitů rodiče než jejich děti.

Goodwinová vysvětluje, že děti to chápou jako imaginární hru, která je pro ně přirozenou součástí dětství, a je pro ně dokonce z hlediska vývoje vhodná. Není proto třeba tvrdit, že dětem lžeme nebo je podvádíme. Zkrátka s nimi hrajeme hru. Děti přestávají předstírat hru kolem 11. roku, což je také doba, kdy většina z nich už na Santu či Ježíška nevěří.

Když za vámi dítě přijde a začne se vás na Ježíška ptát, nemusí to nutně znamenat, že chce slyšet celou pravdu. „Nejlepší způsob, jak odhadnout, co chtějí slyšet, je odpovědět na jejich dotazy několika otevřenými otázkami a počkat, kam je jejich myšlenky zavedou,“ říká Goodwinová a udává jeden příklad: „Syn mého kamaráda si v 7 letech všiml, že se jeho seznam vánočních přání shoduje se seznamem položek na účtence, kterou našel u rodičů. Zeptali se ho proto, co si o tom myslí. Po chvilce usoudil, že to dává smysl, protože Santa přece nemůže sám všechno vyrobit ve své dílně a musí na to mít i pomocníky.“

Jeho reakce mi připomíná moji vlastní, kdy jsem vnitřně stále nebyla připravená o Ježíška přijít a byla jsem vděčná za vysvětlení, které jsem od rodičů dostala, protože mi umožnilo prožít ještě několik dalších magických Vánoc.

Související…

Existuje nepopulární, ale velmi účinný způsob, jak vychovat šťastné dítě, říká psycholožka
Tereza Hermochová

foto: Freepik, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...